Odpůrci větrníků v Úpici neuspěli, výstavba může pokračovat

Odpůrci větrných elektráren v Úpici na Trutnovsku si po měsících sběru podpisů vynutili konání referenda. U samotných volebních uren ale narazili. Referendum je neplatné a pro radnici nezávazné.

Měsíce vyhrocené rétoriky, varování před „zdevastovanou krajinou“ a nátlak na samosprávu. Skupina vystupující pod heslem „Úpicko bez větrných gigantů - chráníme svůj domov“ si sběrem podpisů vynutila místní referendum, které proběhlo v sobotu 7. listopadu. V sázce byl záměr společnosti ČEZ postavit tři až pět větrných turbín v Úpici nad městskou částí Radeč. Podle tajemnice radnice Šárky Bušinské má město uzavřenou všeobecnou smlouvu o spolupráci se společností ČEZ. 

Zatímco iniciátoři referenda na sociálních sítích vytvářeli dojem masového odporu celého města, volební sobota přinesla vystřízlivění. Z celkových 4 340 oprávněných voličů dorazilo k urnám pouhých 1 202 lidí. Volební účast byla tedy necelých 28 procent. 

Zákon o místním referendu přitom pro platnost vyžaduje účast alespoň 35 procent oprávněných osob. Mezi těmi, kteří hlasovat přišli, sice 959 z 1 183 platných hlasů odpovědělo „ANO“ na otázku, zda má město výstavbě všemi kroky bránit, podle platných zákonů to však nic neznamená. Hlasování je neplatné a pro nově zvolené zastupitelstvo naprosto nezávazné. 

Jak si odpůrci vydupali referendum

Cesta k referendu byla ukázkou politického tlaku odpůrců na vedení města. Podnětem pro vyhlášení referenda byl požadavek přípravného výboru. Ten předložil 1 031 podpisů, městský úřad však 149 z nich musel vyřadit kvůli duplicitám či nesplnění zákonných náležitostí. Po doplnění archů nakonec odpůrci získali 882 platných podpisů, čímž jen velmi těsně překročili dvacetiprocentní hranici nutnou pro podání návrhu. Hranice byla 873 podpisů.

Přečtěte si: Elektřiny máme dost, jen ve špatnou hodinu. Expert radí, jak snížit účty 

Radnice v důvodové zprávě doporučovala věcný a organizovaný postup a plánovala referendum vyhlásit až na začátek roku 2027. Poukazovala na zákonné lhůty, vánoční svátky i nutnost nechat proběhnout ustavující schůzi nového zastupitelstva po komunálních volbách.

Opoziční zastupitelé si ale vynutili svolání mimořádného zastupitelstva na 7. října. Během bouřlivého jednání si opozice a odpůrci protlačili termín na 7. listopadu, pouhé tři dny po ustavujícím zastupitelstvu. Spoléhali na to, že horká povolební atmosféra jim přihraje vysokou účast. Spěch se jim ale vymstil. Většinu obyvatel Úpice k urnám nepřilákali.

Odpor vedl kandidát za lidovce a zúčastnili se ho lidé z SPD a PRO

V čele iniciativy stál Ondřej Straka, zmocněnec přípravného výboru, který v říjnových komunálních volbách kandidoval za uskupení MY Úpičáci (spojení KDU-ČSL a nezávislých). V komunálních volbách ovšem neuspěl. Odpůrci v kampani sáhli už po klasických figurách odporu proti levné elektřině a výstavbě moderních elektráren. 

Na svých stránkách a sociálních sítích odpůrci opakovaně sdíleli příspěvky SPD, výstupy Ivana Noveského, který je spojen s SPD, a přebírali obsah od slovenských dezinformačních skupin typu „Za pravdu o veterných parkoch“, které šíří opakovaně vyvrácené mýty a cílené lži.

28. října do Úpice pozvali dokonce profesora Jaroslava Turánka. Muž s akademickou minulostí biochemika a někdejší pracovník Výzkumného ústavu veterinárního lékařství prodělal v posledních letech dramatický obrat. Během pandemie covidu se stal ikonou odpůrců očkování, odkud plynule přesedlal na kritiku moderní energetiky a strašení větrnými elektrárnami. Jeho přednášky o údajném škodlivém vlivu turbín na krajinu a zdraví se staly hitem antisystémových kanálů. Politické body mu to však nepřineslo. V senátních volbách v Brně zcela propadl, když s podporou SPD získal jen 6,27 procenta hlasů. Na další z přednášek v Úpici se objevil také Hynek Beran, další stálice tuzemských debat brojících proti transformaci energetiky, který kandidoval do Senátu za stranu PRO Jindřicha Rajchla. Ani přímo v Úpici, která spadala do jeho volebního obvodu, nezískal výrazný počet hlasů.

