Nadace Clintel s Václavem Klausem v čele: když se popírání klimatu vydává za vědu

Nadace pro klimatickou inteligenci Clintel byla založená v roce 2019 v Nizozemí a jejím cílem je „generovat znalosti a porozumění příčinám a důsledkům změny klimatu, jakož i dopadům klimatické politiky na ekonomiku a životní prostředí“. Zakladatelé se netají tím, že chtějí být protiváhou Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Zjednodušeně lze konstatovat, že Clintel šíří informace popírající změnu klimatu, respektive odmítající zásadní vliv lidské činnosti na globálním oteplování.

Mezinárodně obsazený spolek se čím dál více dostává do pozornosti také v Česku. Na podzim 2024 se pod jeho hlavičkou uskutečnila v Poslanecké sněmovně konferece, na konci loňského roku stanul v čele nadace bývalý český prezident a „otec“ všech klimaskeptiků Václav Klaus. U této příležitosti připomenul, že „si je plně vědom skutečnosti, že my, odpůrci doktríny globálního oteplování, nejsme na straně, která vítězí a měli bychom si to přiznat“.

To ale neznamená, že by Klaus házel předem flintu do žita. Vyjádřil podporu všem přátelům a podporovatelům a současně uvedl, že by chtěl „rozšířit aktivity Clintelu jak v jednotlivých státech, tak na mezinárodní úrovni“. Plánuje rovněž hledat nové podporovatele.

ČEZ se distancoval

S nástupem nové politické garnitury po sněmovních volbách se z Clintelu stala platforma, na níž se někteří noví poslanci rádi odvolávají, když chtějí zpochybnit klimatickou krizi. Patří mezi ně i Libor Vondráček, předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD.

„Vnímáme, že je zde několik relevantních vědeckých pohledů na klimatickou změnu, a panel IPCC, který je autorem řady alarmistických prognóz, je pouze jedním z nich. Fakt, že se proti nim dokázala postavit mezinárodní vědecká organizace Clintel, ukazuje, že opoziční pohledy nemusí být zesměšňovány,“ uvedl Vondráček na konci ledna.

• Související: Klimatická fakta jsou pod tlakem. Proti dezinformacím potřebujeme komunikační odborníky

Spolek o sobě skutečně tvrdí, že má celosvětovou působnost a sdružuje tisíce vědců, mezi nimi i několik nositelů Nobelových cen, a další odborníky, ale realita je poměrně výrazně odlišná. Už když na podzim 2024 pořádal ve sněmovně poslanec Jiří Kobza (SPD) pod hlavičkou Clintelu zmiňovanou konferenciKlimatické změny – fakta a mýty ve světle vědy, byl z toho skandál.

Vyšlo totiž najevo, že akci spolufinancovala prostřednictvím Severočeských dolů společnost ČEZ, která se od konference okamžitě distancovala. Mluvčí Ladislav Kříž uvedl, že se dceřiná společnost cítí být podvedená, protože měla příslib, že půjde o nepolitickou akci, což se ukázalo jako nepravda. A obsah konference šel podle Kříže proti zájmům ČEZ.

 „Byly prezentovány názory, které jsou v absolutním rozporu s naším postojem, s našimi cíli, s naší strategií. Snažíme se postupovat v dekarbonizaci, v zavírání našich uhelných elektráren, v odklonu od uhlí. Takže se cítíme i trošku poškozeni tím, co zaznělo na té konferenci,“ řekl mluvčí Kříž.

Dvacet let v omylu

Akci zhodnotil i analytik Vojtěch Pecka, který se v Asociaci pro mezinárodní otázky věnuje sociologii popírání změn klimatu. „Byla to v podstatě konference lidí, kteří se dvacet let kontinuálně mýlí,“ sdělil pro Český rozhlas. Připomněl, že hlavním řečníkem byl Christopher Monckton.

