Miliony turistů jim nevadí. Kavky zahnízdily přímo ve Zlaté uličce
Přírodovědci zjistili, že v areálu Pražského hradu žije více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu, 700 druhů rostlin a že je půda plná vzácných roztočů.
Pavel Baroch
24. 3. 2026
Lidská sídla už dávno nejsou domovem jen pro člověka. Městské a vesnické prostředí přilákalo i mnoho ptáků. Jde o druhy, které žijí v blízkosti lidských sídel a naučily se využívat „výhody“ lidské přítomnosti. Současně jim ale toto prostředí přináší i nové hrozby. Mezi představitele synantropních druhů patří vlaštovky, jiřičky a také kavky obecné.
Právě kavka se zabydlela ve Zlaté uličce na Pražském hradě, jak v uplynulých měsících zjistili přírodovědci, kteří mapovali, jací živočichové a jaké rostliny žijí v areálu nejvýznamnější české památky. Objevili více než 40 druhů ptáků, 220 druhů hmyzu, 700 druhů rostlin a také to, že půda v hradních parcích je plná vzácných roztočů.
Miliony turistů ptákům nevadí
Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek uvedl, že kavka patří mezi ptáky, kteří z volné krajiny už prakticky nežijí. Přestěhovaly se do měst, kde se jim poměrně daří. Jde podle něj o typický synantropní druh. „V tomto kontextu tedy není jeho zahnízdění ve Zlaté uličce nic překvapujícího,“ řekl Vermouzek.
Kavce očividně nevadí ani to, že Zlatou uličkou projde ročně několik milionů turistů. „Zjistila, že je to pro ni zvládnutelné, že se jich nemusí bát,“ konstatoval Vermouzek. Kavka obecná, která byla v roce 2001 vyhlášena Českou společností ornitologickou Ptákem roku, původně žila v lesích, skalách nebo hradních zříceninách.
V druhé polovině 20. století (70. až 90. léta) populace tohoto druhu prudce poklesla, z otevřené krajiny téměř vymizel a přesunul se do městského prostředí, které kavce poskytuje vhodné možnosti hnízdění i potravy. Útočiště našla ve věžích, podkroví, starých nepoužívaných komínech, budovách s výklenky nebo ve větracích otvorech, ale i v dutinách stromů.
Podle posledního vydání Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice žilo na našem území 12 až 24 tisíc párů. I tak je kavka stále zvláště chráněným druhem. Není ale jediným, který si oblíbil prostředí Pražského hradu, respektive přilehlých zahrad. Podle ornitologického průzkumu je v areálu možné pozorovat červenky, budníčky, zvonky zelené a poslouchat zpěv slavíků, pěnic, kosů nebo drozdů.
Jako v době mamutích stepí
Vedle ptactva se odborníci zaměřili také na hmyz, plže, rostliny, ale také půdní mikroorganismy. Zjistili, že Hrad je vlastně velmi pestrý ekosystém. „Překvapením byla nečekaně bohatá půdní fauna. I v suchém období se našlo více než třicet druhů pancířníků, tedy půdních roztočů. Mezi nimi byly i tři na území Česka dosud nenalezené druhy, a dokonce i jeden pro vědu zcela nový, neznámý druh,“ uvedl mikrobiolog Ladislav Miko, který je současně poradcem prezidenta Petra Pavla pro životní prostředí.
„Převládají druhy typické pro stepní a lesostepní oblasti, což je uprostřed Prahy, na místech využívaných od nejranějšího středověku, překvapivé. Jelení příkop tak funguje jako významné místo půdní biodiverzity a je klíčový i pro pochopení přírodní a kulturní historie Hradu. Zachovaly se tu zbytky stále udržované, ale přitom zásadně neporušené přírody, která sahá až do dob mamutích stepí v době ledové,“ dodal Miko.
Entomolog Ondřej Sedláček popsal v hradním areálu více než 220 druhů hmyzu. Klíčové jsou ty vázané na staré stromy a mrtvé dřevo. Zahrady a parky jsou tak domovem roháče obecného, roháčka kozlíka i zlatohlávka skvostného. Prostředí Hradu láká také motýly, například chráněného přástevníka kostivalového, otakárka fenyklového nebo běláska řeřichového.
Botanik Jiří Sádlo při svém průzkumu objevil 734 druhů rostlin, některé z nich vzácné a chráněné. Jako takzvaný vlajkový druh Sádlo navrhl planý tulipán. „Centrem jeho rozšíření je v Praze právě Hrad. Pochází ze Středomoří a od renesance se pěstoval různě po Evropě na hradech a zámcích,“ řekl Sádlo.
Vzor pro udržitelné hospodaření
Ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková uvedla, že o Hrad se nepečuje pouze jako o kulturní a historickou památku, ale také jako o pestrý ekosystém. Například se zbytečně nelikvidují staré stromy, snahou je, aby se lepší péčí ozdravovaly a prodlužoval se jejich život.
„Umožňujeme vývoj spontánních porostů keřů, a často zachováváme i padlé stromy, které jsou domovem pro mnoho živočichů. Vybíráme pro ně vhodná místa tak, aby upraveným zahradám neubíraly nic na kráse,“ konstatovala Pánková.
Trávníky a květnaté plochy sekají zahradníci mozaikovitě, aby motýli, čmeláci a další hmyz měli dostatek potravy a úkrytů. „Chemické zásahy také nahrazujeme biologickou ochranou, aby příroda fungovala bez nepřirozených vlivů,“ dodala Pánková.
Podle biologa Jiřího Sádla má Pražský hrad potenciál stát se vzorem pro udržitelné hospodaření s městskou zelení a zároveň modelovou laboratoří městské přírody. Místem, kde se historie, kultura a biologie vzájemně obohacují.
Ilustrační foto: Pixabay