Energetika

Strojírensko-energetická skupina TEDOM ve svém jabloneckém závodě finalizuje vývoj svého prvního motoru pro kogenerační jednotky, který bude schopen fungovat na 100% vodík. Jako jedna z mála společností na světě tak dokáže ve střednědobém horizontu pomocí vlastní technologie produkovat zcela bezemisní teplo a energie. TEDOM tímto krokem reaguje na postupný přerod evropské energetiky a zároveň rozšiřuje strategickou spolupráci s japonskou skupinou Yanmar.

Podíl výroby zelené elektřiny byl v České republice v prvním čtvrtletí podle Eurostatu 12,7 procenta. Evropský průměr je 45,5 procenta, premiantem je Dánsko s 90 procenty.

Letošní léto opět ukazuje, jak rychle se mění česká energetika. Fotovoltaické elektrárny během slunečných dnů vyrábějí rekordní množství elektřiny a v poledních hodinách se stávají jedním z hlavních zdrojů energie. Znamená to ale zároveň větší nápor na přenosovou soustavu. Hrozí přetížení sítě nebo dokonce blackout? Odborníci uklidňují, že problém není samotný výkon solárů, ale to, jak rychle se podaří modernizovat elektrickou síť.

Tento týden energetika ukazuje, jak moc se mění pravidla hry – od emisních povolenek přes baterie až po sítě a nové infrastruktury. EU dál zpřísňuje svůj systém obchodování s emisemi (ETS a nově ETS2), aby do roku 2030 stáhla emise velkých zdrojů o víc než polovinu, zároveň ale musí řešit obavy států z dopadů na ceny paliv a tepla pro domácnosti. Čína ukončuje daňové prázdniny pro lithium‑iontové baterie a běžné solární články a zavádí na ně spotřební daň, zatímco zvýhodňuje sodíkové, solid‑state a pokročilé FV technologie, čímž jasně říká, kam chce směřovat inovace i konsolidaci přehřátého trhu. V Evropě mezitím solár v červnu poprvé táhl výrobu elektřiny jako hlavní zdroj, Česko hlásí skokový růst dobíjení elektromobilů a Nizozemsko, Maroko nebo Skotsko ukazují, že velké investice do vodíku, přeshraničních kabelů a repoweringu větrných parků budou klíčové pro další fázi zelené transformace – pokud se zároveň podaří posílit sítě a udržet sociální dopady pod kontrolou.

Evropská komise představila Akční plán elektrifikace, který má do roku 2040 zdvojnásobit podíl elektřiny na spotřebě energie v Evropské unii. Pokud se ambiciózní cíl podaří naplnit, mohl by blok každoročně ušetřit až 260 miliard eur za dovoz fosilních paliv a výrazně posílit svou energetickou bezpečnost.

Loni se v Česku rozdělil rekordní více než bilion korun na dotacích. Největšími soukromými příjemci přitom nebyly firmy provozující solární elektrárny nebo větrné parky, ale tradiční energetické společnosti v čele s Elektrárnami Opatovice Daniela Křetínského. Vyplývá to z nové analýzy Hlídače státu.

Tento týden se energetika točí hlavně kolem dvou věcí: na jedné straně dál klesají náklady a rostou nové kapacity ve větru i soláru, na straně druhé ale čím dál víc rozhoduje politika, povolování a podpůrné mechanismy. V Polsku se poprvé rozběhl offshore vítr, Švédsko naopak dál řeší bezpečnostní brzdy, Norsko zpomaluje kvůli nejistotě kolem podpory a Turecko i Thajsko zkoušejí trh otevřít novými aukcemi a pravidly. Do toho přichází i americký tlak na čistou energii, který ukazuje, jak rychle mohou změny vlády zastavit projekty za miliardy. Celý týden tak pěkně ukazuje, že OZE už nejsou otázkou technologií, ale hlavně pravidel, investic a ochoty států je skutečně pustit dál.