Bobří hráz v Brdech se dostala mezi deset světových dobrých zpráv roku 2025

V Chráněné krajinné oblasti Brdy, na místě původního vojenského prostoru, se před několika lety usídlili bobři a postupně se jim podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským rybníkem. „Podobný cíl měl i připravený revitalizační projekt. Ukázalo se však, že není potřeba, bobři byli rychlejší. Vyřešili i zvažované přehrazení obtočné strouhy. Státu tak ušetřili zhruba 30 milionů korun,“ uvedla loni v únoru Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

O události pak informovala i zahraniční média včetně britského listu The Guardian: „Bobři dokončili dlouho odkládaný plán ochrany na místě bývalého pobytu armády, čímž ušetřili raky i daňové poplatníky,“ píše se v článku.

Švédská tisková agentura TT nyní tuto událost, která se odehrála nedaleko od Prahy, zařadila mezi deset dobrých zpráv roku 2025. „Uprostřed všech temných zpráv v roce 2025 se objevily i záblesky světla a pokroku, ze kterých se můžeme radovat,“ napsala agentura v textu, který přetiskl například významný švédský deník Svenska Dagladet.

Výhra pro přírodu

Čeští bobři se v žebříčku objevili na pátém místě. „Výstavba přehrady na řece Klabavě jihozápadně od Prahy v České republice se zpožďovala a utápěla v nekonečných byrokratických překážkách. Vše se ale podařilo vyřešit díky skupině bobrů. V únoru se zjistilo, že postavili přehradu mnohem větší, než jakou lidé zamýšleli – což byla výhra jak pro životní prostředí, tak pro daňové poplatníky,“ napsala agentura TT.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připomněla, že první stopy bobra se u Padrťských rybníků v Brdech objevily v roce 2000. A už v následujícím roce začalo zvíře se stavbou hrází na Klabavě pod Dolejším Padrťským rybníkem v místě hradícího zařízení, které odvádělo vodu při vypouštění rybníka do lučních porostů.

• Související: Kde si odpočinout v přírodě? Portál vás zavede na tajemná i dříve nepřístupná místa

„Zde si vytvořil své první zázemí. Vykácel olšinu a upravil si terén pomocí nízkých hrázek v přeplavované louce. Další hráz vybudoval v místech po soutoku odtoku z rybníka a takzvané obtočné strouhy, kde převedl část vody do historického koryta Klabavy, které nebylo již v louce patrné mimo mírnou sníženinu,“ uvedla agentura.

Tím došlo k dalšímu podmáčení nivy. Několik menších pomocných hrázek si vybudoval i na upraveném rovném korytě Klabavy. V roce 2024 postoupil bobr dále do obtočné strouhy, kde vybudoval nejméně tři další hráze a vytvořil další rybníček, a pokácel několik mohutných topolů osik.

Mokřad velmi účinně zadržuje vodu, což napomáhá usazování sedimentace a dalším přírodním procesům. To prospívá raku kamenáči, pro jehož ochranu byla vyhlášena evropsky významná lokalita Padrťsko. Navíc je bobrem vybudovaný mokřad ideálním biotopem pro rozmnožování žab – ropuch a skokanů.

V oblasti nyní žijí zřejmě dvě bobří rodiny. Hráze staví proto, aby zvýšil hladinu vody v místech, kde se pohybuje. Ve vodě se totiž cítí nejbezpečněji, pod vodou potřebuje mít i ukryté vchody do svých nor. Po vodě se mu i lépe přenášejí větve a kmeny dřevin, které využívá jako zdroj potravy či stavební materiál.

Záchrana vzácné želvy

Na první místo deseti dobrých zpráv roku 2025 zařadila švédské agentura TT záchranu vzácné želvy – karety obrovské. „Tento druh byl od osmdesátých let 20. století ohrožen vyhynutím,“ sdělila agentura. V říjnu 2025 ho ale Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) označil za životaschopný. „Želva byla zachráněna před vyhynutím, což vědci označují za velké vítězství v oblasti ochrany přírody,“ uvedla britská BBC.

Připomněla, že tento starověký živočich byl kdysi hojně loven kvůli želví polévce, jejím vejcím jako pochoutce a ozdobným krunýřům. „Nyní, díky desetiletím globálního úsilí o ochranu přírody – od ochrany vajec a vypouštění mláďat na pláže až po snižování náhodného odchytu v rybářských sítích – nová data ukazují, že populace zelených želv se zotavuje,“ konstatovala BBC.

• Související: Oceány vymírají katastrofálním tempem. Může za to nadměrný rybolov i masivní znečištění

Na druhém místě žebříčku se umístilo propuštění více než stovky běloruských politických vězňů, mezi nimiž byli rovněž opoziční vůdkyně Maryja Kolesnikavová a nositel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljacki. Na třetí místo zařadila agentura TT obnovu ikonické mešity al-Núrí z 12. století v iráckém Mosulu, kterou v roce 2010 zničil Islámský stát.

Do TOP 10 dobrých zpráv uplynulého roku se na sedmém místě dostala také Globální smlouva OSN o oceánech, která sice byla schválena už v roce 2023, ale teprve loni ji ratifikoval dostatečný počet zemí, aby vstoupila v platnost. „Tato smlouva je monumentálním vítězstvím pro ochranu oceánů,“ konstatovala organizace Greenpeace, která vznik dohody iniciovala už v roce 2025.

Výzvu za její přijetí podepsalo téměř 6 milionů, jen v Česku jich bylo více než 70 tisíc. Globální smlouva počítá s tím, že do roku 2030 bude chráněna třetina světových oceánů. Dokument se týká volných moří, tedy těch, které se nacházejí mimo jurisdikci národních států. 

Úvodní foto: AOPK/Bohumil Fišer