Břidličná odmítla větrníky. Místní fabrika přitom bojuje o přežití a levnou energii

Obyvatelé Břidličné na Bruntálsku v referendu odmítli součinnost města na stavbě větrných elektráren.

Obyvatelé Břidličné na Bruntálsku v referendu 30. října odmítli součinnost města na stavbě větrných elektráren. Hlasování však neřešilo jen zásah do krajiny, ale především budoucnost největšího zaměstnavatele v regionu hliníkárny Al Invest ze skupiny MTX miliardáře Petra Otavy, která plánovala vlastní domácí energií čelit asijské konkurenci. Vedení města navíc už od investorů inkasovalo desetimilionovou zálohu a podepsalo závazné smlouvy. Břidličná se tak ocitá v těžké situaci. Riskuje právní spory a vracení peněz v době, kdy místní průmysl bije na poplach a potřebuje levnou elektřinu.

Referendum, které postavilo město proti chlebodárci

Hlasování, které se v Břidličné uskutečnilo v pátek 30. října, přineslo jednoznačný výsledek. Z celkem 2 431 oprávněných voličů dorazilo k urnám 1 049 lidí, což znamenalo účast 43,15 procenta. Byla tak spolehlivě překonána hranice pro platnost místního referenda.

Otázka zněla, zda má radnice poskytovat součinnost k přípravě, povolování nebo realizaci výstavby větrných elektráren na svém katastrálním území. Z 1 041 platných odevzdaných hlasů jich 923 zvolilo možnost „NE“. To je skoro 88 procent. Pro spolupráci s investory hlasovalo 118 obyvatel. Vzhledem k tomu, že odpůrci představují téměř 38 procent všech zapsaných voličů ve městě, je výsledek pro nové zastupitelstvo závazný.

Přečtěte si: Rozdíl 7 hlasů. Jak novousedlíci a jeden podnikatel odstřihli v Bystré 45 tisíc lidí od elektřiny 

Na první pohled výsledek připomíná další odmítnutí energetických staveb v regionech. V případě Břidličné však záměr výstavby jedenácti větrných turbín připravují energetická společnost ČEZ a místní průmyslový podnik Al Invest Břidličná s cílem pokrýt vysokou spotřebu závodu vlastní výrobou.

Energie tvoří třetinu nákladů. Bez větru a slunce průmysl těžko obstojí

Hliníkárna Al Invest Břidličná je největším zaměstnavatelem v oblasti a zároveň klíčovým závodem průmyslového holdingu MTX Group miliardáře Petra Otavy. Podnik, který se zaměřuje na zpracování neželezných kovů a výrobu hliníkových obalů, spotřebuje ročně zhruba 200 gigawatthodin elektřiny a podobné množství zemního plynu. V energeticky náročném provozu účty za energie představují třetinu všech provozních nákladů. 

„Nejde nám o to, na energii vydělávat, ale přežít. Ničí nás asijská konkurence, která nečelí tak vysokým energetickým nákladům jako my,“ uvedl David Bečvář, místopředseda představenstva MTX Group pro  Hospodářské noviny. Strategie MTX Group proto nesází pouze na větrné elektrárny, ale na jejich kombinaci s fotovoltaikou a bateriovými úložišti. U závodu Al Invest v Břidličné MTX připravuje solární park o výkonu 20,6 megawattu, který má ročně zajistit přibližně 21 gigawatthodin elektřiny. První část solární elektrárny by měla začít fungovat na podzim příštího roku.

Samotné solární panely však celoroční provoz továrny nepokryjí. V zimních měsících a v noci je jejich výroba minimální, a právě v tomto období měly do systému dodávat energii větrné elektrárny s odhadovanou roční produkcí dalších 33 až 45 gigawatthodin. Bateriová úložiště pak mají vyrovnávat výkyvy tak, aby podnik pokryl spotřebu ve špičkách a nemusel nakupovat drahou elektřinu ze sítě.

Role lídra odporu Petra Knoppa

V čele iniciativy, která projekt větrných elektráren odmítá, stojí Petr Knopp. Působil jako zmocněnec přípravného výboru referenda a zároveň vedl hnutí “Břidličná Historie Současnost Budoucnost”, s nímž vyhrál letošní komunální volby a stal se hlavním kandidátem na post starosty.

Knoppův postoj vycházel z dlouhodobé nedůvěry k dosavadnímu vedení radnice. Vyčítal mu, že o projektu rozhodovalo bez dostatečné komunikace s občany, a upozorňoval také na vazby mezi samosprávou a hliníkárnou Al Invest. Když zastupitelé schválili smlouvy se společnostmi ČEZ a Al Invest, Knopp jejich krok ostře odsoudil a začal sbírat podpisy pod návrh na vyhlášení referenda. Podle dostupných údajů Knopp dlouhodobě usiloval o funkci v zastupitelstvu města a neúspěšně kandidoval v roce 2022 za KDU-ČSL, v roce 2018 za nezávislé kandidáty “Pro naše město". 

Kampaň na sítích i čert s ohněm v očích

Spor se mezitím z radnice přesunul na sociální sítě. Knopp začal ve své facebookové skupině “BŘIDLIČNÁ - Historie - Současnost - Budoucnost” s více než třemi tisíci členy intenzivně publikovat kritické příspěvky, do nichž zapojil i grafiku a videa generovaná umělou inteligencí, které opakovaly tradiční mýty o větrných elektrárnách.

