Elektřiny máme dost, jen ve špatnou hodinu. Expert radí, jak snížit účty

Evropská komise ve svém pracovním programu na rok 2027 představila další priority energetické politiky. Vedle snahy o dostupnější energie počítá s přípravou nového legislativního rámce pro období po roce 2030, zjednodušováním pravidel a podporou rozvoje elektrických sítí.

Pozornost chce věnovat také tepelným čerpadlům a přípravě evropského plánu pro zvládání vln veder. Významným tématem zůstává rovněž nastavení síťových poplatků, které mohou ovlivnit, jakým způsobem budou domácnosti a firmy elektřinu využívat.

Přečtěte si: ČEZ postavil solární elektrárnu u Litvínova. Její elektřinu bude deset let odebírat ORLEN Unipetrol

Podle Jana Hicla, spolumajitele a produktového ředitele energetické společnosti Delta Green, však samotná výstavba nových zdrojů a posilování infrastruktury nestačí.

„Komise řeší správné věci: drahou energii, sítě, tepelná čerpadla i letní vedra. Všechno to ale spojuje jedno slovo, které v energetické části programu vůbec nezazní, a to je flexibilita,“ upozorňuje Hicl.

Levná elektřina přichází ve špatnou dobu

Rozvoj fotovoltaických elektráren přináší stále výraznější rozdíly mezi cenami elektřiny v jednotlivých částech dne. V době vysoké výroby ze slunce může cena na velkoobchodním trhu klesat téměř k nule nebo dokonce do záporných hodnot. Ve večerních hodinách, kdy výroba fotovoltaiky ustává a spotřeba zůstává vysoká, naopak ceny často rostou.

Podle údajů, na které upozorňuje Delta Green, zaznamenalo Česko v roce 2025 celkem 561 hodin s téměř nulovými nebo zápornými cenami elektřiny. To bylo přibližně dvakrát více než v roce 2023.

„Elektřiny často nemáme málo, máme ji ve špatnou hodinu. V poledne ji solární elektrárny posílají do sítě skoro zadarmo a večer ji draze dokupujeme,“ vysvětluje Hicl.

Jedním z řešení je podle něj flexibilita spotřeby. Domácnosti mohou například nabíjet baterie nebo elektromobily v době nízkých cen a část spotřeby naopak omezit během večerních špiček.

Díky automatizovanému řízení přitom nemusí jednotlivé spotřebiče ovládat ručně. Systém dokáže reagovat na vývoj cen nebo na potřeby elektrické soustavy.

Podle Delta Green se takto podařilo pouze u jejích zákazníků během prvního pololetí roku 2026 přesunout v čase přibližně 4 GWh elektřiny.

Tepelná čerpadla mohou pomáhat i elektrické síti

Zvláštní pozornost věnuje Hicl tepelným čerpadlům, jejichž rozvoj chce Evropská komise dále podporovat. Moderní zařízení mohou kromě vytápění zajišťovat také chlazení budov. S přibývajícím počtem instalací však může jejich provoz zvyšovat zatížení elektrické sítě, zejména pokud velké množství domácností začne odebírat elektřinu současně.

Řešením by podle Hicla mohlo být inteligentní řízení, které zohlední nejen požadovanou teplotu v budově, ale také aktuální situaci v energetické soustavě.

„Když se jich v mrazivém ránu nebo v horkém odpoledni zapne většina naráz, je to pro síť zátěž. Když je ale někdo chytře řídí, dům předtopí nebo vychladí v době, kdy je elektřiny dost, a ve špičce si dá pauzu. Lidé to doma nepoznají, síť ano,“ popisuje.

Takové řízení využívá schopnosti budov po určitou dobu udržet požadovanou teplotu bez nepřetržitého provozu vytápění či chlazení. Jeho možnosti ovšem závisejí na tepelněizolačních vlastnostech budovy, konkrétní technologii a potřebách obyvatel.

Podle Hicla by proto případná evropská podpora měla směřovat především k tepelným čerpadlům, která umožňují zapojení do inteligentního řízení spotřeby.

Flexibilita domácností má podle studie hodnotu miliard eur

Evropská energetika bude v následujících letech potřebovat rozsáhlé investice do přenosových a distribučních sítí. Společnost Delta Green ale upozorňuje, že část nákladů by mohlo pomoci omezit efektivnější využívání již existující infrastruktury.

Důležitou roli mohou sehrát domácí bateriová úložiště, elektromobily nebo tepelná čerpadla. Pokud jejich provoz reaguje na podmínky v síti, mohou pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi výrobou a spotřebou elektřiny.

Podle analýzy poradenské společnosti Arthur D. Little představuje potenciální ekonomická hodnota flexibility evropských domácností 24 až 58 miliard eur ročně. Odhad zahrnuje možné úspory díky optimalizaci spotřeby i příjmy z poskytování flexibility na energetických trzích. Nejde tedy o automaticky dosažitelné úspory.

Možnosti domácností se přitom mezi jednotlivými evropskými zeměmi výrazně liší. Záleží například na dostupnosti dynamických tarifů, způsobu výpočtu distribučních poplatků nebo pravidlech pro účast menších spotřebitelů na trzích s flexibilitou.

Delta Green podle Hicla působí v sedmi evropských zemích a využívá v nich obdobné technologické řešení. Ekonomický přínos pro zákazníky však není všude stejný. „Rozdíl dělá trh a jeho pravidla,“ upozorňuje.

Tip: Nové zdroje elektřiny nestačí. Evropská energetika potřebuje také silnější přenosovou soustavu 

Právě změny evropské regulace proto považuje za zásadní. Nová pravidla by podle něj měla umožnit, aby domácnosti mohly poskytovat svou flexibilitu jednodušeji a získávaly za ni odpovídající finanční odměnu.

„Mělo by to hlavně znamenat, že domácnost nabídne svou flexibilitu trhu stejně snadno, jako si dnes mění dodavatele, a že za to dostane férově zaplaceno,“ uzavírá Hicl.

Úvodní foto: ChatGPT