Mír na Ukrajině, nebo miliardový byznys s Putinem? Trumpův zeť pod palbou obvinění

Jeho ostrá obvinění přitom mají konkrétní základ v investigacích Reuters a The New York Times. Americká diplomacie skutečně projednávala s Moskvou prodej ruských energetických aktiv i možný návrat ruského plynu do Evropy. Mezi potenciálními investory figurují lidé s obchodními vazbami na Trumpovo okolí. Stává se tak z mírové diplomacie také příležitost pro soukromý byznys?

Nová tvář demokratů vytahuje na Trumpa ruskou kartu

„Bílý dům zprostředkovává prodej ruských energetických aktiv za miliardy dolarů lidem, kteří financují Trumpovu rodinu a Trumpovu kampaň,“ prohlásil demokratický senátor Jon Ossoff na předvolebním mítinku v Atlantě 17. října. „Mluvíme o ropných polích, rafineriích a čerpacích stanicích po celém světě,“ uvedl v projevu zachyceném kamerami C-SPAN. V jeho podání nejde o běžnou obchodní transakci, ale o podezření, že lidé blízcí prezidentovi mohou profitovat z diplomatického vyjednávání s Ruskem v době pokračující války proti Ukrajině.

Tip: Historický průlom: spalovák se nedostal ani do finále. Auto roku 2027 ovládly elektromobily 

Ossoffova kritika získala další politickou váhu po listopadových kongresových volbách. Demokratický senátor 3. listopadu obhájil mandát v Georgii, kde Donald Trump v prezidentských volbách roku 2024 zvítězil. Porazil republikána Mikea Collinse podporovaného Trumpem a posílil své celostátní postavení. Agentura AFP jej následně zařadila mezi politiky, o nichž se diskutuje jako o možných demokratických prezidentských kandidátech pro rok 2028. Ossoff sám ovšem o kandidaturu podle svých vyjádření zájem nemá. Jeho protikorupční rétorika, kritika rostoucích životních nákladů a důraz na střety zájmů Trumpovy rodiny přesto přitahují pozornost i daleko za hranicemi Georgie.

Putinova nabídka: ropa, rafinerie a miliardy dolarů

Jádrem Ossoffových obvinění je prodej zahraničních aktiv ruské společnosti Lukoil. Ta vlastní ropná pole, rafinerie a síť čerpacích stanic v řadě zemí. Po zavedení amerických sankcí proti ruskému ropnému sektoru se její zahraniční majetek stal předmětem rozsáhlých obchodních jednání. Podle říjnové investigace The New York Times, o níž informovala také Reuters, se otázka jeho prodeje dostala přímo do americko-ruských diplomatických rozhovorů. Vladimir Putin měl o transakci v září jednat s Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem a zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, kteří se současně podílejí na jednáních o válce na Ukrajině.

Právě propojení diplomatické a podnikatelské roviny vyvolává otázky. O aktiva Lukoilu usiluje konsorcium vedené americkým miliardářem Toddem Boehlym. Mezi dalšími účastníky figurují investoři ze Spojených arabských emirátů a dalších zemí Blízkého východu, z nichž někteří mají obchodní vazby na Kushnera, Witkoffa či jejich okolí. Reuters 3. listopadu popsala připravovaný mechanismus, v němž mají být zmrazené cenné papíry Lukoilu, nakoupené od západních investorů se značným diskontem, směněny za zahraniční majetek společnosti. V transakci figuruje také americká vládní finanční instituce DFC. Obchod dosud vyžaduje příslušná schválení a podle dostupných informací nebyl uzavřen.

Pro americkou administrativu může jít o způsob, jak vyřešit budoucnost sankcionovaných aktiv bez přímého převodu hotovosti ruské společnosti. Americké ministerstvo financí už dříve odmítlo jinou nabídku mimo jiné kvůli obavám, že by Lukoil získal finanční prostředky. Zastánci obchodu proto poukazují na mechanismus vázaných účtů, který má přímý finanční přínos pro ruskou stranu omezit. Ossoff ale upozorňuje na opačnou stránku transakce: pokud se investoři s vazbami na Trumpovo okolí dostanou k rozsáhlému energetickému majetku za výhodných podmínek, vzniká potenciální střet soukromých zájmů s výkonem americké diplomacie. Zveřejněná zjištění tento střet umožňují zkoumat, sama však nedokazují osobní obohacení Trumpa či Kushnera ani porušení zákona.

Mír za miliardový obchod? Ukrajina má důvod sledovat podmínky

Podle dalších informací vycházejících z investigace The New York Times se v americko-ruských rozhovorech diskutovalo také o širších ekonomických pobídkách pro Moskvu. Patřit mezi ně měly možné úpravy sankcí, otázka zmrazených ruských aktiv a obnovení některých obchodních toků. Ukrajinští představitelé podle zveřejněných reportáží vyjadřovali znepokojení nad rozsahem ekonomických ústupků, o nichž američtí vyjednavači uvažovali v souvislosti s omezeným příměřím. Z jejich pohledu je zásadní, aby případná dohoda neumožnila Rusku obnovit příjmy a ekonomickou sílu bez odpovídajících bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

V tom spočívá evropský rozměr celé kauzy. Pokud by se významné ruské energetické obchody staly součástí jednání o příměří, které by neobsahovalo spolehlivé záruky proti pokračování agrese, mohlo by to oslabit původní účel západních sankcí. Je přitom nutné rozlišit ekonomické návrhy diskutované při jednáních od skutečně přijatých závazků. Z dostupných informací nelze dovodit, že americká administrativa již uzavřela dohodu na úkor Ukrajiny. Lze však doložit, že obchodní perspektivy ruské energetiky se dostaly na jednací stůl vedle bezpečnostních a diplomatických otázek.

