Větrná energetika

Podíl výroby zelené elektřiny byl v České republice v prvním čtvrtletí podle Eurostatu 12,7 procenta. Evropský průměr je 45,5 procenta, premiantem je Dánsko s 90 procenty.

V některých oblastech mají být povolené pouze větrníky vysoké maximálně 185 metrů, což neodpovídá moderním elektrárnám, upozorňuje někdejší vysoký státní úředník Petr Holub.

Větrné elektrárny patří k nejkontroverznějším obnovitelným zdrojům. Jedni v nich vidí symbol energetické nezávislosti, druzí hrozbu pro zdraví, přírodu i krajinu. Co říkají vědecké studie o infrazvuku, úmrtích ptáků nebo údajném „syndromu větrných elektráren“? Přinášíme přehled nejčastějších mýtů a faktů.

Češi rozvoj větrné energie obecně podporují, ale vidina turbíny za humny vzbuzuje obavy. Exkluzivní průzkum STEM odhaluje generační rozkol i mýty, které brzdí českou energetiku.

Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky a zástupce iniciativy Nová energie Česka, by se Česko mělo v budování obnovitelných zdrojů energie inspirovat v Polsku a Maďarsku. Obě země posilují svoji energetickou nezávislost.

Anenská Studánka jako příklad dobré praxe: otevřený dialog o větrné energetice přilákal obyvatele i návštěvníky z okolí.

Moderní česká energetika se neobejde bez větrných elektráren. Na Mezinárodní den větru se každý mohl přesvědčit na vlastní oči, jak takový větrný park funguje a jaké má dopady na své okolí.