Až příliš hořká káva: Řada producentů využívá otroky, dětskou práci a ničí pralesy

Kávový průmysl produkuje značné množství emisí i odpadu. Svět totiž vypije 2,24 miliardy šálků kávy denně, což z této rostliny dělá jednu z nejobchodovanějších komodit vůbec.

Káva není udržitelný nápoj. Kromě relativně vysoké uhlíkové stopy (a v případě kávy s mlékem skutečně vysoké, jak za chvíli vysvětlíme) přináší také řadu socioekonomických problémů v podobě otroctví a dětské práce nebo podporuje bezohledné plenění pralesů.

Pěstovat kávu totiž není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Zejména kvalitnější arabica potřebuje pro svůj zdravý růst specifické podmínky, vysokohorské prostředí a tropické klima. Jak jsme psali v předchozím článku, vhodných lokalit právě pro tuto odrůdu postupně ubývá a nejspíše nás čeká budoucnost jen s méně kvalitní robustou, která roste i v horších podmínkách.

Káva je ale současně jednou z nejobchodovanějších potravin na světě a točí se kolem ní obrovský byznys. Ročně lidé vypijí 821 miliard šálků kávy. To znamená 2,24 miliardy šálků kávy denně.

Farmáři a pěstitelé kávy se tak snaží vytěžit každou lokalitu, kde jsou správné podmínky. A to i za cenu ničení deštných pralesů a využívání půdy bez ohledu na její degradaci. Pokud se skutečně výnosy kávy vlivem klimatické změny sníží podle předpovědí, budou muset pěstitelé rozšířit plochu plantáží alespoň na dvojnásobek.

Jak uvádí server Slow forest, zemědělci některých států jsou již povinni se o půdu starat, udržovat ji plodnou, nechávat ji ladem a podporovat biodiverzitu i přírodní hnojení. Někteří se skutečně udržitelnějšího zemědělství chopili, jiní to ale vidí jako překážku v podnikání. Je pro ně tak snazší vykácet novou oblast pralesa, ke které se povinnost obnovovat a regenerovat půdu neváže.

Dříve se kávovník pěstoval v podrostech a uprostřed lesů, kde prosperoval ve stínu. Neplodil ale tolik, co rostlina vystavená přímému slunci. Kvůli masivní poptávce v posledních letech a úbytku přirozených lokalit začali pěstitelé vytvářet ohromné plantáže s odhalenou půdou, které podporují erozi i degradaci půdy. Podle serveru The World counts je 40 procent plantáží v regionu Střední Ameriky vystaveno přímému slunci a dalších 25 procent se na slunečné plantáže postupně přeměňuje.

Není to ale tak jednoduché. Kávovník je stále rostlina patřící původně do stínu. Aby na slunci přežila, musí být zalévána chemickými pesticidy. Množství chemikálií, které tak bez kontroly putuje do půdy, ničí veškerý přirozený život. Zpracování kávy navíc spotřebovává značné množství vody. Protože je silný vodní zdroj ne vždy dostupný, pražírny často stahují vodu z krajiny a způsobují tím její nedostatek v přírodě.

Odpady i doprava

Káva má ale i další negativní dopady na svět než jen deforestaci. Po sklizení se musí převézt na pražení a následně i na odběrné místo – do obchodu či kavárny. Bez ohledu na obal může jeden šálek kávy vyprodukovat až 50 gramů oxidu uhličitého. V případě výroby oblíbených kapslí ji ještě čeká proces obalování na jednotlivé porce a k tomu zbude kávová sedlina.

Problémem je ale i množství odpadu. Mnoho šálků kávy je na světě vypito z jednorázových kelímků, kdy vzniká jak kelímek, tak víčko. Například v roce 2021 prodal pouze řetězec Starbucks sedm miliard jednorázových kelímků. Většina řetězců již sice přistoupila k tomu, že hosty vybízí k využívání opakovatelně použitelných či vlastních hrnků, obecně ale stále ještě převažují ty jednorázové. A někdy se s nimi pojí také ještě jednorázový cukr, „mlíčko“ a míchátko. Když je zákazník nechce, obvykle pak končí nevyužité a stále plné v koši.

Další formou odpadu jsou již zmíněné kapsle – obalená porce kávy na jedno použití. Podle studie může kapsle způsobit až čtvrtinu celkové ekologické stopy. Nejhůře jsou na tom plastové kapsle jednotlivě balené, nejlépe vychází hliníkové či jiné recyklovatelné kapsle – za předpokladu, že jsou po použití správně vytříděny. A podle odhadů se recykluje pouze 27 procent z nich. Na skládky tak putuje ročně zhruba 45 miliard kapslí.

