Bez pralesa nebude déšť. Odlesňování Amazonie ohrožuje světovou úrodu

O Amazonském deštném pralesu se hovoří jako o „plících planety“ protože jde o klíčového producenta kyslíku a současně funguje jako obří úložiště oxidu uhličitého. Jeho hodnota je ale mnohem širší, jak ukazuje také aktuální studie s názvem Kvantifikace generace srážek v tropických lesích, která byla publikována v prestižním časopise Communications Earth & Environment.

„Tropické lesy zvyšují regionální srážky, ale chybí robustní analýza tohoto přínosu. V důsledku toho se při tvorbě politik zřídka zohledňují služby tropických lesů spojené s generováním srážek,“ konstatovali autoři studie.

Došli k závěru, že Amazonský prales generuje ročně srážky v hodnotě asi 20 miliard dolarů, tedy více než 410 miliard korun. Současně ale upozornili, že masivní odlesňování už snížilo přínos pralesa až o pětinu a že prostředky vynakládané na ochranu porostu dosahují jen zlomek této částky.

Mínus 5 miliard dolarů ročně

Studie odhaduje, že v tropech každý metr čtvereční lesa přispívá ročně přibližně 240 litry srážek, přičemž v Amazonii to je až 300 litrů. „Toto je dosud nejkomplexnější a nejspolehlivější důkaz o hodnotě dešťových srážek, které tropické lesy poskytují,“ uvedla hlavní autorka studie Jess Bakerová z Univerzity v Leedsu.

„Odlesňování tropů se zvyšuje, a to navzdory mezinárodnímu úsilí o zastavení úbytku lesů. Naše práce zdůrazňuje zásadní roli tropických lesů při produkci deště,“ dodala Bakerová. Zároveň vyjádřila přání, aby prokázání těchto finančních přínosů, které tropické lesy poskytují, vedlo k posílení argumentů na jejich ochranu a k uvolnění potřebných investic.

• Související: Příliš drahé zlato. Evropský zájem o drahé kovy vede k ničení pralesů

Studie zjistila, že k produkci dostatečného množství srážek pro podporu některých hlavních plodin je zapotřebí vláha generovaná větší lesní plochou, než jakou samotné plodiny zabírají. Například bavlna spotřebuje 607 litrů vody na metr čtvereční, což se rovná množství produkované dvěma metry čtverečními nedotčeného lesa. Sójové boby potřebují 501 litrů vláhy – což odpovídá 1,7 metru čtverečnímu pralesa. 

Úbytek lesů již způsobil značné náklady. Vědci odhadují, že odlesňování v posledních desetiletích, které v Amazonii představuje přibližně 80 milionů hektarů, mohlo snížit přínosy generování srážek o téměř 5 miliard dolarů ročně, tedy více než 100 miliard korun, což pak má dopady právě i na produkci potravin.

Vedle zemědělství ohrožuje klesající srážky spojené s úbytkem lesů také zásoby pitné vody, říční dopravu v odlehlých oblastech, výrobu vodní energie, a dokonce i kapacitu zbývajících tropických lesů pro ukládání uhlíku.

„Tropické lesy způsobují déšť a dodávají vodu, která je nezbytná pro zemědělství. Uznání tohoto klíčového spojení by mohlo zmírnit napětí mezi zemědělskými a ochranářskými zájmy a zároveň vybudovat širší podporu pro ochranu lesů jako celku,“ uvedl spoluautor studie Callum Smith z leedské univerzity.

Zboží z odlesněných oblastí v EU

Ochranou lesních porostů se dlouhodobě věnuje mezinárodní organizace Greenpeace. Marek Pytlík z pražské kanceláře tohoto hnutí upozornil, že se do Evropské unie stále dováží část potravin, kosmetiky i oblečení, které je spojeno právě s masivní likvidací tropických lesů. Napravit to má EUDR, neboli EU Deforestation Regulation – přelomové nařízení Evropské unie o odlesňování.

„Nařízení EUDR má zabránit tomu, aby produkty prodávané v Evropské unii přispívaly k ničení lesů po celém světě. Platí od června 2023, jeho skutečné uplatňování se ale opakovaně odkládá,“ uvedl Pytlík. Pravidla se týkají firem, které do EU dovážejí nebo z ní vyvážejí například dřevo, hovězí maso, kávu, kakao, palmový olej, sóju nebo kaučuk.

• Související: Až příliš hořká káva: Řada producentů využívá otroky, dětskou práci a ničí pralesy

Nově budou muset doložit, že jejich produkty nepocházejí z pozemků, které byly po 31. prosinci 2020 odlesněny nebo poškozeny. Velké firmy se mají nařízením řídit až od konce roku 2026, menší podniky o půl roku později.

„Cílem EUDR je omezit ničení lesů, chránit biologickou rozmanitost a snížit emise skleníkových plynů, ke kterým spotřeba v EU dlouhodobě přispívá,“ poznamenal Marek Pytlík, podle něhož EU patří dlouhodobě k největším světovým dovozcům zboží spojeného s odlesňováním tropických lesů. 

Připomněl, že bez pevně stanovených pravidel se nepodaří zastavit globální úbytek lesů, které v roce 2024 dosáhl rekordních rozměrů. Zmizelo 6,7 milionu hektarů primárních tropických lesů, téměř dvojnásobek oproti roku 2023. Znamená to, že každou minutu zmizelo 18 fotbalových hřišť lesa.

Ilustrační foto: Pixabay