Česko čeká rekordní souboj o větrníky. Hlasovat se bude ve 20 obcích

Souběžně s volbami proběhne rekordních 20 větrných referend v sedmi krajích, ve kterých je ve hře výstavba až 87 nových turbín o výkonu zhruba 480 megawattů. To by znamenalo více než zdvojnásobení dosavadní větrné kapacity v Česku a elektřinu pro zhruba 400 tisíc domácností. Ve třech obcích navíc lidé rozhodují také o osudu pozemní fotovoltaiky a pravidlech pro budování obnovitelných zdrojů.

Zájem o referenda o větrných elektrárnách v posledních letech dramaticky roste. Z dosud proběhlých 84 hlasování se pro větrníky vyslovila necelá třetina obcí. Zatímco mezi lety 2006 a 2022 se v ČR konalo v průměru jen jedno až dvě referenda ročně, rok 2026 je s celkovými 31 hlasováními historicky rekordní.

Přečtěte si: Zákulisí Ekofilmu: Motoristé odstavili prezidenta prestižního mezinárodního festivalu

Pro českou energetiku představují říjnová referenda zásadní milník a možný posun celé energetiky. V Česku je v současnosti v provozu zhruba 220 větrných elektráren s celkovým výkonem necelých 380 megawattů. Pokud by obyvatelé ve všech 20 obcích souhlasili, otevřela by se cesta k výstavbě až 87 nových větrných elektráren o celkovém výkonu dosahujícím až 480 megawattů. 

Co rozhoduje: finance pro obec i zkušenost z okolí

Podle energetických expertů ukazuje dosavadní statistika jasný trend. Tam, kde investoři a vedení obcí začnou včas a otevřeně vysvětlovat reálné dopady i přínosy, mají projekty podstatně vyšší šanci na schválení.

„Zkušenosti z obcí potvrzují, že základem úspěšného referenda je otevřená komunikace investora s občany od prvního dne. Lidé potřebují přesně vědět počet a výšku elektráren a co projekt přinese obci. Pokud investor nabídne garantovaný roční příspěvek do rozpočtu na investice a levnější elektřinu, vnímání projektu se výrazně mění,” říká expert na energetiku Martin Ander ze Svazu moderní energetiky a zástupce iniciativy Nová energie Česka.

Místostarostka středočeské Kačice Daniela Veselská, ve které se bude konat referendum, pozitivně hodnotí finanční benefity pro obec: „V Kačici jsme měli veřejná projednávání, pak se konala oficiální anketa, kde se většina hlasujících rozhodla pro výstavbu. Podepsali jsme s investorem smlouvu a projekt se začal plánovat. Nakonec část obyvatel vytvořila petici a chtěli vyhlásit referendum. Naše zastupitelstvo tomu vyhovělo. Osobně vnímám, že větrné elektrárny mohou přinést finance do obce a zároveň posílit energetickou soběstačnost naší obce,” říká politička.

Obavy místních se musí brát vážně, míní expert

Referenda naopak často provázejí obavy z hluku, narušení krajinného rázu nebo poklesu cen nemovitostí. V debatách a peticích někteří místní obyvatelé často argumentují také dopady na okolní ekosystémy, například rušením dravců nebo likvidací chráněných mravenišť.

„Větrné elektrárny stojí v Česku už přes dvacet let a jejich reálný provoz ukazuje, že s nimi lze bez problémů existovat. Vidíme to právě v obcích, kde už elektrárny fungují. Lidé tam nemají obavy z hluku, obavy o zdraví zvířat se nepotvrdily a krajina zničena nebyla,“ doplňuje Ander.

Původně mělo hlasovat 21 větrných obcí, Maršov termín odložil

Seznam obcí pro větrná referenda se měnil ještě v posledních dnech. K říjnovému termínu dva týdny před volbami nově přibyly Kožlany na severním Plzeňsku, kde je ve hře až 6 větrníků. Naopak v Maršově u Úpice v Královéhradeckém kraji, kde investor prověřoval stavbu 2 elektráren, se referendum souběžně s podzimními volbami nakonec konat nebude. Obec nestihla zákonné lhůty pro vyhlášení a hlasování proběhne v náhradním termínu zřejmě ke konci letošního roku. 

Napětí panuje také v Úpici na Trutnovsku, kde odpůrci větrníků sesbírali podpisy pro vyhlášení referenda. Odpůrci požadovali referendum souběžně s podzimními volbami, vedení města však po vyřazení části podpisů počítá s hlasováním až začátkem roku 2027 s odůvodněním, že projekt je v počáteční fázi. Místní opozice s petičním výborem proto iniciují mimořádné zastupitelstvo, na kterém chtějí prosadit dřívější hlasování.

Na řadu přichází i fotovoltaika a schvalovací „pojistky“

Vlna referend se přitom netýká výhradně větrných elektráren, ale zasáhne i další obnovitelné zdroje. Během říjnového víkendu se ve třech obcích hlasuje také o solární energetice a obecných pravidlech pro výstavbu obnovitelných zdrojů.

Tip: Týden v OZE: Státy žalují Trumpa za rušení větrných projektů, Německo láme cenový rekord

V Sedlnicích na Novojičínsku obyvatelé rozhodují o schválení plánovací smlouvy se společností TA Infrastruktura na výstavbu velké pozemní fotovoltaické elektrárny, zatímco ve Skleném na Svitavsku voliči v doplňující otázce hlasují o plošném zákazu podpory solárních parků na zemědělských a nezastavěných plochách. Ještě dál jde referendum v Ralsku na Českolipsku, kde je ve hře zavedení systémové pojistky. Jakýkoliv budoucí projekt obnovitelných zdrojů energie na městských pozemcích by tam v případě schválení musel nejprve projít potvrzením v místním referendu.

Přehled 20 obcí hlasujících 9.–10. října 2026 o větrných elektrárnách:

• Plzeňský kraj: Kožlany, Kralovice, Žihle (vše Plzeň-sever), Měčín (Klatovsko)
• Pardubický kraj (Svitavsko): Dětřichov, Kamenná Horka, Mikuleč, Sklené (pozn.: ve Skleném se zároveň hlasuje i o zákazu FVE)
• Středočeský kraj: Kačice (Kladensko), Petrovice (Rakovnicko), Petroupim, Soběhrdy, Teplýšovice (Benešovsko)
• Moravskoslezský kraj (Bruntálsko): Horní Benešov, Staré Heřminovy, Zátor
• Jihočeský kraj (Táborsko): Radenín, Šebířov
• Ústecký kraj: Cítoliby (Lounsko)
• Liberecký kraj: Bystrá nad Jizerou (Semilsko)

Úvodní foto: Pxhere