Pavel Baroch | 4. 9. 2022

Zemědělství šetrné k přírodě nesnižuje produkci potravin, ale zvyšuje prostor pro přírodu

Dlouholetý projekt britského Centra pro ekologii a hydrologii odpověděl na zásadní otázky, které se týkají ekologického zemědělství. Autoři výzkumu konstatovali, že zemědělské metody šetrné k přírodě zvyšují biologickou rozmanitost, aniž by ale snižovaly průměrné výnosy. Vyčlenění zemědělské půdy pro přírodu nemá negativní vliv ani na potravinářskou bezpečnost. O výsledcích průzkumu informoval nedávno The Guardian a upozornil na ně web ČTK České noviny.

Autoři studie deset let intenzivně sledovali dopady rozsáhlého experimentu na komerční farmě o rozloze tisíc hektarů ve městě Hillesdenu v hrabství Buckinghamshire. Od roku 2005 zde zemědělci vytvořili několik stanovišť pro volně žijící živočichy, včetně semenných rostlin pro ptáky, divokých květin pro opylovače a remízků pro ptáky, hmyz a drobné savce.

V nejdéle trvající studii tohoto typu se vědcům podařilo zvýšit počet volně žijících živočichů, kteří jsou důležití pro zemědělskou produkci, jako jsou opylovači a predátoři, kteří loví škůdce. Zdvojnásobil se počet některých druhů motýlů, včetně okáče lipnicového a běláska řepkového. Přibylo také ptáků, kteří se živí hmyzem, jako je sýkora koňadra, a to o 88 procent, a sýkora modřinka - o 73 procent.

Vyšší výnosy u některých plodin

Vědci také zjistili, že výnosy farmy zůstaly zachovány. V případě některých plodin dokonce vzrostly, navzdory ztrátě zemědělské půdy, která byla potřeba k vytvoření biotopu. Plochy, které zemědělci vyřadili, se obtížně obdělávaly.

List The Guardian upozornil, že výsledky projektu jsou v rozporu s tvrzeními mnoha politiků, že nové ekologické programy po brexitu by „platily zemědělcům za to, že produkují méně potravin“ a poškodily by potravinovou bezpečnost. Bývalý ministr financí Rishi Sunak, který se také ucházel o post premiéra, nedávno prohlásil, že by zemědělce „chránil“ před přebudováním jejich půdy na přírodu.

„Nyní si uvědomujeme, že můžeme zvýšit průměrnou úrodu tím, že přestaneme pěstovat potraviny v oblastech půdy, které nejsou produktivní, a v těchto oblastech můžeme vytvořit prostor pro přírodu. Víme, že více přírody v zemědělských podnicích přináší výhody, víme, že můžeme zlepšit biologickou rozmanitost farem, aniž by to mělo vliv na výnosy,“ konstatoval Jake Fiennes, který napsal knihu o zemědělství šetrnému k přírodě.

Dodal, že výsledek výzkumu ho nepřekvapil. „Víme, že máme krizi biologické rozmanitosti, víme, že máme klimatickou krizi, víme, že tyto dva problémy spolu souvisejí, a toto je příležitost, jak zvýšit naše výnosy a zároveň zajistit ochranu přírody,“ prohlásil Fiennes.

FOTO: Pixabay

Za zdravou a pestrou krajinu

České ekologické organizace přitom už na konci roku 2020 spustily výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje právě na nevyřešené problémy zemědělské krajiny. Žádají, aby se i díky veřejným zemědělským dotacím ozdravila krajina, a vrátil se do ní pestrý život, zlepšila se kvalita půdy nebo se omezily pesticidy v potravinách.

