Česko má osmý ptačí park. Jihlávka na Vysočině ochrání přírodu i klima

České společnost ornitologická pokračuje ve svém plánu zprovoznit do roku 2042 v každém kraji aspoň jeden ptačí park. U příležitosti letošního 100. výročí svého založení oznámila, že nový park Jihlávka vzniká u Telče na Vysočině. Postupně by se měl po vykoupení potřebných pozemků rozrůst na cílových 100 hektarů.

Jde o zatím nejvýše položený ptačí park, leží více než 650 metrů nad mořem. Od ostatních parků se odlišuje také tím, že se na jeho území nachází významná nadregionální přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště.

„Rašeliniště jsme zatím v žádném jiném ptačím parku neměli,“ potvrdil Obnovitelně.cz Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Dodal, že na rozdíl například od Skandinávie v Česku moc rašelinišť není. „Mnohá navíc byla odvodněna nebo částečně odvodněna,“ řekl Vermouzek. „O to více bychom měli ta zbývající opečovávat.“

Rašeliniště zachytávají uhlík

Vedle toho, že rašeliniště zadržuje vodu v krajině, má i pozitivní dopad na ochranu klimatu. „Patří mezi prostředí, které váže poměrně hodně uhlíku,“ poznamenal Vermouzek. Dodal, že vysušené rašeliniště naopak velké množství uhlíku uvolňuje.

V nivě Hamerské potoka a jeho přítoků v novém ptačím parku Jihlávka se ale nachází celá mozaika přírodních stanovišť, které z české krajiny rychle mizí – vedle rašeliniště jsou to rovněž podmáčení louky a mokřady. Ornitologové se nyní chystají na jejich obnovu.

• Související: Miliony turistů jim nevadí. Kavky zahnízdily přímo ve Zlaté uličce

„Mnohé zdejší louky jsou v současnosti zarostlé a bez pravidelné péče časem ztrácejí svou přírodní hodnotu. Postupnou obnovou krajiny chceme podél Hamerského potoka vytvořit souvislý pás různých stanovišť, který propojí cenné přírodní lokality,“ uvedla ornitologická společnost.

Důležitým krokem pro obnovu pestrosti území bude i revitalizace samotného Hamerského potoka, který už je přibližně 100 let napřímený a odvádí z luk cennou vodu. Hamerskému potoku by se měl vrátit jeho nespoutaný tok s meandry. „Projekt na revitalizaci aktuálně připravuje Kraj Vysočina ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a její pobočkou na Vysočině,“ sdělili ornitologové.

V novém ptačím parku plánují také obnovu rašelinných luk a mokřadů. Odstraní náletové dřeviny a strhnou drny expanzivních druhů travin. Dále se počítá se zavodňování, sečením a případně pasením vybraného druhu býložravce, který by si poradil právě s expanzivními travinami.

V okolí rybníka Bor chtějí ornitologové odstranit aspoň část zemních valů a vytvořit tak přirozený pozvolný přechod vodní hladiny do navazujících luk, které tu budou obnovovat. Tím podpoří zejména luční i mokřadní druhy ptáků i dalších vzácných a ohrožených druhů.

Stovky druhů ptactva

Symbolem ptačího parku se stal bramborníček černohlavý, což je drobný pěvec, který obývá rozvolněnou krajinu s loukami či mezemi. Často je možné ho zahlédnout na kůlech v okolí pastvin. Bramborníček černohlavý je o něco teplomilnější než jeho nejbližší příbuzný bramborníček šedý.

„Budeme se snažit vytvořit vhodné podmínky pro oba. Jsou to pestří, hezcí ptáci,“ poznamenal Zdeněk Vermouzek. Mezi další cílovými druhy parku jsou bekasina otavní, chřástal kropenatý, chřástal vodní a linduška luční.

Jak ale ukazují zkušenosti z jiných ptačích parků, v obnovené pestré krajině se daří také jiným ohroženým i jinak zajímavým druhům. Nejstarší park Josefovské louky ve východních Čechách si letos připomněl 20. výročí od svého založení.

„Pozorovali jsme na jeho území už 205 druhů ptáků. Téměř stovka druhů tu hnízdí. Za největší úspěch z hlediska ochrany druhů považujeme hnízdění mokřadního ptáka vodouše rudonohého, který předchozích 40 let ve východních Čechách vůbec nehnízdil,“ uvedl Vermouzek.

• Související: Čápům se v Česku daří. Každým rokem hnízdí více párů, někdy zůstanou i přes zimu

Mnohonásobně také přibylo žab a čolků, daří se i ohroženým rostlinám. Díky různým opatření pomáhají ornitologové v parku zároveň i vážkám, které jsou ukazatelem kvality mokřadů. Na Josefovských loukách odborníci zjistili více než 40 druhů. V parku žijí rovněž velcí kopytníci, divocí koně a pratuři, kteří pomáhají s údržbou vegetace.

„Pokud chceme v krizi biodiverzity udělat něco více, je nutné od ochrany přírody přistoupit k její obnově. V ptačích parcích ČSO se ukazuje, že obnovní projekty mají obrovský potenciál a že jejich fungování je v podmínkách nevládní neziskové organizace reálné,“ sdělil Vermouzek.

V ptačích parcích pečuje Česká společnost ornitologická o přírodu formou vlastnictví pozemků, které vykupuje díky příspěvkům svých členů, ale také podporovatelů a dalších dárců.

Úvodní foto: Ludmila Korešová