Obnovitelné zdroje

Evropa v první polovině roku 2026 připojila 8,8 GW nového větrného výkonu, téměř o třetinu více než ve stejném období loni.

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. Fotografie třicetimetrového stožáru ležícího na poli hned vyvolaly sérii komentářů o bezpečnosti této technologie. Jenže nejdříve je důležitá otázka, co vlastně v Potštátu spadlo.

Čistá energie v USA roste rekordním tempem navzdory politickým snahám o její omezení, zatímco globální poptávka po energii v roce 2025 vzrostla o 1,7 % na 600 exajoulů a obnovitelné zdroje přispěly největším dílem k tomuto růstu.

Existuje možnost, že vládou odsouhlasené akcelerační oblasti narazí v Bruselu. V tom případě by Česko mohlo přijít o peníze z Národního plánu obnovy.

Podíl OZE na celkové spotřebě energie v EU dosáhl historických 26,2 % a v elektroenergetice téměř 50 %. Británie lámala solární rekordy s 14,4% podílem v červenci, Německo dokončilo největší offshore park He Dreiht o výkonu 960 MW a Norsko zrychluje povolovací procesy pro větrné projekty.

Pokud bude solárního výkonu přibývat rychleji než akumulace a flexibilní spotřeby, budou se velké cenové rozdíly v jednom dni objevovat stále častěji.

Podíl výroby zelené elektřiny byl v České republice v prvním čtvrtletí podle Eurostatu 12,7 procenta. Evropský průměr je 45,5 procenta, premiantem je Dánsko s 90 procenty.