„Ročně ztrácíme až dvacet jedna milionů tun ornice a více než polovina půdy je ohrožena erozí. Za posledních třicet let ubyly v zemědělské krajině dva miliony ptáků. Kvůli klimatické změně vysychají studny a zároveň jsou obce zaplavované přívalovými dešti. Poškození zemědělské půdy jako problém vnímá osmdesát šest procent Čechů a Češek. Spolu s nimi, vědci i zemědělci se v kampani chceme zasadit o to, aby budoucnost české krajiny a nás všech, kteří v ní žijeme, byla zdravější,“ konstatoval Jan Skalík z Hnutí Duha

Výzva Za zdravou a pestrou krajinu navazuje na petici České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty Vraťme život do krajiny, kterou podepsalo více než 56 tisíc lidí. „Bez zvyšování pestrosti krajiny se nepodaří zastavit dosavadní propad druhové rozmanitosti a krajina nebude schopna čelit probíhajícím klimatickým změnám,” poznamenal Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.

Dodal, že součástí otevřené zemědělské krajiny se musí stát nejrůznější prvky na úrovni nejméně deseti procent její výměry, jako jsou meze, liniová zeleň, remízky, mokřady, úhory nebo květnaté pásy, které podpoří mizející druhy živočichů a současně přispějí ke snížení rizika eroze a k lepšímu zadržení vody v krajině.

Mezinárodně uznávaný půdní biolog Ladislav Miko připomněl, že zemědělská půda nenávratně mizí zastavováním. „A ta, kterou ještě máme, je ohrožena vodní a větrnou erozí, utužením, úbytkem organické hmoty a biologické aktivity. V konečném důsledku se snižuje schopnost půdy zadržet vodu a chránit nás před dopady sucha i povodní. Je třeba pokračovat v prosazování půdoochranných opatření a pozitivní motivaci zemědělců ve správné zemědělské praxi,” uvedl Miko.

Václav Izák z Nadace Partnerství uvedl, že k lepšímu stavu zemědělské krajiny může přispět i velká část veřejnosti. „Zhruba tři miliony drobných vlastníků půdy dávají svá pole k zemědělskému hospodaření různým zemědělským subjektům. Pokud ve smlouvách se zemědělskými hospodáři nastaví dobré podmínky, podpoří nejen šetrnější zacházení s půdou, ale současně budou lépe pečovat o dlouhodobé udržení hodnoty svého majetku,“ řekl Izák.

Čtvrtina ekologického zemědělství

Podle poslední zveřejněné Ročenky ekologického zemědělství tvořily na konci roku 2020 ekologicky obhospodařované plochy více než 15 procent z celkové výměry zemědělské půdy, a hospodařilo na nich 4 665 farem. Zvýšil se také počet výrobců biopotravin a přibylo i distributorů, respektive obchodníků s biopotravinami.

„V nadcházejícím období očekáváme oživení vývoje ekologického zemědělství, a to dvouprocentní nárůst zemědělských ploch obhospodařovaných v tomto režimu za rok, ale i nárůst počtu nových farem,“ konstatoval v ročence ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), podle něhož je podpora ekologických farem a produkce biopotravin jedním z hlavních strategických cílů jeho resortu.

Když na začátku letošního roku někteří velcí farmáři protestovali proti změně pravidel v ekologických dotacích, ministr Nekula jim vzkázal: „Pokud by někteří zemědělci chtěli mít výrazně více dotací, tak ať přejdou do režimu ekologického zemědělství, protože celý plán není o přetahování se. Je o tom, abychom měli zdravější potraviny, zdravější vodu a šetrněji hospodařili v krajině. Proto tyto evropské a české peníze směřovaly k tomu, že podpoříme zdravější styl, který bude mít efekt pro všechny občany České republiky.“

Vláda slíbila, že ochrání půdu před zábory a degradací. „Čtvrtina zemědělské půdy se do roku 2030 přesune do režimu ekologického zemědělství s důrazem na ornou půdu. Minimálně desetina zemědělské půdy bude do roku 2030 aktivně chránit opylovače a celkovou biodiverzitu (meze, nárazníkové pásy, větrolamy, úhory),“ píše se v programovém prohlášení koaličního kabinetu.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay