
Korály z dovolené, kožešiny rysů i živí primáti. Inspektor popisuje nelegální obchod s ohroženými zvířaty
Korály přivezené z dovolené, léčivé přípravky obsahující části ohrožených živočichů nebo drahé kožešiny. O své práci, nejčastějších případech i překvapivém propojení obchodu se zvířaty a drogami hovořil pro Obnovitelně.cz inspektor České inspekce životního prostředí Ondřej Peč.

Ondřej Hudec
17. 11. 2026
Kožešiny vzácných šelem, zvířecí lebky, části těl ohrožených živočichů nebo další předměty, za jejichž získáním se skrývá nelegální obchod s přírodou. Takové exponáty si mohou návštěvníci prohlédnout na výstavě Půjčeno od přírody v pražském Vnitroblocku.
Nejde přitom o pouhé napodobeniny. Vystavené předměty pocházejí ze skutečných případů, při nichž zasahovali celníci a inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Výstava, která vznikla v návaznosti na premiéru dokumentárního filmu Duchové džungle ochránce přírody Tomáše Ouhela, upozorňuje na obchod, jenž představuje jednu z hrozeb pro přežití řady živočišných druhů.
Přečtěte si: Před škůdci chrání vosičky a zbytky vytápí budovy. Nahlédli jsme do výroby SONNENTORu
Právě během této akce jsme hovořili s inspektorem Ondřejem Pečem, který se věnuje mezinárodní ochraně biodiverzity a kontrole dodržování úmluvy CITES. Ta reguluje mezinárodní obchod s ohroženými druhy živočichů a rostlin.
Jeho práce zahrnuje kontrolu dovozů a vývozů, zásilek i obchodování s chráněnými exempláři uvnitř České republiky. Inspektoři ověřují původ zvířat a výrobků z nich, kontrolují potřebná povolení a v případě porušení předpisů mohou zahájit správní řízení, uložit sankci nebo zajistit zabavení exempláře. „Kontrolujeme dovozy, vývozy, kontrolujeme hranice, ať už je to třeba letiště nebo poštovní styk,“ popisuje Peč.
Turisté si z dovolené přivážejí zakázané suvenýry
Jednou z nejčastějších kategorií problematického zboží, se kterou se inspektoři setkávají při kontrolách na letišti, jsou podle Peče přípravky tradiční asijské medicíny. Některé obsahují části chráněných živočichů nebo rostlin a jejich dovoz bez příslušných dokladů může být nelegální.
Příkladem je pižmo získávané z kabara pižmového, drobného asijského kopytníka, nebo různé rostlinné složky používané v tradičních léčivých přípravcích.
Vedle léčivých preparátů se však objevují také zdánlivě nevinné turistické suvenýry. Typicky jde o korály, schránky chráněných měkkýšů nebo výrobky z částí zvířat. „Rozhodně se to stává,“ odpovídá Peč na otázku, zda si lidé někdy vůbec neuvědomují, že si z ciziny přivážejí nelegální předmět.
Podle něj se to týká například korálů, hadů naložených v alkoholu, některých mušlí nebo oděvů vyrobených z kožešin chráněných šelem.
Ani skutečnost, že je takový předmět volně nabízen na místním tržišti, přitom neznamená, že si jej turista může bez omezení přivézt do Evropské unie. U řady chráněných druhů je nutné doložit legální původ a získat odpovídající povolení.
Právě proto Peč zdůrazňuje význam osvěty. Lidé by podle něj měli vědět, které výrobky mohou představovat problém, ještě než si je zakoupí.
Nelegální obchod se však neomezuje na cestovní zavazadla. V poštovních zásilkách inspektoři nacházejí například chráněné motýly, kaktusy nebo orchideje.
Nelegální chov primátů a kožešiny za statisíce
Zatímco při dovozu ze zahraničí se často jedná o suvenýry či léčivé přípravky, při kontrolách uvnitř České republiky se inspektoři setkávají také s nelegálně chovanými nebo odchovanými zvířaty. Mezi takové případy patří drobní primáti, šelmy nebo různé preparáty chráněných živočichů.
Jednotlivé případy se přitom výrazně liší svou finanční hodnotou. Zatímco některé nelegálně dovezené přípravky stojí jen několik stovek korun, cena vzácných živých zvířat nebo kožešin může dosahovat stovek tisíc.
„Řešili jsme nelegálně držené ryby, které měly cenu v řádu několika stovek tisíc korun. Řešili jsme třeba lemury nebo primáty, které mají hodnotu vyšších stovek tisíc korun,“ přibližuje Peč.
Celkovou hodnotu nelegálního obchodu s ohroženými druhy v České republice však podle něj nelze spolehlivě vyčíslit. Inspektoři totiž odhalí pouze část případů a jednotlivé komodity mají velmi rozdílné tržní ceny.
