Obnova mokřadů i ochrana stromů ve městech. Vznikl plán, jak se bránit suchu

V době, kdy vláda obnovila Národní koalici pro boj se suchem, představila skupina odborníků a nevládních organizací Stínový plán na obnovu přírody se 40 konkrétními kroky, která mají pomoci obnovit českou krajinu a zvýšit její odolnost vůči suchu, povodním a erozi.

Patří mezi ně omezení zastaralých odvodňovacích systémů v místech, kde zbytečně odvádějí vodu z krajiny, obnova mokřadů a přirozenější tok řek, lepší hospodaření s lesy, návrat remízků a jiných vodních prvků do zemědělské krajiny nebo lepší podmínky pro stromy a další zeleň ve městech.

Autoři například připomínají, že českou krajinu protíná zhruba milion kilometrů drenážního potrubí. Na vhodných místech lze jeho funkci omezit tak, aby voda zůstávala déle v lesní a zemědělské půdě. Podobně lze rušit nepotřebné odvodňovací strouhy.

Podle navrhovaných opatření by se rovněž měla zlepšit právní ochrana dřevin, aby se zabránilo dalšímu úbytku zeleně v obcích, alejí i remízků. „Předpisy ochrany přírody, stavebního zákona a územního plánování musí upřednostnit ochranu vzrostlých stromů před jejich nekoncepčním kácením,“ konstatuje se ve Stínovém plánu na obnovu dřevin.

Návrh dostala i Evropská komise

Pokud chce být Česko lépe připraveno na sucho v příštích letech, je podle Jana Skalíka, odborníka programu Krajinu Hnutí Duha, zapotřebí začít s obnovou krajinou reálnými kroky a včas. „Právě klíčových 40 řešení přinášejí odborníci a odbornice na zemědělství, lesy, vodu nebo městské prostředí,“ řekl Skalík.

Stínový plán vychází z návrhů, které byly po dva roky diskutované odborníky v pracovních skupinách Ministerstva životního prostředí při přípravě Národního plánu na obnovu přírody. Mnohá z těchto konkrétních a měřitelných opatření se však do současného návrhu nedostala.

• Související: Výzva vládě: 4 miliardy proti suchu směřujte do úprav krajiny, ne do betonových přehrad

Autoři poslali svůj návrh vládě i Evropské komisi ještě před 1. září, do kdy mají členské státy své oficiální plány předložit. Vládní strategie ale podle dostupných informací ještě dlouho hotová nebude, což podle nevládních organizací může účinnou obranu proti suchu i ztrátě biodiverzity zkomplikovat.

Navíc tvrdí, že se podle jejich informací v připravovaném dokumentu výrazně škrtá, takže hrozí, že výsledkem bude pouze obecným seznamem záměrů bez konkrétních opatření, jasných cílů a potřebných investic.

„Plán obnovy přírody bychom měli využít jako dobrou příležitost, díky níž můžeme naší krajině výrazně pomoci,“ řekla Klára Dušková z WWF Česko. Dodala, že země například potřebuje jasný a konkrétní plán pro vodu.

„Je třeba v krajině identifikovat jednotlivá místa, která budou obnovena, musí být připraven pevný harmonogram prací a připraveny dostatečné finanční zdroje,“ řekla Dušková. „Plán zároveň musí být dostatečně ambiciózní, abychom přispěli k evropskému cíli obnovit 25 tisíc kilometrů volně tekoucích řek. V našich tocích jsou nyní například tisíce příčných bariér, stupňů nebo jezů, mnoho z nich už je starých a nevyužívaných.“

Přírodu už nestačí jen chránit

Evropské nařízení o obnově přírody vstoupilo v platnost v létě 2024 a vychází ze základního předpokladu, že evropskou přírodu už nestačí chránit, ale je potřeba ji začít obnovovat. Do roku 2030 to má být nejméně 20 procent pozemních a mořských oblastí EU, do roku 2050 pak všechny ekosystémy, které to potřebují. Obnova se týká jak volné krajiny a zemědělských ploch, tak přírody ve městech.

„Celoevropský boj proti suchu i za záchranu biodiverzity reálné a včasné kroky vyžaduje. Vláda by tedy s dokončením dostatečně ambiciózního Národního plánu na obnovu přírody neměla dál otálet,“ poznamenal Jan Skalík z Hnutí Duha. Dodal, že návrhem 40 konkrétních opatření se může inspirovat nejen vláda, ale i lidé, kteří se chtějí zasadit o zmírnění sucha u své vesnice nebo města.

• Související: Města se musí připravit na horší vedra. Nestačí jen vysazovat stromy

Nikol Krejčová ze Zeleného kruhu připomněla, že do přípravy národního plánu na obnovu přírody se zapojilo více než stovka subjektů. Z přírody a krajiny, která bude v lepším stavu, budeme podle ní profitovat všichni.

„Podle studií se finance vynaložené na jejich obnovu vrátí zpět osmkrát až třiceti osmi násobně v podobě lepšího zajištění potravin, zmírňování dopadů změny klimatu a přínosů pro zdraví,“ sdělila Krejčová.

Ministerstvo vyčísluje náklady

Ministerstvo životního prostředí sice závěrný návrh Národního plánu pro obnovu přírody nezveřejnilo, šéf resortu Igor Červený (Motoristé sobě) ale v nedávném vyjádření potvrdil, že je tento krok zapotřebí.

„Historicky se ochrana přírody soustředila hlavně na jednotlivé druhy nebo konkrétně vymezená území. Dnes už je ale zřejmé, že to samo o sobě nestačí. Musíme se více zaměřit na obnovu narušené přírody a na zlepšení stavu krajiny jako funkčního celku,“ uvedl před časem Červený.

„Národní plán na obnovu přírody proto počítá s opatřeními, jako jsou revitalizace vodních toků, zakládání krajinných prvků v zemědělské krajině, posilování městské zeleně, zlepšování podmínek pro opylovače nebo obnova zemědělských a lesních ekosystémů,“ poznamenal ministr.

Dodal, že rozsah oblastí, kterým je nezbytné věnovat pozornost, je značný a pro úspěšné plnění národního plánu proto bude důležité vyjednat také odpovídající finanční podporu z Evropské unie. Ministerstvo proto podle něj pracuje i na předběžném vyčíslení příslušných nákladů.

Ilustrační foto: Pavel Baroch