O podporu recyklace se ale snaží například společnost Nespresso. Dokonce 84 procent spotřebitelů této značky v průzkumu uvedlo, že kapsle recykluje. Je tomu tak proto, že použité kapsle je možné odevzdat v prodejnách společnosti i v některých kavárnách a obchodech. A když je přístup ke sběrnému místu snadný, lidé jsou ochotni recyklovat spíše, než když to znamená skladovat hliník doma a jednou za čas ho vyvézt do speciálního kontejneru. Na druhou stranu plastové kapsle mohou být ekologičtější, pokud jsou vyráběny na místě a kávová zrna se kvůli nim nepřepravují z jednoho konce světa na druhý.

Zbývá také kávová sedlina, u které ale odborníci a inovativní technologové nachází různé smysluplné využití a druhý život. Například je využívána jako příměs do betonových směsí, díky své vysoké kalorické hodnotě tvoří část zdrojů pro biopaliva, nebo se dá využít k hnojení rostlin. Většina sedliny ale zůstává nevyužita a končí na skládkách či v odpadních vodách.

Neměli bychom ale také zapomínat na emise spojené s mlékem, které do kávy mnoho lidí používá. Může za to především obliba různých nápojů, které jsou tvořeny z větší části mléčnou pěnou.

„Od pěstování kávovníků až po mletí pražených kávových zrn za účelem spařování se na jeden šálek černé kávy uvolní celkem 250 gramů ekvivalentu emisí oxidu uhličitého. Činnosti na úrovni farmy, jako je výsadba, pěstování, ochrana, sklizeň, sušení a třídění, představují 85 procent celkových emisí vytvořených na šálek kávy. U středního latte (350 ml) vyrobeného z kravského mléka to bude 880 gramů ekvivalentu emisí oxidu uhličitého, zatímco u stejně velkého latte z ovesného mléka to bude 430 gramů ekvivalentu emisí oxidu uhličitého,“ uvádí server Climate Wave.

Otroctví i dětská práce

Stejně jako mnoho jiných surovin a potravin, které vyspělé a bohaté státy vykupují z chudších oblastí světa, způsobuje produkce kávy v některých zemích otroctví a dětskou práci. V roce 2020 odhalilo vyšetřování varovný případ dětské práce v Guatemale na plantážích pro řetězec Nespresso.

Děti pracovaly zhruba osm hodin denně po dobu šesti dní v týdnu a podle odhadů vyšetřovatelů jim bylo kolem osmi let. Společnost Nespresso vydala prohlášení o nulové toleranci dětské práce, zahájila interní vyšetřování a řetězec Starbucks, který tuto kávu odebíral, přestal s dotčenými farmami spolupracovat.

Jak ale dodal pro deník Guardian reportér Antony Barnett, problém se tím nevyřešil. „Je až příliš snadné vyhlásit vyšetřování a zastavit obchody s těmito regiony, ale to ještě více potrestá farmáře a zoufale chudé rodiny, které na ně spoléhají. Důvodem, proč místní děti pracují, je to, že jejich rodiče – a farmy, na kterých pracují – nejsou dostatečně placeni.“

Na kávě je pracovně závislých zhruba 125 milionů lidí. Téměř polovina menších farmářů, kteří ale produkují 80 procent světové úrody, žije pod mezinárodní hranicí chudoby a více než pětina z nich žije dokonce v extrémní chudobě.

I kvůli tomu tak funguje novodobé otroctví. Studie z ledna 2024 prokázala, že k němu dochází například v Brazílii, a to navzdory některým certifikátům a kontrolám. Dokument, zahrnující 39 výrobců kávy, popisoval případy absence pracovních smluv, nevyplácení mezd, nezajištění pitné vody, nevyhovující hygienické podmínky i přímé otroctví.

Řešení? Certifikace i střídmost

Aby článek nekončil pouze negativně, pojďme si nyní říct, co se s těmito negativními čísly dá dělat. V první řadě je třeba se vždy zamyslet, zda máte na kávu skutečně chuť a zda není možné se bez ní tentokrát obejít. Je to stejné jako se spotřebou masa. Samo o sobě maso není nijak extrémně neudržitelné, pokud by se jedlo jen příležitostně a v malém množství.

Na rozdíl od masa je však nereálné kávu pěstovat v České republice, a tak je na dopravě o tolik nevyhnutelnější vznik emisí. Existuje ale plno různých certifikací, které se zaměřují na různé environmentální i socioekonomické aspekty. Od známého certifikátu Fair Trade přes Allianci nebo 4C.

Další změnou, která se ale výrazně odrazí v udržitelnosti, je volba mléka. Výběrem rostlinné alternativy je možné snížit dopad jednoho šálku na klima o dvě třetiny. Noste svůj vlastní kelímek a sedlinu, která vám zbude při přípravě kávy doma či v práci, vhazujte do bioodpadu.

Úvodní foto: Freepik