Energetika

Čistá energie v USA roste rekordním tempem navzdory politickým snahám o její omezení, zatímco globální poptávka po energii v roce 2025 vzrostla o 1,7 % na 600 exajoulů a obnovitelné zdroje přispěly největším dílem k tomuto růstu.

Podíl OZE na celkové spotřebě energie v EU dosáhl historických 26,2 % a v elektroenergetice téměř 50 %. Británie lámala solární rekordy s 14,4% podílem v červenci, Německo dokončilo největší offshore park He Dreiht o výkonu 960 MW a Norsko zrychluje povolovací procesy pro větrné projekty.

Kolísající ceny energií nutí města hledat úspornější a předvídatelnější provoz veřejných budov. Vedle škol, úřadů nebo kulturních center patří mezi energeticky náročné provozy také bazény. Právě krytý bazén ve Vysokém Mýtě ukazuje, že rekonstrukce nemusí stát jen na jednorázové investici z městského rozpočtu.

Strojírensko-energetická skupina TEDOM ve svém jabloneckém závodě finalizuje vývoj svého prvního motoru pro kogenerační jednotky, který bude schopen fungovat na 100% vodík. Jako jedna z mála společností na světě tak dokáže ve střednědobém horizontu pomocí vlastní technologie produkovat zcela bezemisní teplo a energie. TEDOM tímto krokem reaguje na postupný přerod evropské energetiky a zároveň rozšiřuje strategickou spolupráci s japonskou skupinou Yanmar.

Podíl výroby zelené elektřiny byl v České republice v prvním čtvrtletí podle Eurostatu 12,7 procenta. Evropský průměr je 45,5 procenta, premiantem je Dánsko s 90 procenty.

Letošní léto opět ukazuje, jak rychle se mění česká energetika. Fotovoltaické elektrárny během slunečných dnů vyrábějí rekordní množství elektřiny a v poledních hodinách se stávají jedním z hlavních zdrojů energie. Znamená to ale zároveň větší nápor na přenosovou soustavu. Hrozí přetížení sítě nebo dokonce blackout? Odborníci uklidňují, že problém není samotný výkon solárů, ale to, jak rychle se podaří modernizovat elektrickou síť.

Tento týden energetika ukazuje, jak moc se mění pravidla hry – od emisních povolenek přes baterie až po sítě a nové infrastruktury. EU dál zpřísňuje svůj systém obchodování s emisemi (ETS a nově ETS2), aby do roku 2030 stáhla emise velkých zdrojů o víc než polovinu, zároveň ale musí řešit obavy států z dopadů na ceny paliv a tepla pro domácnosti. Čína ukončuje daňové prázdniny pro lithium‑iontové baterie a běžné solární články a zavádí na ně spotřební daň, zatímco zvýhodňuje sodíkové, solid‑state a pokročilé FV technologie, čímž jasně říká, kam chce směřovat inovace i konsolidaci přehřátého trhu. V Evropě mezitím solár v červnu poprvé táhl výrobu elektřiny jako hlavní zdroj, Česko hlásí skokový růst dobíjení elektromobilů a Nizozemsko, Maroko nebo Skotsko ukazují, že velké investice do vodíku, přeshraničních kabelů a repoweringu větrných parků budou klíčové pro další fázi zelené transformace – pokud se zároveň podaří posílit sítě a udržet sociální dopady pod kontrolou.