Ondřej Novák | 11. 9. 2022

Oceány vymírají katastrofálním tempem. Může za to nadměrný rybolov i masivní znečištění

Mezinárodní konference OSN k návrhu dohody o ochraně mořské biodiverzity skončila už popáté nezdarem. Ačkoliv jednání o podobě dohody pokročila, státy potřebují najít kompromisy v klíčových bodech. O smlouvě, která má zajistit ochranu rozsáhlých ploch světových oceánů, přitom země jednají už dvě desetiletí. Úbytek mořské biodiverzity kvůli nadměrnému rybolovu, znečištění a klimatickým změnám přitom stále zrychluje a podle ekologických organizací dnes podléhá ochraně pouhé jedno procento plochy světových oceánů mimo národní jurisdikce.

„Ačkoliv jsme udělali výborné pokroky, potřebujeme ještě trochu času k dosažení cíle,“ řekla předsedkyně konference Rena Lee ze Singapuru. Nová dohoda má ustanovit pravidla ochrany zhruba 60 % plochy světových oceánů, které dnes buď žádnou ochranu nemají nebo podléhají řadě smluv, kvůli čemuž je systém nepřehledný. Smlouva o oceánech má upravovat pravidla rybolovu, vyhlašování chráněných oblastí nebo řešit přerozdělování přírodního bohatství mezi chudšími a bohatšími zeměmi.

Podle ekologických aktivistů je přitom klíčové, aby se státy OSN okamžitě dohodly na ochraně oceánů prostřednictvím chráněných oblastí. Ty by do roku 2030 měly pokrývat 30 % hladiny oceánů. Úbytek oceánské biodiverzity kvůli znečištění nebo nadměrnému rybolovu je totiž zásadní a klesá rychleji než biodiverzita na pevnině. Mezi lety 1970 a 2012 klesly populace mořských ryb o polovinu. A u některých druhů je úbytek ještě výraznější. Populace žraloků klesly za posledních 50 let o 70 %, tichomořských tuňáků dokonce o 97 % a nejméně stovka mořských druhů je vážně ohrožena. Zřídla mořské biodiverzity, korálové útesy, navíc kvůli zvyšujícím se teplotám klimatu začínají odumírat.

Chudé ostrovy nejsou slyšet

Ačkoliv řada delegátů vyjadřovala spokojenost nad pokrokem jednání, zejména malé ostrovní státy z dvoutýdenní konference odjížděly přinejmenším zklamané. Zástupce státu Samoa, který reprezentoval malé rozvojové tichomořské státy, podle reportu OSN poukázal, že náklady na dopravu 24 lidí na zasedání stály státní pokladnu 260 tisíc amerických dolarů. To pro malý ostrovní stát představuje významnou zátěž pro státní rozpočet a peníze mohly jít místo toho na opravu silnic, zdravotnictví nebo školství.

FOTO: Pixabay

Kvůli vysokým nákladům tak mají rozvojové státy problém zúčastnit se všech zasedání a pracovních skupin. Podle dalších zemí je naopak vysoká inkluze při přípravě dohody důvodem, proč jednání trvají tak dlouho, a delegát Číny dokonce navrhl, aby podněty od těchto států nebyly do konečného vyjednávání zahrnuty.

Přitom právě rozvojové ostrovní státy jsou přímo závislé na podobě mořských ekosystémů, protože rybolov pro ně představuje zásadní zdroj potravy a schopnost oceánů zachytávat atmosférický uhlík zase může zmírnit průběh klimatických změn. Zejména korálové ostrovy se totiž často tyčí jen pár metrů nad mořskou hladinu a její případný vzestup pro ně představuje existenční riziko. Zástupce Nepálu pak upozornil, že oceánská biodiverzita představuje také sdílené dědictví lidstva, přičemž dosavadní jednání podle něj tento fakt podhodnocují.

Aktivisté kritizují západ a Rusko

Podle organizace Greenpeace, která bojuje za urychlené schválení oceánské smlouvy, sice státy v posledních 48 hodinách konference dosáhly významného pokroku, ale řada států přišla na jednání nepřipravená. Ochránci přírody zmiňují hlavně země tzv. High Ambition Coalition, kam patří evropská sedmadvacítka, Norsko, Austrálie, Kanada nebo Island, a vedle toho upozorňují na počínání dalších zemí jako například USA. Vysoce ambiciózní koalice tak podle Greenpeace paradoxně ukázala nedostatek ambicí.

„Slíbili dohodu v roce 2022 a čas téměř vypršel. Neměli by nést veškerou odpovědnost, jiné země záměrně obstruovaly, ale nedotažení smlouvy na těchto rozhovorech ohrožuje živobytí a potravinovou bezpečnost miliard lidí po celém světě,“ říká Laura Meller z kampaně Greenpeace za ochranu oceánů. „Ačkoliv se podařilo dosáhnout pokroku zejména u oceánských chráněných území, členové koalice ambiciózních států a další země jako USA navzdory svým závazkům příliš pomalu hledali kompromisy,“ dodává Meller s tím, že ochranáři jsou z jednání zklamáni.

Dalším státem, který podle Greenpeace blokoval jednání, bylo Rusko, které se odmítlo zapojit do samotného procesu vyjednávání smlouvy nebo hledalo kompromisy s Evropskou unií na příliš široké škále témat. Obecně pak země globálního severu podle ochranářů začaly jednat až ve chvíli, kdy vyšlo najevo, že jednání jsou na pokraji kolapsu. Aktivisté naopak vyzdvihují roli tichomořských států nebo skupiny karibských zemí, které tvrdě tlačily na dojednání smlouvy. Zúčastněné země by se měly k definitivnímu projednání sejít ještě letos, ale konkrétní termín a zda se to vůbec povede, je zatím nejasné.

Autor: Ondřej Novák

FOTO: Pixabay