Střet zájmů premiéra dál bobtná. Zemědělci varují před miliardovým účtem pro stát

Český premiér je podle všech zpráv Evropské komise minimálně v potenciálním střetu zájmů v souvislosti se správou kohezních a zemědělských fondů. Diskuse o tom, zda jde o střet zájmů potenciální, nebo skutečný, přitom probíhá v situaci, kdy ani Ministerstvo zemědělství, ani příslušné platební agentury firmám spojeným s premiérovým byznysem nezastavily vyplácení dotací.

Problém tak průběžně narůstá, místo aby byl řešen. Pokud Evropská komise nakonec odmítne některé tyto dotace proplatit, vzniknou nové výdaje českého státního rozpočtu. Stát tedy neuplatňuje princip předběžné opatrnosti ani zásady hospodárnosti.

Přečtěte si: Solární energie ušetřila Evropě téměř bilion korun za dovoz plynu 

V zemědělské kapitole rozpočtu budou kvůli střetu zájmů chybět finance, které by jinak mohly posloužit jiným, respektive všem zemědělským podnikatelům.

Zemědělské nevládní organizace, které by měly hájit zájmy svých členů, ke střetu zájmů většinově mlčí. Důsledky a souvislosti současné situace opakovaně připomíná pouze Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), zastupující zájmy nejpočetnější skupiny zemědělců z rodinných farem.

Riziko miliardového účtu pro státní rozpočet

Rekordní schodek státního rozpočtu přímo vybízí k úsporám a přehodnocení zbytných výdajů v následujících letech. Pokud se Evropská komise rozhodne, že Česku neproplatí zemědělské dotace, které směřují společnostem z holdingu Agrofert, přijdou tyto prostředky zcela na vrub tuzemským daňovým poplatníkům.

Nejedná se přitom o žádné drobné, ale o mnohamiliardové částky ročně. Již v minulosti, na konci minulého volebního období, jsme byli svědky toho, jak se končící vláda pokusila zahájit proces vymáhání soudně potvrzených, neoprávněně vyplacených dotací z prvního premiérského období Andreje Babiše. Současné vedení resortu zemědělství tento proces nedokončilo, ale naopak zastavilo.

Nedávná zpráva o dobrovolném odchodu ředitele Státního zemědělského intervenčního fondu z funkce nepotřebuje další komentář, pouze situaci dokresluje.

Střet zájmů se v Česku stále neřeší

Problém je, že ať už potenciální, nebo skutečný střet zájmů premiéra Andreje Babiše není v ČR předmětem seriózní diskuse.

Zástupci opozičních stran a protikorupčních organizací se sice tématu věnují a snaží se získat například jednoznačné stanovisko Evropské komise, které by otázku proplácení či neproplácení evropských dotací vyjasnilo, premiér i další představitelé současné vládní koalice ale diskusi odmítají s tím, že jde pouze o politický boj.

Opoziční politici však bohužel, až na čestné výjimky, příliš nepoukazují na další souvislosti premiérova potenciálního či skutečného střetu zájmů.

Politiky z evropských států, které patří mezi plátce do společného evropského rozpočtu, logicky zajímá, na co jsou využívány prostředky jejich daňových poplatníků. Možná právě tento zájem o využití veřejných prostředků by mohl inspirovat české opoziční politiky k větší aktivitě.

Zvláště v době, kdy nejsilnější vládní strana výrazně neuspěla v senátních a komunálních volbách.

Spor může oslabit i vyjednávací pozici českých zemědělců

Že by se tato prohlubující situace měla nějak pozitivně projevit při aktuálním vyjednávání zájmů českých zemědělců v novém programovacím období Společné zemědělské politiky po roce 2028, také nelze očekávat.

Ze současných okolností přitom neplyne žádný předpoklad, že by se snad celá tato kauza mohla odsunout stranou nebo že by se toto fungování mělo stát za nějaké podpory evropských orgánů etalonem pro další byznysmeny přicházející do politiky.

Jde už jen o čas, kdy se podstata tohoto střetu zájmů, stejně jako jeho mnohé negativní důsledky, budou muset na domácí úrovni vyřešit.

Ministerstvo podle ASZ prosazuje kroky výhodné pro Agrofert

Ministerstvo zemědělství zatím dál zcela systematicky a proti všem očekáváním prosazuje kroky, které společnostem z holdingu Agrofert – ať už je jeho skutečným vlastníkem kdokoli – jednoznačně prospívají.

Příkladem mohou být dva letošní programy, ve kterých mohou žádat o podporu výhradně podniky s více než 250 zaměstnanci.

Největší dárek pro Agrofert by pak představovalo zavedení předkupního práva na zemědělskou půdu pro hospodařící zemědělce nebo informační povinnost pro vlastníky půdy při jejím prodeji.

Agrofert má totiž v nájmu největší plochu zemědělské půdy v ČR. Informační povinnost pro současné vlastníky této půdy by nepochybně představovala výhodu pro současného pachtýře v případě zájmu o koupi, ale konkrétně Agrofertu by také zvýšila jeho tržní hodnotu.

A to se Andreji Babišovi může hodit, kdyby se rozhodl svůj potenciální či skutečný střet zájmů vyřešit skutečným prodejem tohoto holdingu.

Zemědělské organizace většinou mlčí

Nejvíce zarážející je postoj většiny nevládních zemědělských organizací, které k otázce střetu zájmů zarytě mlčí. Zdá se, že zástupcům těchto organizací nevadí, že jsou firmami z holdingu Agrofert čerpány veřejné prostředky, které by mohly skončit u jiných zemědělců bez střetu zájmů – například u malých a středních podniků, které se v těchto organizacích nejčastěji vyskytují.

Tip: Velký vodní experiment v režii vlády: Přehrady sucho v krajině nevyřeší 

ASZ ČR tak zůstává jedinou významnou zemědělskou organizací, která vytrvale poukazuje na to, že vyplácení dotací agropodnikům z holdingu Agrofert negativně ovlivňuje podnikatelské prostředí v neprospěch všech ostatních příjemců podpory z veřejných prostředků.

Autor textu: Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR. Úvodní foto: Filckr