Krajinu proměnili k nepoznání. Nejlepší české projekty ukazují, jak čelit klimatické změně

Do osmého ročníku celostátní soutěže Adapterra Awards pořádané Nadací Partnerství se přihlásilo 71 projektů, z nichž odborná porota vybrala 18 finalistů. Ty nejlepší adaptační projekty v zemi byly vyhlášeny 5. listopadu na konferenci Adapterra v Praze. 

V kategorii Krajina zvítězila Obnova krajiny ve Vinařích. Rodina Sehnalová tu od roku 2001 postupně vykupuje pozemky a proměňuje jednotvárnou zemědělskou krajinu. Soustava šesti tůní a jezírek slouží jako napajedla a pomáhá ochlazovat okolí. Přibývají remízky, biopásy a extenzivní sady. Tyto prvky zpomalují odtok vody, chrání půdu před erozí a poskytují živočichům úkryt i potravu. Za proměnou stojí dlouhodobá práce i desítky milionů korun, převážně ze soukromých zdrojů a příjmů rodinného podnikání. Důležitou součástí projektu je následná péče. V suché lokalitě potřebovaly mladé výsadby pravidelnou zálivku z cisterny a ochranu před okusem. Vítěz získává od společnosti Kia Czech cenu v celkové hodnotě 60 tisíc korun. Zahrnuje zápůjčku automobilů, kurzy bezpečné jízdy a finanční dar.

Přečtěte si: Nové zdroje elektřiny nestačí. Evropská energetika potřebuje také silnější přenosovou soustavu 

Kategorii Sídla vyhrála Klimaticky odolná školní zahrada v Červené Vodě. Na přibližně dvou tisících metrech čtverečních vznikl areál s venkovní učebnou, tůní, bylinkovou expozicí, starými a krajovými odrůdami ovocných dřevin i školním včelínem. Ještěrkoviště, broukoviště a hmyzí hotel poskytují prostor drobným živočichům. Vegetace ochlazuje okolí a dešťová voda se přirozeně vsakuje do půdy. O zahradu pečují pedagogové společně se žáky. Projekt získává 50 tisíc korun od společnosti Heidelberg Materials. „Oceňujeme zejména propojení environmentálního vzdělávání, podpory biodiverzity a aktivního zapojení místní komunity. Projekt ukazuje, že smysluplná adaptační opatření mohou vznikat i v menších obcích a mít dlouhodobý pozitivní dopad na své okolí,“ uvedla Klára Šestáková, mluvčí Heidelberg Materials Česká republika.

V kategorii Budovy uspělo Firemní sídlo Czech Games Edition v pražském Hloubětíně. Vydavatel deskových her využil železobetonový skelet nedostavěného supermarketu a proměnil ho v energeticky úsporné pracovní prostředí se zahradou. Část původně plánovaných zpevněných ploch nahradily propustné povrchy a zeleň. Dešťová voda ze střech se zachytává v nádržích o celkovém objemu 60 metrů krychlových a slouží k závlaze. Vytápění a pasivní chlazení zajišťují tepelná čerpadla se čtrnácti hlubinnými vrty, elektřinu vyrábí fotovoltaika s bateriovým úložištěm. V areálu přibylo 24 stromů, více než 430 keřů, jedlá zahrada a květnatá louka.

Ocenění pro pražského farmáře i aktivní obec

V letošní speciální kategorii Zemědělství zvítězila Pestrá krajina pražské farmy. David Ježek postupně vybudoval ekologické hospodářství, v němž zemědělskou produkci doplňují stromořadí, květnaté louky a nektarodárné úhory. Pásy stromů člení velká pole, stíní půdu a poskytují úkryt zvěři. Svazenka, pohanka a další rostliny chrání půdní povrch a nabízejí potravu opylovačům. Farma hospodaří bez chemických postřiků a plevel odstraňuje mechanicky. Projekt získává od Nadace Partnerství grant v rámci iniciativy Sázíme budoucnost v hodnotě 50 tisíc korun na péči o mladé stromy.

O Ceně sympatie rozhodla veřejnost. Největší podporu získal projekt Zelené Kujavy: cesty, aleje a tůně, který si odnáší 50 tisíc korun od společnosti Deloitte. Obec obnovila více než tři kilometry polních cest, vysadila stovky stromů a keřů a vybudovala tři tůně. Ochranu půdy zakotvila také do pachtovních smluv, v nichž se zemědělci zavazují k šetrnému hospodaření předcházejícímu erozi. Proměna krajiny zapojila místní obyvatele. Na společné sázení Aleje svobody přišlo přes 400 lidí a další výsadby začali lidé sami iniciovat.

Tip: Krkonoše zaplavily nápisy „Tady je Krakonošovo, ne Moravcovo“. Motoristé chystají protiútok 

Cenu odpovědné energetiky, která oceňuje propojení adaptačních opatření a energetických řešení, získal projekt Záchranářské základny budoucnosti. Šest nových výjezdových základen Jihomoravského kraje vzniklo v pasivním energetickém standardu. Využívají tepelná čerpadla s geotermálními vrty, fotovoltaické elektrárny a řízené větrání s rekuperací. Vyrobenou elektřinu mezi sebou sdílejí ve třech energetických skupinách. Budovy pomáhají omezovat přehřívání během vln veder a poskytují posádkám kvalitnější zázemí pro práci i odpočinek mezi výjezdy. Projekt získal od IVT tepelná čerpadla tepelné čerpadlo v hodnotě 90 tisíc korun.

Konferenci svou účastí podpořil také předseda Senátu Miloš Vystrčil. „Děkuji organizátorům a Nadaci Partnerství, že dlouhodobě vyhledávají konkrétní řešení, která posilují odolnost naší země. Přeji nám všem, aby jejich projekty inspirovaly další a aby se jim dařilo pokračovat v práci, která má smysl a přináší konkrétní výsledky,“ poznamenal.

Autor textu: Nadace Partnerství. Úvodní foto: Nadace partnrství