Chytrá domácnost může posílit moc jednoho partnera. Nejčastěji muže

O chytré domácnosti, díky níž je možné ovládat osvětlení, termostat, kamerové systémy, kotel, tepelné čerpadlo a další domácí spotřebiče z mobilu nebo počítače, se nejčastěji mluví v souvislosti s energetickými úsporami a zvyšováním pohodlí domova.

Mezinárodní tým vědců a vědkyň se nyní na smart home podíval jiným pohledem: jakým způsobem moderní technologie ovlivňují domácí práce a zasahují do mezilidských vztahů v rodině včetně genderové vyváženosti. A výsledek jejich bádání je poměrně varující.

Jedním ze závěrů projektu SMARTUP, na němž pracoval i Sociologický ústav Akademie věd ČR, je totiž to, že takzvaný digital housekeeping, neboli obstarávání chytrých technologií, posiluje nerovnosti v domácnosti a vede k akumulaci moci u jednoho správce, nejčastěji muže.

Vědecký tým uskutečnil 31 etnografických studií v chytrých domácnostech v Česku, v Polsku a v Německu. Do vzorku badatelé a badatelky zahrnuli single domácnosti, páry, včetně párů homosexuálních, i celé rodiny.

Nový typ domácí práce

Výsledky ukázaly, že chytré technologie v domácnostech příliš nesnižují čas, který lidé tráví domácími pracemi. Místo toho mají spíše tendenci přidávat další činnosti včetně péče o děti. Zajišťování běžného chodu domácnosti ovšem právě kvůli moderním technologiím může být nerovnoměrné.

„Chytré technologie také nemění rozdělení práce v domácnosti, větší vliv má genderové uspořádání páru či rodiny. Pokud jsou genderové role nastaveny konzervativně, technologie ovládá spíše muž – a žena se spíše stará o děti a domácnost. Pokud jsou genderové role nastaveny více rovnoprávně, partneři také více sdílejí péči o domácí technologie,“ řekla Nina Fárová ze Sociologického ústavu.

• Související: Češi objevují prvky chytré domácnosti. Pomohou jim ušetřit tisíce korun za energie

Chytré technologie podle vědců a vědkyň přinášejí nový typ domácí práce, který lze nazvat jako digitální údržbu domácnosti. „Idea, že chytrá domácnost bezchybně funguje, je mylná. Technologie je třeba udržovat, opravovat, čas zabere i nastavování a optimalizace,“ konstatovala Fárová. 

„Správci chytrých domácností – nejčastěji muži – o této činnosti ovšem mluvívají jako o koníčku,“ dodala vědkyně. Muži obecně zaujímají k technologiím více zvídavý a kutilský přístup, který může ale někdy narušovat „pohodu“ domácnosti. Mohou kupříkladu vznikat konflikty, když některé z chytrých zařízení nefunguje. Anebo se mohou stát „útěkem“ od běžných domácích povinností.

„To jsou situace, které často popisují spíše ženy – muž se jde věnovat svému koníčku, tedy technologiím, namísto toho, aby třeba pečoval o děti nebo domácnost. Muži ale naopak podobné situace rámují jako péči o domácnost a rodinu,“ vysvětlila Nina Fárová.

Hrozba domácího násilí

Podle sociologů jde o genderový rozdíl v tom, kdo v domácnostech dává technologiím jakou prioritu nebo důležitost – pro koho jsou zásadní a pro koho jsou spíše jen doplňkem. Zatímco starost o technologie v domácnosti mají většinou muži, ženy je sice také používají, ale spíše pasivně. Jedním z vysvětlení je takzvaný gender digital gap. 

„Ženy často nemají prostor a možnost sledovat nové digitální trendy, častěji také nemají technické nebo inženýrské vzdělání, proto v chytré domácnosti ustupují do pozadí, protože třeba neví, jak si technologie nastavit, aby jim pomáhaly, nebo je v domácnostech jednoduše nepotřebují,“ poznamenala Fárová.

• Související: Domácnosti šetří na nesprávných místech, ukázal průzkum. Jak opravdu snížit účty za energie?

Ženám tak chytré technologie mohou paradoxně přinést více tradičních prací, protože muž, správce, je vytížen starostmi s chodem chytré domácnosti. A to může hrát i roli v tom, jak komfortně se lidé v domácnosti cítí.

Technologie, která může být pro jednoho zdrojem pohodlí a vzorem péče o domácnost, může druhému jeho komfort snižovat a tlačit ho do situace, kdy se cítí být spíše pod dohledem a kontrolou. To má výraznou genderovou dimenzi, když muži spíše komfort čerpají, zatímco ženy popisují jeho nedostatek.

Jako příklad uvedla socioložka Fárová termostat. „Muž ho ovládá přes mobil, žena to neumí. O jakoukoli změnu pro svoji potřebu a pohodlí pak musí žádat muže,“ vysvětlila. Z výzkumu SMARTUP také vyplynulo, že ženy jsou kritičtější k případným rizikům spojeným s technologiemi a jsou citlivější například na sledování pomocí kamer.

Chytré technologie totiž podle sociologů nejen umožňují a zintenzivňují už existující formy domácího násilí, ale také přinášejí nové formy zneužívání. „Může jít o sledování přes chytré hodinky, kontrolu on-line účtů, výhradní kontrolu chytré domácnosti – třeba opakované vypínání a zapínání světel nebo odstřihnutí od internetu, krádež identity a další,“ upozornila Nina Fárová.

Takové násilí je pak ještě náročnější vysledovat. Vědci a vědkyně proto apelovali, aby výrobci chytrých zařízení i politické reprezentace jednotlivých zemí na tato rizika mysleli a snažili se jim předcházet.

Zájem o chytrou domácnost

Podle průzkumu, který vloni zpracovala agentura STEM/MARK a zveřejnila společnost ASSA ABLOY, je v České republice o chytrou domácnost poměrně velký zájem – především u mladší generace s vyššími příjmy.

Nejžádanější funkcí je automatizace osvětlení, což jako jednu z priorit uvedlo 69 procent dotázaných. Na druhém místě skončily chytré domácí spotřebiče, které zvolilo 60 procent lidí. Třetí nejžádanější funkcí pak je automatické vytápění, což uvedlo 48 procent osob.

Pro Čechy je ale důležité také to, aby chytré technologie poskytovaly rovněž bezpečí. V této oblasti se průzkum soustředil zejména na chytré zámky, které jako prioritu zaškrtla téměř třetina dotázaných.

Šetření se ale vůbec nezaměřilo na využití inteligentního kamerového systému. Pro Čechy je ale velmi důležité, aby bylo možné jednotlivé prvky chytré domácnosti ovládat v rámci jedné mobilní aplikace.

Ilustrační foto: Freepik