Obchod navíc nemá jednotnou podobu. Jiné zákazníky oslovují luxusní kožešiny, jiné sběratelské preparáty nebo vzácná živá zvířata. „Každý ten exemplář, každá ta komodita má nějaký svůj specifický trh,“ upozorňuje Peč.
Právě roztříštěnost nelegálního trhu podle něj ztěžuje práci kontrolních orgánů. Musí sledovat různé distribuční kanály, obchodníky i skupiny zákazníků.
Luskouní šupiny v pervitinu
Překvapivým tématem je také možné propojení nelegálního obchodu s ohroženými živočichy a obchodu s drogami. Peč upozorňuje na informace, které se podle něj začaly šířit přibližně před třemi až čtyřmi lety. Podle nich se rozemleté šupiny luskounů přidávají do metamfetaminu, známého také jako pervitin, protože mají zvyšovat jeho účinky.
Podle jeho informací se podezření na výskyt podobných směsí objevilo ve Velké Británii a Francii. zatím však neexistuje ověřený důkaz, že by luskouní šupiny skutečně zesilovaly účinky metamfetaminu.
Samotné propojení pašování chráněných živočichů a drog přitom není neznámé. Studie publikovaná v odborném časopise Trends in Organized Crime popsala případy, kdy se luskouní šupiny a metamfetamin pašovaly společně nebo stejnými trasami v jihovýchodní Asii. To ovšem není totéž jako přimíchávání částí zvířat do drogy.
Pro ochránce přírody představuje podobné prolínání nelegálních trhů další komplikaci. Pašerácké sítě mohou využívat stejnou infrastrukturu, přepravní trasy i prostředníky, což odhalování jednotlivých případů znesnadňuje.
Pytláctví ohrožuje i české rysy
Nelegální obchod s chráněnými živočichy se přitom netýká pouze exotických druhů. Za jeden z nejvýznamnějších problémů v české přírodě považuje Peč pytláctví rysa ostrovida. Tato vzácná šelma čelí nejen úbytku a rozdělování přirozeného prostředí, ale také nelegálnímu lovu.
„Já bych asi vypíchl toho rysa,“ odpovídá inspektor na otázku, který z tuzemských druhů je nelegálním obchodem zvlášť ohrožen. Podle něj mají kožešiny a preparáty rysů na nelegálním trhu hodnotu, která může dosahovat statisíců korun.
Další problematickou skupinou jsou dravci a sovy. Inspekce se podle Peče společně s celní správou zabývala například případy, kdy byli dravci chytáni do pastí a následně nelegálně prodáváni do zahraničí nebo soukromým chovatelům.
Odhalování podobných případů často vyžaduje spolupráci několika institucí. ČIŽP se věnuje kontrolám a správnímu postihování porušení předpisů, zatímco podezření na trestné činy řeší orgány činné v trestním řízení.
Samotné kontroly přitom nemusí probíhat vždy poklidně. Peč připouští, že se inspektoři při neohlášených zásazích někdy setkávají i s agresivním jednáním. Zejména při větších akcích proto spolupracují s celní správou a policií.
Zabavené předměty mohou pomáhat při ochraně přírody
Co se ale stane se zvířaty a předměty, které se podaří zajistit? Záleží především na jejich povaze. Některé výrobky, například léčivé preparáty nebo živočišné produkty podléhající zkáze, jsou po dokončení potřebných postupů likvidovány.
U živých zvířat je situace složitější. Je nutné zajistit jejich vhodné umístění a další péči. Mohou proto končit ve státních záchranných centrech a podle dostupných kapacit být přemístěna i do zahraničí.
Jiný osud čeká zabavené kožešiny, lebky, kostry nebo trvanlivé preparáty. Ty mohou být uchovávány ve skladech a následně využívány při vzdělávání veřejnosti.
„Pokud se jedná o nějaké dlouhodobě udržitelné neživé exempláře, tak ty jsou ukládány ve skladech a pak mohou sloužit k nějakým přednáškovým nebo třeba výukovým účelům,“ vysvětluje Peč.
Právě takový účel má i výstava Půjčeno od přírody, která ukazuje, jak rozmanité podoby může nelegální obchod s ohroženými druhy mít.
Tip: Motoristé nutně potřebovali klacek na bývalé vedení KRNAP. Tak si ho vymysleli
Podle Peče je zásadní, aby veřejnost vnímala souvislost mezi nákupem podobných výrobků a tlakem na volně žijící populace zvířat.
Jako krajní příklad uvádí osud severního bílého nosorožce. Tento poddruh byl zejména kvůli pytláctví téměř vyhuben a v současnosti přežívají už jen dvě samice.
Ochrana ohrožených druhů proto podle inspektora není jen otázkou vymáhání předpisů. Důležité je také omezovat poptávku, která nelegální obchod živí.
Výstava Půjčeno od přírody je v pražském Vnitroblocku přístupná do 19. listopadu 2026. Její pořadatelé počítají také s dalšími zastávkami a doprovodnými osvětovými akcemi.
Úvodní foto: Ondřej Hudec