Nově objevený brouk nemá ani milimetr, je slepý a pochází z doby před 220 miliony let

Měří méně než jeden milimetr, je slepý a bezkřídlý. Dosud neznámého brouka objevil mezinárodní tým vědců hluboce v půdě ve středním Chile. Unikátnost miniaturního tvora potvrdila genetická analýza, kterou provedli odborníci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle ní brouk, který dostal jméno Badmaater chilensis, pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Experti tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae. Nečekaný objev vědců z Kanady, Španělska a Česka nedávno zveřejnil odborný časopis Systematic Entomology.

„Hlubokozemní členovci zůstávají jednou z nejméně prozkoumaných složek suchozemské biodiverzity, představujeme vzrušující objev nového endogejského brouka, kterého jsme získali z plovoucích vzorků hluboké půdy v Chile,“ uvádí se v textu.

Ladislav Bocák, vedoucí výzkumné skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce v CATRIN, uvedl, že přestože je biodiverzita brouků mimo průmyslově vyspělé země stále málo prozkoumaná, identifikace zcela nové čeledi je výjimečná.

„Původ nové čeledi Badmaateridae je datován do pozdního triasu, zhruba před 220 miliony let. To znamená, že vznikla ve stejné době jako savci, ale například o 60 až 70 milionů let dříve než ptáci a asi 90 milionů let před kvetoucími rostlinami,“ konstatoval Bocák, který je současně korespondenční autor zmíněné studie.

Název podle objevitelky

Název brouka je odvozen od osobního jména Badamnyambuu, zkráceně Badmaa. Právě tak se jmenovala výzkumnice, která brouka při zpracování vzorků půdy objevila. Přestože jde o prastarou linii, odborné komunitě tento živočich dosud unikal. Právě kvůli adaptaci na specifické podmínky v půdě má miniaturní tělo, je slepý a bez křídel.

Vědci zapojení do mezinárodního projektu World Soil Fauna Project několik jedinců nalezli po vykopání asi půl metru hlubokých jam, promytí vzorků půdy a následném vysoušení organického materiálu.

„Vzhled a stavba těla brouka neposkytovaly téměř žádné vodítko k příbuzenským vztahům. Pouze některé rysy ukazovaly, že by mohl mít blízko k elateroidním čeledím, kam patří například i dobře známé světlušky, kovaříci či páteříčci,“ uvedl Dominik Kusý, spoluautor studie.

• Související: Nečekaný nález v žaludku vlka přepisuje historii vymírání velkých savců

„Díky pokročilým technologiím jsme i z takto malého jedince získali dostatečné množství DNA, identifikovali 4,2 tisíce genů a porovnali je s potenciálně příbuznými skupinami. Díky tomu jsme potvrdili, že jde o příslušníka zcela nové čeledi, a určili i stáří této skupiny,“ dodal Kusý.

Výzkum rovněž ukazuje, jak velmi staré vývojové linie reagují na klimatické změny. Nová čeleď byla nalezena v oblasti chilského matorralu, specifické oblasti ve středním Chile, která má dnes středomořské klima s omezenými zimními srážkami a suchými, horkými léty.

Po většinu své tektonické historie se však nacházela ve vysokých zeměpisných šířkách. Zároveň byla tato oblast izolována od tropů extrémně suchou pouští Atacama a od jihoamerických pamp více než 6 tisíc metrů vysokými Andami. Podle vědců lze předpokládat, že region prošel výraznou aridifikací – postupným vysycháním v pozdních třetihorách a čtvrtohorách.

„Studie znovu ukazuje, jak omezené jsou naše znalosti biodiverzity a jak důležitý je terénní výzkum – nejen v tropických oblastech, ale i v regionech, které jsou na první pohled méně druhově bohaté, přesto však mají jedinečnou geologickou a klimatickou historii a hostí řadu endemických druhů,“ upozornil Ladislav Bocák z Univerzity Palackého v Olomouci.

Dodal, že mnohé z těchto oblastí jsou v současnosti ohroženy urbanizací, intenzivním zemědělstvím, nízkým podílem chráněných území a jejich špatnou vzájemnou propojeností.

Objev po více než 100 letech

Mimořádně cenný nález se podařil vědcům také v Chráněné krajinné oblasti Soutok na jihu Moravy. Po více než sto letech objevili lesknáčka dubového (Pityophagus quercus), jednoho z nejvzácnějších evropských brouků.  Dosud byl  znám z několika ojedinělých, převážně historických nálezů z jižní a střední Evropy. Na českém území byl nalezen jen jednou v roce 1911 ve Střelicích u Brna. Od té doby byl nezvěstný – až do současnosti.

Lesknáček dubový je drobný, zhruba centimetrový brouk z čeledi Nitidulidae (tzv. lesknáčkovití) s typickým lesklým povrchem těla. Je vázaný na staré duby, kde žije pod kůrou v chodbičkách kůrovců, kterými se živí.

„Přítomnost jednoho z nejvzácnějších evropských brouků podtrhuje význam mohutných dubů v CHKO Soutok pro zachování přírodní rozmanitosti naší země. Mohutné duby jsou domovem mnoha unikátních, často velmi ohrožených druhů. Problém je, že rychle mizí,” poznamenal Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR.

• Související: Návraty do české přírody po desítkách či stovkách let: divoká kočka nebo tesařík

Mohutné duby, tzv. staroduby, potřebují světlo a prostor. Lesní pastva a další tradiční způsoby hospodaření, které udržovaly lesy světlé a tak umožňovaly růst mohutných stromů, byly opuštěny koncem 19. století. Regulace řek a výstavba přehrad navíc změnily vodní režim. S takovými změnami se staré stromy jen těžko vyrovnávají.

Stromy dnes postupně odumírají a donedávna to vypadalo, že mohutné, staré duby ze Soutoku zmizí. V roce 2007 ale začali lesníci ze státního podniku Lesy ČR na popud a s finanční podporou Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ponechávat na pasekách stojící stromy, konkrétně 100 stromů na 10 hektarů. Většina jich přežila, rychle přirůstají a dnes jsou jich už tisíce.

„V lesních okrajích přiléhajících k loukám a v hustých porostech financujeme uvolňování biologicky hodnotných starých stromů. V posledních letech jsou také postupně prosvětlovány lesy s významným zastoupením dubů. V budoucnu se chceme zaměřit na výchovné zásahy v mladších porostech,” řekl Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Na loukách vysazujeme nové duby. Je tedy naděje, že mizející staré duby nahradí nová generace zelených velikánů a i ve vzdálenější budoucnosti budeme moci tyto ikonické organismy CHKO Soutok nadále obdivovat,” dodal Riedl.

Zachování mohutných dubů prospívá nejen biodiverzitě. Pomáhá také zachovat krajinářskou a estetickou hodnotu území. Mohutné duby byly součástí zdejší krajiny od nepaměti. 

Úvodní foto: V. V. Grebennikov (brouk Badmaater chilensis)