Plyn zdražil o 193 %, pelety jen o 10 %. Biomasa může posílit energetickou soběstačnost Česka

Slunce, vítr a biomasa mohou společně vytvořit základ odolnější české energetiky.

Česká energetika postupně nahrazuje fosilní paliva obnovitelnými zdroji. Vedle rozvoje fotovoltaiky a větrných elektráren může významnou roli sehrát biomasa, zejména v teplárenství, kde umožňuje plánovat výrobu podle spotřeby a vytvářet zásoby paliva.

Přečtěte si: Blíží se největší změna v povolování staveb za 50 let. Nová iniciativa provází všemi riziky 

Nejde přitom o okrajový zdroj. Podle posledních souhrnných údajů Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2024 zajišťovala biomasa 75,3 % české výroby tepla z obnovitelných zdrojů a podílela se 21,5 % na výrobě obnovitelné elektřiny.

Plyn téměř třikrát dražší, pelety zdražily o desetinu

Význam energetické soběstačnosti připomíná letošní hormuzská krize. Evropský zemní plyn TTF zdražil z předkrizových 31,96 EUR/MWh na 93,79 EUR/MWh k 3. listopadu, tedy o 193,5 %. Černé energetické uhlí ARA ve stejném období vzrostlo ze 106,25 na 140,85 USD za tunu, přibližně o 32,6 %.

Mírnější růst zaznamenaly dřevní pelety. Německý cenový benchmark DEPV vzrostl z únorových 395,07 na říjnových 434,21 EUR za tunu, tedy o 9,9 %.

Výrazně mírnější růst zaznamenaly dřevní pelety. Německý cenový benchmark DEPV pro dodávku šesti tun pelet ENplus A1 činil za říjen 434,21 EUR za tunu bez DPH. Oproti únorovým 395,07 EUR jde o růst o 9,9 %. Je to nejnovější zveřejněný měsíční údaj; listopadová cena zatím k dispozici není.

Přestože jde o odlišné trhy a produkty, jejich cenový vývoj ukazuje rozdílnou citlivost jednotlivých paliv na geopolitické otřesy.

„Právě kombinace lokálních zdrojů, možnosti vytvořit zásobu paliva a diverzifikace dodavatelů však z biomasy dělá zajímavý prvek energetické bezpečnosti,“ vysvětluje Rostislav Krempaský, komoditní expert společnosti ResInvest Commodities.

Obnovitelná energie, kterou lze uskladnit na zimu

Zásadní předností biomasy je možnost dlouhodobě skladovat palivo a následně vyrábět teplo či elektřinu podle aktuální spotřeby. V teplárenství tak může postupně nahrazovat uhlí a zemní plyn.

„Biomasa tak může zvyšovat flexibilitu energetického systému a vhodně doplňovat ostatní obnovitelné zdroje,“ říká Krempaský.

Právě zde se jednotlivé obnovitelné technologie vhodně doplňují. Fotovoltaika a vítr umožňují výrobu elektřiny bez spotřeby paliva, baterie pomáhají vyrovnávat krátkodobé výkyvy a biomasa může poskytovat zásobu energie na celé topné období.

Její výhodou je přitom jednoduchost samotného skladování paliva. Na rozdíl od elektrické akumulace není pro uchování energie v biomase potřeba bateriová technologie. Výroba energie však následně vyžaduje odpovídající zařízení.

Brno ukazuje cestu k menší závislosti na plynu

Praktickým příkladem je nový biomasový zdroj Brno sever. Investice za 2,7 miliardy korun přinesla kotel na dřevní štěpku s tepelným výkonem 43 MW. Podle Tepláren Brno má snížit spotřebu zemního plynu pro výrobu tepla přibližně o 15 %.

Palivo zajišťují Lesy města Brna a provoz počítá se spotřebou zhruba 80 tisíc tun biomasy za topnou sezonu. Projekt tak ukazuje, jak lze dovážený plyn částečně nahradit regionálně dostupným obnovitelným palivem.

Česko má díky lesnictví, dřevozpracujícímu průmyslu a zemědělství vlastní surovinovou základnu. Její využití ale musí být udržitelné a respektovat také materiálové využití dřeva.

Tip: Střet zájmů premiéra dál bobtná. Zemědělci varují před miliardovým účtem pro stát 

„Největší bariérou není samotná technologie, ale dlouhodobé a ekonomicky udržitelné zajištění biomasy,“ upozorňuje Krempaský.

„Prostor pro další rozvoj vidím především v transformaci tepláren a průmyslových zdrojů, kde biomasa může nahradit nejenom lokální uhlí, ale i dovozový zemní plyn,“ uzavírá Krempaský.

Autor textu: ResInvest Commodities. Úvodní foto: ResInvest Commodities