Vzácnost nebo škůdce? Tento velký pták dokáže zlikvidovat celé rybníky

Když hejno kormoránů velkých nalétne nad rybník nebo řeku, dokáže ho poměrně rychle „vyčistit“ tak dokonale, že pod hladinou z původního množství ryb mnoho nezůstane. Vzhledem k tomu, že tento pták patří k nejvýznamnějším rybožravým predátorům Evropy, představuje jeho rostoucí populace vážnou hrozbu pro původní druhy ryb v řekách včetně těch vzácných.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR nyní v rámci mezinárodního projektu ProtectFish spouští terénní experimenty, jejichž cílem je zjistit, jak moc jsou za ztráty cenných druhů ryb zodpovědní právě tito draví ptáci. Na řekách Střela a Svatava na Karlovarsku instalují provazo-fáborkové zábrany, které mají snížit intenzitu lovu kormoránů a jejich dopad na rybí populace.

„Kormorán velký je mimořádně efektivní predátor a v některých úsecích řek může jeho lov výrazně ovlivnit rybí společenstva. Bez srovnávacích experimentů ale nelze objektivně říct, do jaké míry je za úbytek ryb skutečně zodpovědný,“ řekl Martin Čech z Biologického centra.

Denně až kilogram ryb

Stejné experimenty se souběžně uskuteční také v dalších evropských zemích, například v Dánsku, Německu, Rakousku nebo Polsku. „Cílem není zavést používání fyzických zábran jako dlouhodobé řešení, ale na základě tvrdých dat přesně vyhodnotit, jak velký podíl má kormorán na úbytku původních druhů ryb v evropských řekách a jakou roli hrají i další faktory, jako jsou jiní dravci, změna klimatu, znečištění nebo další lidské vlivy,“ vysvětlil Čech.

• Související: Netopýři padají z nebe a mizí celé ptačí populace. Vlny veder devastují přírodu

Podle rozsáhlé studie, kterou zveřejnil společně s kolegou Lukášem Vejříkem z Biologického centra v roce 2011, uloví průměrný kormorán denně přibližně 400 gramů ryb. Skutečně velcí jedinci, jejichž váha přesahuje 3,5 kilogramu, dokážou denně spořádat téměř kilo ryb a jsou schopní polykat i padesáticentimetrové kusy vážící 500 až 800 gramů.

Při posledních dvou plošných sčítáních v letech 2006 a 2012 čítala celoevropská populace kormorána velkého téměř dva miliony kusů a v současné době se ukazuje, že přinejmenším v některých regionech, například ve Švédsku a v Pobaltských státech, tyto počty dále dramaticky rostou.

Denně kormoráni naloví ryby v ceně přesahující 1,5 milionu eur (zhruba 36,5 milionu korun). Ministerstvo financí na dotaz Obnovitelně.cz uvedlo, že loni vyplatilo na náhradách za škody způsobené těmito ptáky rekordních více než 85,8 milionu korun. Jen za posledních pět let se tato částka vyšplhala už na zhruba 336 milionů.

Vedle chovů v rybnících působí kormoráni škody zejména na původních druzích ryb v tekoucích vodách – například lipan podhorní nebo parma obecná, které podle vědců z Biologického centra nedokážou silnému predačnímu tlaku účinně čelit. Oproti jiným rybožravým predátorům, jako jsou vydry nebo ledňáčci říční, totiž kormoráni často loví ve skupinách, takže lokální dopady jejich lovu mohou být extrémní.

Tisícihlavé kolonie na Baltu

Přestože Evropská unie investovala v posledních dvou dekádách stovky milionů eur do obnovy říčních ekosystémů, stav populací ryb, zejména těch nejcennějších druhů, se nezlepšuje – někde je dokonce horší než před zahájením revitalizačních opatření. Pomoci má nyní zmiňovaný mezinárodní projekt ProtectFish, financovaný Evropskou komisí v rámci programu Horizon Europe.

Výsledky projektu mají přispět k objektivnímu posouzení stavu evropských říčních ekosystémů a stát se podkladem pro budoucí rozhodování o ochraně ryb včetně populace kormorána velkého v Evropě. Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka nastal zásadní problém s kormorány už před desítkami let, kdy se v 70. a 80. letech podařilo kvůli rybolovu výrazně snížit počty velkých dravých ryb v Baltském moři.

• Související: Čápům se v Česku daří. Každým rokem hnízdí více párů, někdy zůstanou i přes zimu

Zůstali tam ryby ve velikosti, které vyhovují právě kormoránům. „Nahradili tak odlovené dravé ryby,“ řekl Vermouzek pro Obnovitelně.cz. Právě tyto příhodné podmínky vedly k tomu, že kormoránů začalo razantně přibývat. Zatímco v české krajině trvale hnízdí 300 až 400 párů, jedna z mnoha kolonií na Baltu má tisíce jedinců. Část těchto ptáků pak putuje Evropou, takže v Česku se jich neustále vyskytuje 10 až 15 tisíc.

To je podle Vermouzka také důvod, proč je neúčinný odstřel těchto ptáků, který je v republice povolen, i když se ročně uloví tisíce kormoránů. Pokud se do hejna kormoránů vystřelí poté, co se nažrali, zvíře potravu vyvrhne, aby se mu lépe odletělo jinam, kde znovu požírá ryby. „Z hejna nažraných kormoránů je rázem hejno hladových kormoránů,“ poznamenal Vermouzek, podle něhož se tak násobí škody, které ptáci způsobí.

Uvedl, že řešení současné situace s vysokými počty kormoránů nemá jednoduché řešení. Když majitelé rybníků vyplaší hejno nad svou vodní plochou, ptáci zamíří k sousednímu rybníku. Jako problém označil to, že mnohé řeky, které byly v minulosti narovnané a třeba i vybetonované, nemají dostatek úkrytů, takže pro kormorány jsou ryby snadnou kořistí. Přirozené vodní toky mají podemleté břehy, leží přes ně popadané stromy nebo vytvářejí místy hluboké tůně, kde se ryby mohou skrýt.

Ilustrační foto: Pixabay