
Obnovitelné zdroje čeká letos poprvé po 21 letech globální pokles. Může za to Čína
Celosvětové přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů letos klesnou o 11 procent. I tak by v letech 2026 až 2031 mělo vzniknout téměř 4,8 tisíce GW solárních či větrných elektráren.

Pavel Baroch
18. 11. 2026
Globální trh s obnovitelnými zdroji elektřiny tohle nezažil dlouhých jednadvacet let. Každý rok se kapacita nových fotovoltaických či větrných elektráren nepřetržitě zvyšovala. Letos ovšem nastává ochlazení.
Podle aktuálního výhledu Mezinárodní energetické agentury (IEA) globální přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů klesnou v letošním roce o 11 procent. „Tím se ukončí 21 po sobě jdoucích let rekordního ročního růstu, ale stále jde o druhou nejvyšší úroveň, jaká kdy byla zaznamenána,“ konstatovala agentura ve své listopadové prognóze.
Letošní pokles je podle agentury způsoben především zpomalením zavádění solárních elektráren v Číně, která byla motorem globální expanze fotovoltaiky a od roku 2023 tvořila 60 procent celosvětových přírůstků.
„Přírůstky solárních elektráren v Číně byly v prvních devíti měsících letošního roku o téměř 55 procent nižší než ve stejném období roku 2025, což odráží oslabující ekonomiku projektů,“ sdělila IEA. Dodala, že čínská vláda v červnu přesunula svou podporu z fixní odměny na aukce.
„Očekává se, že růst větrné energie v Číně se v roce 2026 rovněž zpomalí, ale mnohem méně než u fotovoltaiky,“ poznamenala agentura. Dodala, že rychlejší zavádění větrné energie v Evropě a Spojených státech navíc kompenzuje zpomalení Číny.
Každý rok 800 gigawattů
V následujícím roce by se měl globální trend v instalaci obnovitelných zdrojů opět vrátit k růstu. IEA odhaduje, že v letech 2026 až 2031 přibude celosvětově téměř 4,8 tisíce gigawattů (GW) obnovitelných zdrojů. Podle hlavního scénáře by každý rok mělo vzniknout v průměru 800 GW, což je o zhruba 57 procent více, než je průměr z let 2020 až 2025.
„Mimo Čínu se předpokládá, že roční přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů energie mezi lety 2025 a 2031 vzrostou o 27 procent, zejména na rozvíjejících se trzích a v rozvojových ekonomikách, jelikož silný politický impuls a rostoucí obavy o energetickou bezpečnost urychlují zavádění nových technologií,“ napsala IEA.
Roční přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů energie v Indii, Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), subsaharské Africe, Latinské Americe, na Středním východě a v severní Africe (MENA) a v Eurasii by poprvé v historii měla v prognózovaném období poprvé dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik.
„V Evropě se předpokládá, že roční přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů energie dosáhnou v letech 2026 až 2031 průměrně 100 GW a zůstanou na úrovni roku 2025. Ve Spojených státech budou průměrné přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů energie ve srovnání s rokem 2025 mírně vyšší, aby se uspokojila rychle rostoucí poptávka po elektřině, zejména z datových center,“ uvedla Mezinárodní energetická agentura.
Česko patří mezi nejhorší
Jednou ze zemí, kde se očekává prudký rozvoj čisté energetiky, je Turecko. Na klimatickém summitu COP31 v Antalyi uzavřelo Turecko a Čína podle agentury Reuters předběžnou dohodu o spolupráci v obnovitelných zdrojích energie. Čína počítá s investicemi ve výši přibližně 15 miliard dolarů (zhruba 315 miliard korun).
Nejde pouze o výstavbu solárních a větrných elektráren s celkovou kapacitou 7 tisíc MW. Předběžná dohoda zahrnuje také bateriová úložiště, přenosovou infrastrukturu a předávání čínských technologií tureckému průmyslu – Turecko totiž nechce být pouze odběratelem čínských solárních panelů a větrných turbín, ale chce rozvíjet vlastní průmyslovou výrobu.
„V rámci této dohody si klademe za cíl vyvinout také nové systémy pro skladování energie a infrastrukturu pro přenos elektřiny o výkonu čtyři tisíce megawattů,“ řekl turecký ministr energetiky a přírodních zdrojů Alparslan Bayraktar.
V Evropské unii pocházelo podle Eurostatu v letošním druhém čtvrtletí 54,1 procenta vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je mírný pokles oproti 54,3 procenta ve stejném období loni. Hlavním zdrojem obnovitelné elektřiny byla solární energie (41,6 %), na druhém místě skončil vítr (27,7 %) následovaný vodní energií (22,6 %).
Český republika patří mezi nejhorší země, v aktuálním žebříčku skončila s 20,9 procenty předposlední. Na úplném konci bylo Slovensko (19,8 %). Naopak mezi premianty patří Lotyšsko s téměř 98 procenty (převážně vodní a solární energie), Dánsko se zhruba 94 procenty (převážně větrná energie) a Chorvatsko s přibližně 92 procenty (převážně vodní energie).
Ilustrační foto: Pixabay