„Je to člověk, který má vystudovanou rétoriku a žurnalistiku a který je politikem UKIP (Strana nezávislosti Spojeného království). Má za sebou patnáct let předpovědí, že se ve skutečnosti neotepluje a že přichází globální ochlazení. A u dalších řečníků je to podobné,“ konstatoval Pecka.

Tento typ akcí sleduje dlouhodobě, považuje je za nástroj některých politiků a zájmových skupin, jak diskreditovat urgentní potřebu snižovat emise skleníkových plynů. „Tyto konference někteří používají jako argument, že se vědci vlastně neshodnou. Ve skutečnosti se vědci shodnou – v odborné debatě. Tyto konference nejsou odborná debata, ty se snaží si na ni hrát a předstírat ji. A pro laika je hrozně obtížné tohle rozeznat,“ vysvětlil Pecka.

Spolek Clintel nyní analyzoval rovněž klimatolog Ladislav Metelka, který se oboru věnuje dlouhá desetiletí. Uvedl, že k 18. lednu 2025 se organizace chlubila 2037 signatáři a 336 podporovateli. „Kdo jsou ale signatáři a podporovatelé třeba v ČR? No, to je dost tragikomické čtení,“ uvedl Metelka ve svém blogu na iDnes.cz, v němž nazval členy spolku za „hvězdnou pěchotu“.

Vyjmenoval všechny profese, k některým přidal svou poznámku. Zastavil se například u jména, u něhož si dotyčný uvedl „nezávislý publicista a klimatolog. A Metelka to okomentoval: „Zajímavá postava, na svém blogu na iDnes o sobě uvádí, že je ‚bývalý konstruktér a projektant obuvnických strojů, potom podnikatel ve strojírenství, nyní důchodce, … nezávislý publicista, … amatérský klimatolog se zaměřením na klimatické změny…‘.  V klimatologii ovšem jméno zcela neznámé, bez jediné publikace.“

Klimaskeptické panoptikum

Dalšími signatáři jsou například expert na bezpečnost jaderných zařízení, zemědělský inženýr, biolog, fyzikální chemik, učitel matematiky, statistik a geolog, expert na uhlí, antropolog, právník, spisovatel a vydavatel, profesor aplikované fyziky na fakultě rybářství a ochrany vod nebo chemický inženýr v důchodu.

„Ano, klimatolog ani jediný, kromě samozvaného ‚amatérského klimatologa‘,“ uvedl Ladislav Metelka. „Pochopil bych ještě, že se někteří z nich mohou odborně vyjádřit k dopadům změn klimatu na jejich obor nebo ke způsobům, jak dál postupovat (adaptace versus mitigace). Ale ke znalostem a porozumění příčinám změn klimatu? To myslí vážně?,“ poznamenal klimatolog.

• Související: Za ropu platíme ročně jedno procento HDP. Elektromobilita nás může zachránit, říká Přibyla

Dodal, že „žádná sláva“ to není ani v globálním měřítku, protože jen minimum signatářů má publikace v recenzovaných odborných klimatologických časopisech. „Velkou skupinu tvoří geologové a geofyzici, napojení na těžební průmysl. Ti pochopitelně vidí vývoj klimatu z hlediska své profese, a hlavně svých zájmů,“ uvedl Metelka.

Další velkou část tvoří třeba strojní inženýři, elektroinženýři, specialisté na IT, ale také právníci, ekonomové, lékaři, podnikatelé, manažeři či filozofové. Významný je rovněž podíl odborníků v důchodovém věku. Někteří sice mají tituly z prestižních univerzit, ovšem většinou mimo klimatologii.

„Netvrdím, že tito lidé nejsou nebo nebyli odborníky ve svých oborech. Pravděpodobně jsou nebo byli. Kde je ale za odborníky považovat rozhodně nelze, to je klimatologie,“ konstatoval Ladislav Metelka, který vystudoval meteorologii a klimatologii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. O spolku má po své analýze jasno: je to jen obskurní klimaskeptické panoptikum.

Úvodní foto: Motoristé sobě