Redakce Obnovitelně.cz

Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. Fotografie třicetimetrového stožáru ležícího na poli hned vyvolaly sérii komentářů o bezpečnosti této technologie. Jenže nejdříve je důležitá otázka, co vlastně v Potštátu spadlo.

Na firmy začne doléhat nařízení týkající se baterií, které bude mít dalekosáhlé účinky, přestože ve veřejné debatě doposud zazníval pouze dílčí aspekt – povinnost výměnných baterií u mobilních telefonů. Nařízení se bude týkat nejen firem, které jsou výrobcem, ale také distributorem baterií, dovozcem či kombinací různých rolí.

Bateriové úložiště si domácnosti pořizují především kvůli vyššímu využití vlastní fotovoltaické výroby, omezení odběru elektřiny ze sítě nebo zajištění záložního napájení. Vedle kapacity, výkonu a ekonomiky investice ale nabývá na významu parametr, který se při běžném provozu téměř neprojevuje: schopnost systému bezpečně reagovat na technickou závadu nebo mimořádnou událost.

Čistá energie v USA roste rekordním tempem navzdory politickým snahám o její omezení, zatímco globální poptávka po energii v roce 2025 vzrostla o 1,7 % na 600 exajoulů a obnovitelné zdroje přispěly největším dílem k tomuto růstu.

Česká krajina čelí mimořádnému suchu a je potřeba na něj neprodleně reagovat. Řešením však podle Asociace soukromého zemědělství ČR, Českého svazu ochránců přírody a Pro Silva Bohemica není výstavba dalších velkých přehrad.

To, že se naše energetika přinejmenším nepřibližuje evropskému „normálu“, by samo o sobě nemuselo být problémem. Problém je v tom, že kurz, který jsme nabrali a v němž pokračujeme, vede k vyšším cenám elektřiny, více zatěžuje občany a oslabuje konkurenceschopnost firem.

Podíl OZE na celkové spotřebě energie v EU dosáhl historických 26,2 % a v elektroenergetice téměř 50 %. Británie lámala solární rekordy s 14,4% podílem v červenci, Německo dokončilo největší offshore park He Dreiht o výkonu 960 MW a Norsko zrychluje povolovací procesy pro větrné projekty.