Zemědělci přirovnávají letošní sucho s katastrofou roku 1947, i když hladomor už nehrozí

Slunce v pokračujícím babím létu se pomalu prodírá přes opar na obloze, teplota na konci září překračuje velmi příjemných dvacet stupňů, a tak není divu, že Pernštýnské náměstí v Pardubicích, kde se právě konají tradiční krajské dožínky, je krátce po popoledni plné lidí.

Část návštěvníků se proplétá mezi stánky, které nabízejí lokální potraviny soutěžící o tradiční cenu MLS Pardubického kraje – pečivo, koláčky, med, sýry, jogurty, klobásy, ale třeba také pivo. Další lidé si už na nich pochutnávají u stolů pod provizorním přístřeškem uprostřed náměstí. Některé rodiny si zase prohlížejí vystavenou zemědělskou techniku a zejména děti zamířily na sousední Komenské náměstí, kde jsou k vidění králíci, slepice, kůzlata, ale i draví ptáci nebo kladrubští koně.

Na pódiu v západní části náměstí se střídají soubory a zpěváci, kulturní program pokračuje až do večerních hodin. Ačkoli dožínky jsou oslavou ukončení žní a poděkování za úrodu a na pódiu si vybraní sedláci přebírají ceny za své pěstitelské i chovatelské úspěchy, letos má většina farmářů ke spokojenosti hodně daleko – především rozsáhlé a dlouhodobé sucho totiž srazilo výnosy klíčových plodin až o desítky procent. K tomu se ještě přidal propad cen agrárních komodit, a naopak růst nákladů.

Ve svém vystoupení na náměstí to připomněl také Martin Pýcha, předseda Zemědělského svazu. Letošní sucho přirovnal ke katastrofě z roku 1947, kdy v některých regionech tehdejšího Československa dokonce hrozil hladomor. Ničeho takového se samozřejmě lidé nemusejí obávat, regály v obchodech s potravinami jsou stále plné – bez ohledu na to, co se letos odehrává na polích.

O 40 procent méně srážek

„Svádí to k pocitu, že se nic neděje,“ upozornil Pýcha. „Ale pro české zemědělce bude letošní rok možná nejhorší od vstupu do Evropské unie,“ dodal. Dokládají to i aktuální data z Pardubického kraje, kdy byl například průměrný výnos obilovin z hektaru o tunu nižší než před rokem. Důvodem je to, že letos v regionu spadlo o 40 procent méně srážek, než je dlouhodobý průměr.

„V Pardubickém kraji byly pouze dva měsíce, které byly srážkově nad dlouhodobým průměrem z celé letošní vegetace a pouze dva, které byly teplotně nižší, než byl dlouhodobý průměr,“ připomněl Leoš Říha, viceprezident Agrární komory a předseda její regionální pobočky.

• Související: Obnova mokřadů i ochrana stromů ve městech. Vznikl plán, jak se bránit suchu

Připomněl, že k extrémnímu suchu a nízkým výnosům se letos ještě přidaly nižší výkupní ceny, protože Evropa má značné zásoby zemědělských plodin z regionů mimo EU, a rovněž vysoké náklady na naftu nebo hnojiva. „To není folklorní zemědělský pláč, to jsou fakta,“ uvedl Říha a jako příklad uvedl 25procentní pokles výkupních cen mléka.

Farmáři ale nežijí jen letošním suchem, nerentabilním hospodařením a očekáváním, jak budou nastaveny evropské i národní dotace. Jak ukázala odborná debata v rámci pardubických dožínek, mezi aktuální témata patří třeba otázka předkupní práva na zemědělskou půdu anebo další podpora bioplynových stanic, o níž se právě také rozhoduje.

Souboj o předkupní právo

Právě předkupní právo na pole a další pozemky se ukázalo jako hodně třaskavé téma. V sále Jana Kašpara v budově Krajského úřadu Pardubického kraje se vedle zástupců místních zemědělců a představitelů zemědělských organizací sešli také politici z různých stran včetně ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) nebo jeho předchůdce Marka Výborného (KDU-ČSL). A ačkoli se všichni dlouho znají, a dokonce si tykají, debata byla chvílemi hodně vyostřená.

Jde o to, že si současná koalice dala do vládního programového prohlášení, že připraví „zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce“. Na nové legislativě se už skutečně pracuje, ministr Šebestyán ji obhajuje tím, že má zamezit spekulativním nákupům pozemků, na něž doplácejí právě aktivní farmáři. Podle odborných odhadů se to týká 15 až 20 procent obchodů s půdou.

Kritici varují, že chystané opatření omezuje vlastnická práva a nahrává velkým podnikům včetně Agrofertu, které mají propachtované velké rozlohy půdy. Podle Šebestyána jsou ale ve hře čtyři varianty, o nichž se nyní vede debata se zemědělci: od ohlašovací povinnosti, že majitel hodlá půdu prodat, až po předkupní právo – jak pro subjekty hospodařící přímo na propachtované půdě, případně v regionu, tak pro stát či obce.

Proti tomu se ohradil poslanec Karel Haas (ODS), podle něhož vládní programové prohlášení se žádnými variantami nepočítá, pouze s předkupním právem. „Martine,“ obrátil se Haas přímo na ministra. „Jsi pod programovým prohlášením podepsaný,“ zdůraznil. Šebestyán reagoval, že se z tématu stala politika ještě před tím, než se zemědělci domluvili na finální variantě.

Co dál s bioplynkami?

Do odborné debaty se ke konci rozpravy zapojil také Adam Moravec, ředitel a vedoucí sekce bioplyn Českého sdružení pro biomasu CZ Biom. Připomněl, že vedle tradičního zemědělství jsou pro mnohé farmy významným zdrojem příjmu bioplynové stanice, každoročně to je celkem okolo 10 miliard korun. „Je to obor, který je dlouhodobě stabilní a k zemědělství dnes už patří,“ zdůraznil Moravec.

Nyní se ale hraje o budoucnost bioplynových stanic. Většině z nich totiž poměrně brzy končí dvacetiletá lhůta, na kterou byla podle zákona nastavená subvence na výrobu elektřiny z bioplynu. Ministerstvo průmyslu navrhlo dvě možnosti, co dál: buď současné stanice přestavět na výrobny biometanu a připojit je k síti, anebo zůstat u bioplynu, ale investovat do modernizace zařízení miliony korun.

• Související: Soumrak bioplynových stanic: bez provozní podpory skončí

Zvláště menším bioplynkám se ale nevyplatí ani jedno, ani druhé.  Do této situace se dostala například Farma Basařovi v Prosečné v Podkrkonoší, která už 18 let provozuje stanici s instalovaným výkonem pouhých 250 kilowattů. „I kdybychom všechno technicky zvládli, vyplatí se přestavba na biometan jen velkým zařízením, nám nikoli,“ upozornil Jan Basař. 

Ministr zemědělství Martin Šebestyán doufá, že se vše podaří vyřešit tak, aby zůstala podpora i pro malá zařízení. „Pevně věřím, že to udržíme,“ řekl Šebestyán. Modernizační podpora by napříště měla pokračovat přes aukce. Jak řekl Adam Moravec Obnovitelně.cz, na ministerstvu průmyslu se právě ladí konkrétní podmínky – a CZ Biom se snaží svými návrhy dosáhnout toho, aby na rozdíl od současných podmínek dávaly smysl.

Foto: Pavel Baroch (dožínková slavnost v Pardubicích)