V jednom z publikovaných videí vytvořených pomocí AI probleskují temně rudými mraky blesky, kolem vysokých turbín létá popel a před nimi stojí čert s ohněm v očích. Vedle něj se objevuje žena, která nápadně připomíná místostarostku Břidličné. Postava čerta ve videu pronáší: „Doroto Máchalová, propadla jsi peklu za ty větrníky,“ načež ženu unáší. Podobně stylizovaný obsah pracoval s emocemi a vizuálním nadsazením, což pomohlo kampaň odpůrců v online prostoru výrazně zviditelnit a mobilizovat místní odpůrce před samotným hlasováním. 

Deset milionů na účtu a podepsané smlouvy

„NE“ v referendu uvrhlo město do situace, před kterou dosavadní vedení radnice dlouhé měsíce varovalo. Záměr větrných elektráren nebyl ve fázi prvotních úvah. Zastupitelé schválili záměr posuzovat nabídky investorů už v prosinci 2023 a následně uzavřeli plánovací smlouvu i smlouvu o spolupráci se společnostmi ČEZ a Al Invest Břidličná.

Spolu s podpisem smluv město inkasovalo desetimilionovou zálohu. Celkově měla Břidličná podle odhadů dosavadního starosty Miroslava Kladníčka za 25 let provozu větrníků získat do rozpočtu až 150 milionů korun.

Radnice referendum původně odmítala, nařídil ho soud

Právě platné závazky a obava z finančních dopadů byly hlavním důvodem, proč zastupitelstvo v září odmítlo referendum vyhlásit. Vedení města argumentovalo, že odmítnutí součinnosti bude znamenat porušení smluv, nutnost vrátit deset milionů korun a vystaví radnici hrozbě náhrad škod.

Odpůrci se ale obrátili na soud. Krajský soud v Ostravě vyhlášení referenda nařídil s odůvodněním, že smluvní závazky ani finanční rizika nemohou občanům upřít jejich právo na konání referenda.

Rozhodnutí referenda ukládá městu neposkytovat projektu součinnost, což jde přímo proti podepsaným dokumentům. Zástupci skupiny MTX vyčíslili případnou ztrátu včetně zmařených dotací na stovky milionů korun. Nové vedení města v čele s Petrem Knoppem tak čeká složité vyjednávání s investory i právníky o tom, jak ze smluv vystoupit a kolik bude Knoppova snaha stát městský rozpočet.

Odpůrce rozdělil město a teď ho chce sjednotit

Po vyhlášení výsledků Knopp na sociálních sítích změnil tón a namísto ostrých útoků začal vyzývat ke smíru ve městě, které jeho útočná kampaň hluboce rozdělila. „Poslední měsíce byly náročné pro nás všechny. Témata jako VTE dokázala rozdělit lidi, sousedy, možná i rodiny. Emoce střídaly frustraci a občas létala ostrá slova. Pojďme si ale v této chvíli říct – stačilo,“ napsal svým příznivcům s apelem na zakopání válečných seker a uklidnění napjaté situace v ulicích i v online prostoru. Zároveň však sám připustil, že vyhraným referendem problémy teprve začínají: „Smlouvy pořád běží dál a teď budeme hledat cestu, jak pokračovat.“

Tato výzva však u řady obyvatel Břidličné narazila a v diskusích panuje i velké rozčarování. Lidé neskrývají hněv, že se občané dobrovolně vzdali desítek milionů korun na opravy infrastruktury i příspěvků na energie pro domácnosti. Místo slibovaného vítězství tak mnozí poukazují na to, že městu zbyly jen hrozící sankce a nejistota kolem budoucnosti hliníkárny, která živí rodiny v regionu a sponzoruje fotbalový klub a další volnočasové aktivity.

Knopp vyhrál referendum, účet ale zaplatí všichni 

Kampaň Petra Knoppa slavila úspěch, z dlouhodobého pohledu však městu i jeho obyvatelům přinesla spíše danajský dar. Lídr odporu dokázal využít obav lidí z neznámého, nasadit vizuály generované umělou inteligencí a vytvořit dojem, že bojuje proti spiknutí radnice. Odmítnutí větrníků mu posloužilo jako dokonalé politické téma, na kterém ovládl komunální volby.

Jenže zatímco vést opoziční tažení na sociálních sítích a strašit je snadné, teď ho čeká těžší disciplína. Musí převzít reálnou zodpovědnost za město a vyjednávat s klíčovým podnikem pro celý region. Knopp dotlačil Břidličnou k odmítnutí spolupráce s investory, ale bez jakéhokoliv plánu B. Místo racionálního návrhu, jak nahradit výpadek levné elektřiny pro hliníkárnu nebo kde vzít desítky milionů na rozvoj infrastruktury, přišlo po sečtení hlasů jen rozpačité konstatování od Knoppa, že „bude potřeba rozkrýt smlouvy a poradit se s právníky“.

Tip: Solární energie ušetřila Evropě téměř bilion korun za dovoz plynu 

Knopp postavil Břidličnou do přímého střetu se zákonnými závazky i největším zaměstnavatelem. Holding MTX přitom jasně deklaroval, že větrníky měly být technologickou pojistkou fabriky před asijskou konkurencí. Od investora navíc leží v obecní pokladně desetimilionová záloha, kterou bude město při jednostranném vycouvání ze smluv jen těžko obhajovat, nemluvě o riziku vymáhání dalších zmařených výdajů.

Účet za Knoppovu vítěznou kampaň tak nakonec nezaplatí internetoví diskutéři, ale samotní obyvatelé Břidličné. Městu hrozí právní spory a ztráta finančních benefitů, zatímco podnik, který dává práci místním lidem, zůstává v nejistotě ohledně zajištění budoucích dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Úvodní foto: Wikimedia Commons/Martin Kotačka/CC BY-SA 3.0