Tomáš Rothröckl byl dlouholetou legendou ochrany přírody, teď ho ocenil prezident
Zakladatele Národního parku Podyjí, který se zásadně zasloužil o rozvoj moderní ochrany přírody, vyznamenal Petr Pavel in memoriam Medailí Za zásluhy v oblasti životního prostředí.
Pavel Baroch
4. 11. 2026
Podyjí nebylo pro Tomáše Rothröckla pouze územím vzácné přírody. Vnímal ho jako krajinu, kde se vedle přírody potkává rovněž historie, kultura a člověk. Byl to právě Rothröckl, který v roce 1991 stál u vzniku Národního parku Podyjí a dlouhých 33 let stál v jeho čele.
Význam jeho profesního působení je ale mnohem obsáhlejší. Podle lidí z environmentálního prostředí se stal se jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejskromnějších postav české ochrany přírody uplynulých desetiletí.
U příležitosti státního svátku 28. října ocenil prezident republiky Petr Pavel jeho práci Medailí Za zásluhy v oblasti životního prostředí, i když Rotrhöckl už si nejvýznamnější ocenění svého života nemohl převzít osobně – letos v únoru totiž ve věku 70 let zemřel.
„Byl to skvělý člověk. A Národní park Podyjí vedl vynikajícím způsobem. Je ho nesmírná škoda,“ řekl Obnovielně.cz profesor Bedřich Moldan, který se s Rotrhöcklem osobně znal a který stejnou Medaili Za zásluhy převzal před třemi lety. „Jsem opravdu velmi rád, že byl prezidentem také oceněný,“ dodal Moldan.
Podobně na něj vzpomíná moravský přírodovědec Mojmír Vlašín, který se s Rotrhöcklem poprvé setkal už v 80. letech. „Vzpomínky na něj mám velice kladné,“ řekl Obnovitelně.cz Vlašín. Dodal, že Rotrhöckl měl jasnou představu, jak má Národní park Podyjí vypadat. „Byl dobrým ředitelem a medaili od prezidenta dostal oprávněně,“ konstatoval Vlašín.
Záchrana nejvzácnějšího vřešoviště
Tomáš Rotrhöckl vystudoval Vysokou školu zemědělskou v pražském Suchdole (nynější Česká zemědělská univerzita). „Kdoví, jak by se odvíjel jeho život, kdyby si nevšiml inzerátu v krajském tisku, že nově vznikající Správa chráněné krajinné oblasti Podyjí ve Znojmě hledá odborníka na zemědělství,“ vzpomínal nedávno pracovník Národního parku Podyjí Martin Škorpík v časopise Živa.
To bylo na konci 70. let. „Tomáš mi vyprávěl o svém prvním pracovním dnu, kdy se vypravili s Jaroslavem Krejčím, prvním a jediným vedoucím CHKO Podyjí do terénu a bez jakéhokoli právního posvěcení opatřovali staré a objemné stromy v krajině Znojemska smaltovanou cedulkou Strom chráněný státem. Mnohé z těchto štítků se dochovaly dodnes a nikoho nikdy nenapadlo pochybovat o jejich legalitě,“ napsal Škorpík.
Uvedl, jak se hrstce zaměstnanců CHKO včetně Rothröckla podařilo díky nesouhlasným stanoviskům, doplňováním požadavků, předkládáním expertních posudků a dalším krokům podařilo oddalovat, a nakonec i znemožnit výstavbu sídliště na vřesovišti Kraví hora u Znojma.
„Čímž zachránili nejzachovalejší vřesoviště na jižní Moravě a středověký ráz zdejší krajiny,“ vysvětlil Škorpík, podle něhož nešlo rozhodně o jediný ekologický úspěch. Od roku 1985 pracoval Rothröckl ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Po sametové revoluci se jako přizvaný expert podílel na vzniku klíčového zákona o ochraně přírody a krajiny.
V roce 1991 stál u vzniku Národního parku Podyjí a výrazně se zasloužil také o rozvoj česko-rakouské spolupráce a propojení národních parků Podyjí a Thayatal. „Spolu s mnoha dalšími stěžejními osobnostmi se zasloužil o úspěšný přechod od omezeně funkční státní ochrany přírody před rokem 1989 k modernímu oboru, který má zvuk i v rámci Evropy,“ konstatoval Martin Škorpík z NP Podyjí.
Menší sestra šumavského parku
V roce 2014 se Tomáš Rothröckl podílel na vzniku Fóra ochrany přírody, v letech 2015 až 2017 byl důležitým konzultantem sněmovního výboru pro životní prostředí. Podílel se na dlouhém, a nakonec úspěšném procesu projednávání a schvalování takzvané národně-parkové novely zákona o ochraně přírody a krajiny, která zavedla současná pravidla fungování národních parků. V roce 2024 stál u zrodu Asociace národních parků České republiky.
V čele Národního parku Podyjí stál až do konce roku 2024, do svých devětašedesáti let. „Poslední ‚umanutostí‘ pana Tomáše Rothröckla bylo sloučit Národní pak Podyjí a Thayatal pod společnou správu, přestože věděl, že do jejího čela se vzhledem ke svému věku už nepostaví. Tím dával jasně najevo, na čem mu v životě záleží a nad čím chce, abychom přemýšleli,“ uvedl Rothröcklův nástupce v čele NP Podyjí Pavel Müller.
Tomáš Rothröckl zemřel po krátké vážné nemoci 1. února 2026. „Tomáš moc rád jezdil na Šumavu. Fascinovala ho zdejší příroda, lesy, divokost i zvířata. Snad rok co rok na podzim jezdil poslouchat jelení říji, která ho naplňovala euforií,“ vzpomínal na svého kolegu ředitel Správy Šumavského národního parku Pavel Hubený.
Na Šumavě ale pobíval několikrát ročně, někdy jen tak – načerpat sílu, klid a inspiraci. „Někdy se chtěl toulat sám, jindy přijal nabídku poznávat Šumavu se mnou,“ uvedl Hubený. „Velmi často porovnával svůj národní park s tím naším. Podyjí i Šumava byly vyhlášeny ve stejný rok a ve stejný den a Tomáš k tomu rád dodával, že Podyjí je menší sestra Šumavy.“
Podle prezidenta Federace EUROPARC Michaela Hoška byl Rothröckl jedním z mála, ne-li jediným, kdo dokázal přenést to nejlepší z praktické ochrany přírody od 80. let až do současnosti.
„Jeho výjimečnost nespočívala jen v tom, že přírodě a péči o ní rozuměl. Chápal vývoj v čase a vnímal ho v kontextu společenských změn. Dokázal strategicky domýšlet, proč se věci dějí, co nás čeká a jak se na to musíme připravit. Takových lidí, kteří vidí za roh a neuhýbají před realitou, nebude nikdy dost,“ řekl Hošek.
Dodal, že Tomáš Rothröckl byl vizionářem, který si za svými cíli uměl jít. Jasným důkazem je toho právě Národní park Podyjí.
Úvodní foto: Autoportrét/časopis Ochrana přírody