Plechovka za tři koruny. Zálohování by lidé přijali

Nápoje v plechovkách jsou v Česku velmi oblíbené, několikrát do měsíce si je podle nového sociologického průzkumu zpracovaného pro neziskovou organizaci Každá plechovka se počítá dopřeje 69 procent lidí, každý týden dokonce 44 procent lidí. Většina respondentů z tisícového vzorku uvedla, že si nejčastěji v plechovce kupují ochucená piva (90 procent) a energetické nápoje (94 procent). Co se však týká jejich třídění, vedeme si jako země podstatně hůře.

Přestože jsou Češi v třídění odpadu obecně svědomití, když dojde na plechovky, úplnou shodu nenajdou. U nápojových plechovek jako nekonečně recyklovatelného obalu sice 65 procent obyvatel deklaruje, že je do příslušných kontejnerů vhodí, celková míra sběru hliníkových plechovek k recyklaci v České republice však podle mezinárodních statistik činí pouhých 30 procent.

Méně se třídí tam, kde kontejnery na kov chybí v docházkové vzdálenosti – 38 procent respondentů pak plechovky skladuje doma a následně je do šedivé popelnice odnese najednou, jen 20 procent do nich vyhazuje plechovky rovnou. V 16 procent případů lidé absenci popelnice na kov v docházkové vzdálenosti řeší netříděním a 26 procent lidí třídění plechovek neřeší bez ohledu na to, zda u nich v okolí kontejnery na kov jsou.

• Tip: Firmy se učí správný přístup k odpadu. Jen na tiskárně uspoří 34 kg oxidu uhličitého

Podle Terezy Gyurjánové, koordinátorky iniciativy Každá plechovka se počítá, by recyklaci hliníkových nápojových obalů výrazně usnadnil zálohový systém, který dokáže koloběh nápojových plechovek uzavřít. „Jeho zavedení podle našeho nejnovějšího průzkumu podporuje 69 procent obyvatel Česka. Lidé by neměli problém se zálohou přes pět korun, největší shodu ale Češi našli na ceně tři koruny – zvolilo ji 27 procent respondentů,“ komentuje Tereza Gyurjánová.

I když zkušenosti ze světa ukazují, že zavedení zálohového systému plechovek zvyšuje míru jejich recyklace, podle vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) takový zákon v tomto volebním období přijat nebude. Všechny naše sousední země zálohování plechovek zavedly (Německo, Slovensko, Rakousko) nebo se na něj aktuálně chystají (Polsko).

Pro zálohování plechovek je 69 procent Čechů (určitě ano 38 procent, spíše ano 31 procent). Jako důvody lidé nejčastěji uvedli zlepšení recyklace, tedy více plechovek vrácených do oběhu (88 procent), nižší zatížení skládek odpadem (85 procent), ušetření energie na výrobě nových plechovek (85 procent), ale i to, že se nebudou povalovat mimo popelnice (84 procent).

Důvody proti zavedení zálohování byly nejčastěji negativní dopad na malé výrobce (64 procent), promítnutí nákladu do ceny (61 procent), obavy z nákladnosti celého systému (61 procent), neochota doma skladovat plechovky podobně jako skleněné lahve (58 procent), ale také menší pohodlí, tedy jejich odnos zpět (49 procent) a nutný dočasný výdaj navíc při koupi nápoje (48 procent).



Unikátní materiál s přehlíženým potenciálem

Jako obalový materiál představuje hliník nejen praktickou, ale také ekologickou volbu. „Hliníkové plechovky je možné recyklovat takřka neomezeně, a pokud jsou správně vytříděny a zrecyklovány, mohou se vrátit do dvou měsíců zpět do oběhu v podobě nové plechovky. Protože ale většina těchto nápojových obalů v Česku stále končí ve směsném odpadu, a tedy na skládkách, zůstává jejich ekologický i ekonomický potenciál do velké míry nevyužitý,“ komentuje výsledky průzkumu Gyurjánová, která společně s iniciativou Každá plechovka se počítá usiluje o změnu směrem k vyšší návratnosti hliníkových nápojových obalů do oběhu.

„Posláním naší iniciativy je zvyšovat povědomí o pozitivních dopadech třídění hliníkových nápojových obalů na životní prostředí prostřednictvím rozmanitých osvětových aktivit. Letos, podobně jako loni, jsme proto vyrazili na oslavy Světového dne životního prostředí na náměstí Míru v Praze 2. Před kostelem svaté Ludmily měli návštěvníci akce možnost diskutovat s našimi ambasadory a vhodit svoji vypitou plechovku do jejich recyklačních batohů. A také přiložit ruku ke vzniku šestimetrové PixelCan –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ velkoformátového obrazu z téměř dvou tisíc plechovek. PixelCan tentokrát zobrazila kriticky ohroženého ledního medvěda,“ popsala výsledek akce Gyurjánová.

• Psali jsme: Kam se starou baterií z elektrokola? Do sklepa nebo směsného odpadu nepatří

Akce probíhala v tradiční spolupráci s městskou částí Praha 2. „Akce u příležitosti mezinárodního dne životního prostředí je už tradiční akcí v naší městské části. Od místních obyvatel na to máme skvělé ohlasy a lidé se aktivně zapojují, z čehož mám radost, protože v naší centrální městské části je otázka životního prostředí hodně důležitá. Kromě toho bych rád oznámil, že ke sběru nápojových plechovek bude i letos sloužit také velké kovové srdce umístěné v Riegrových sadech, a to až do konce srpna,“ říká k akci místostarosta Prahy 2 Jan Recman, pod jehož záštitou akce na náměstí Míru proběhla.

Šířit informace o třídění plechovek je stále žádoucí: téměř pětina (19 procent) lidí ve věku 30–39 let totiž v průzkumu přiznala, že nevědí, jak plechovky správně třídit, a pouze 26 procent respondentů průzkumu si bylo vědomo skutečnosti, že jsou plně recyklovatelné. Cesta ke skutečně efektivnímu nakládání s hliníkovými nápojovými obaly ale podle Gyurjánové vede nejen přes angažovanost veřejnosti, ale i přes nutné systémové změny.

Úvodní foto: TZ Každá plechovka se počítá