A co takhle vrátit ruský plyn do Evropy?

Obchodem s Lukoilem energetická část americko-ruských rozhovorů nekončí. Agentura Reuters 8. října popsala jednání o možné účasti amerických investorů v plynovodním systému Nord Stream a případném obnovení dodávek ruského plynu do Evropy po skončení války. Diskusí se podle zdrojů Reuters účastnili Jared Kushner a Putinův ekonomický vyjednavač Kirill Dmitrijev. Uvažovaný model by americkým investorům umožnil podílet se na případných budoucích výnosech z přepravy plynu, zatímco zastánci ekonomických dohod v Trumpově okolí je představují jako prostředek k dosažení míru a současně jako obchodní příležitost pro americké podniky.

Pro Evropu jde o citlivou otázku. Nord Stream se stal symbolem někdejší energetické závislosti na Rusku, které dodávky plynu využívalo jako nástroj politického a ekonomického tlaku. Po invazi v roce 2022 evropské země investovaly do alternativních dodavatelů, LNG terminálů, úspor a domácích obnovitelných zdrojů. Obnovení ruských dodávek by proto nebylo pouze komerční transakcí, ale také strategickým rozhodnutím. Proti případné dohodě stojí evropské sankce, poškození infrastruktury i politický odpor Německa, Polska a pobaltských států. Reuters ostatně upozorňuje, že realizace takového scénáře je v dohledné době málo pravděpodobná. Sama existence těchto rozhovorů však ukazuje, jak rozdílně mohou Washington a evropské vlády nahlížet na budoucnost obchodních vztahů s Moskvou.

Mar-a-Lago jako symbol střetu politiky a byznysu

Ossoff ve své kritice nezůstává jen u Ruska. V říjnových projevech opakovaně poukazoval na kryptoměnové investice spojené s Trumpovou rodinou, obchodní vazby Jareda Kushnera na Saúdskou Arábii a možné využití amerického veřejného financování u těžebního projektu v Kazachstánu. Podle The Wall Street Journal mají Donald Trump Jr. a Eric Trump nepřímý menšinový podíl ve společnosti spojené s tamním wolframovým projektem. Americké instituce vydaly předběžná vyjádření zájmu o financování až do výše 1,6 miliardy dolarů. Nejedná se však o již vyplacenou podporu a účast Trumpových synů je podle dostupných informací pasivní.

Senátor tato jednotlivá podezření spojuje do širšího obrazu politického systému, v němž se podle něj zahraniční peníze, osobní vztahy a veřejná rozhodnutí nebezpečně prolínají. Na mítinku 28. října prohlásil: „Mafie z Mar-a-Lago posunula americkou korupci do ohromujících výšin.“ Současně slíbil, že lidé zapojení do podezřelých transakcí mohou být předvoláni před Kongres, aby vypovídali pod přísahou. Ossoff přitom kritizuje také širší systém neprůhledného financování politických kampaní a vliv miliardářů na obě americké strany. Jeho obvinění tedy nelze zaměňovat za soudně prokázanou korupci, ale představují konkrétní požadavek na parlamentní kontrolu finančních vazeb prezidentova okolí.

Kdo je Jon Ossoff? Dokumentarista, který porazil Trumpova kandidáta

Devětatřicetiletý Jon Ossoff vstoupil do amerického Senátu v lednu 2021 po těsném vítězství nad republikánem Davidem Perduem. Společně s Raphaelem Warnockem tehdy pomohl demokratům získat kontrolu nad Senátem. Narodil se v Atlantě, vystudoval mezinárodní vztahy na Georgetown University a později London School of Economics. Ještě před politickou kariérou působil jako dokumentarista a vedl společnost Insight TWI, která se věnovala investigativní žurnalistice, korupci, organizovanému zločinu a porušování lidských práv. Pracoval také pro kongresmana Hanka Johnsona a politicky jej ovlivnil legendární bojovník za občanská práva John Lewis.

Tip: Českou energetiku nebrzdí jen peníze. Odborníci ukázali, co by pomohlo více než dotace 

V Senátu se Ossoff věnuje mimo jiné kontrole federálních institucí, vyšetřování korupce a ochraně spotřebitelů. Prosadil či spoluprosadil také zákony zaměřené na bezpečnost dětí, veterány nebo reformu vězeňství. Během letošní kampaně spojil téma dostupnosti zdravotní péče a životních nákladů s kritikou Trumpových obchodních a rodinných vazeb. Podle Associated Press dokázal získat podporu i některých místních republikánů. Jeho vítězství v Georgii posílilo spekulace o budoucí celostátní politické roli, přestože Ossoff zatím prezidentské ambice odmítá.

Autor textu: Martin Sedlák. Autor působí ve Svazu moderní energetiky a Alianci pro energetickou soběstačnost (ta je spoluvlastníkem portálu Obnovitelně.cz). Úvodní foto: ChatGPT