Vztek na „vylízané hlavy“ a nerespektování demokratických pravidel

Po neúspěšném referendu vystřídala euforii odpůrců zášť. Terčem hněvu se stali sami občané Úpice, kteří dali přednost jinému programu. V diskusích na sociálních sítích padala obvinění a vzkazy nehlasujícím sousedům, že jsou „vylízané hlavy“.

Reakce ostatních obyvatel však nenechaly na odpověď dlouho čekat. „Z výsledku jasně vyplývá, že všichni, kdo nesouhlasili, šli k referendu a ti ostatní buď souhlasí, nebo jim to je jedno. Tudíž elektrárny postavit,“ shrnul věcně jeden z diskutujících. Další doplnil: „Z výsledku referenda vyplývá hlavně to, že většině obyvatel Úpice vámi vyhajpované téma nestojí za to, aby si jím nechali narušit hezký sobotní den. A to mluví samo za sebe.“

Neúspěšné referendum ukázalo rychle dvojí metr odpůrců. Referendum si vynutili jako nejvyšší projev vůle občanů, jakmile však u uren pohořeli, rozhodnutí většiny ignorují a plánují pokračovat v odporu všemi dalšími cestami. Mezi obyvateli města to narazilo na nepochopení: „Občané měli možnost. Pokud výsledek nechcete respektovat a píšete, že budete dál bránit výstavbě, pak si jen na úkor většiny chcete plnit svoje přání. Žijeme v demokracii, a to, co předvádíte, je prostě faul.“

Povolební realita v Úpici a radnice s pevnou většinou

Zatímco odpůrci na sociálních sítích vstřebávají neplatné referendum, radnice má před sebou jasně domluvenou cestu. Říjnové komunální volby přinesly změnu poměrů, nikoli však triumf odpůrců větrníků. Dosavadní vládnoucí uskupení Žít v Úpici (LES a nezávislí), které mělo post starosty a v září 2024 jednomyslně podpořilo smlouvu o spolupráci s ČEZ, oslabilo z dřívějších devíti mandátů na čtyři, ve vedení města však pokračuje. Zástupci hnutí otevřeně přiznali, že výsledek berou jako lekci a zpětnou vazbu k nutnosti lépe a srozumitelněji komunikovat.

Projekt větrníků v Radči přitom Žít v Úpici vnímalo pragmaticky jako příležitost pro městskou kasu, která u varianty tří elektráren mohla přinést odhadem 100 milionů korun během 25 let na investice či bezpečnost, a to bez dopadů na zdraví a krajinu.

Po volbách vznikla nová, stabilní koalice s deseti hlasy v patnáctičlenném zastupitelstvu. Tvoří ji vítězní Úpičtí patrioti s podporou TOP 09 (4 mandáty), uskupení Žít v Úpici (4 mandáty) a ODS (2 mandáty). Starostou byl 4. listopadu zvolen policista Milan Vojtěch (Úpičtí patrioti), v radě usedli i zástupci Žít v Úpici a ODS. Strakovo uskupení MY Úpičáci se třemi křesly skončilo v opozici.

Projekt s větrníky pokračuje a obec může vyjednávat

Koaliční smlouva všech deseti zastupitelů navíc s větrníky přímo počítá. V kapitole Odpovědné hospodaření a energetika se nová koalice zavázala, že bude „řešit další postup u větrných elektráren s ohledem na výsledek místního referenda, odborné podklady a zákonné možnosti města“.

Tip: Břidličná odmítla větrníky. Místní fabrika přitom bojuje o přežití a levnou energii 

Jelikož je referendum ze zákona neplatné, radnici nesvazuje žádné zákazové usnesení. Vedení města tak může bez právních břemen pokračovat v jednáních s ČEZ, definovat přesné parametry záměru a vyjednat pro obecní rozpočet i peněženky obyvatel co nejvýhodnější finanční podmínky. Kdo naopak promarnil svůj nejsilnější trumf, jsou odpůrci. Jejich pokus zablokovat větrníky v Úpici skončil u prázdných volebních uren.

Úpice navíc nespadá do vládních akceleračních zón. To znamená, že investice ČEZ projde nezrychleným plnohodnotným posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) a stavebním řízením. Tím se vyvrací hlavní strašení odpůrců, že po neplatném referendu větrníky vyrostou „přes noc a bez ohledu na přírodu“.

Úvodní foto: AI Gemini