
Botanička, psycholog či vědkyně: České osobnosti roku 2025, na které můžeme být právem hrdí
Redakce Obnovitelně.cz už pošesté vybírala mezi vědci, ochránci přírody a dalšími odborníky aspoň některé osobnosti, které se zasloužily o výjimečné počiny uplynulého roku.

Pavel Baroch
1. 1. 2026
Zakladatel královéhradeckého safari oceněný in memoriam prezidentem, vůdčí osobnost v obnově mokřadů, hlavně rašelinišť a pramenišť, ale také sociální a environmentální psycholog nebo starosta malé obce. To jsou aspoň některé významné postavy roku 2024, na něž můžeme být hrdí.
Už šestý rok v řadě vybírá redakce Obnovitelně.cz české osobnosti, které se v daném roce výrazně zapsaly do české ochrany přírody nebo výzkumu a popularizace ochrany klimatitu.
Ivana Bufková
Stala se aktuální držitelkou Ceny Josefa Vavrouškaza výjimečný počin. Porota ocenila, že se díky ní podařilo zrevitalizovat několik tisíc hektarů šumavských mokřadů a rašelinišť. Ivana Bufková absolvovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a doktorské studium na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Od roku 1992 pracuje na správě Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
S obnovou nejprve rašelinišť a poté i dalších mokřadů (potoků, pramenišť) začala již koncem 90. let. V letech 1999 až 2023 bylo hlavně její zásluhou na Šumavě revitalizováno 2,5 tisíce hektarů mokřadů a rašelinišť, obnoveno 35 kilometrů přírodních potoků a 25 pramenišť a zrušeno 253 kilometrů odvodňovacích kanálů.
Takto rozsáhlá obnova mokřadů nemá v Česku obdobu a patří i mezi nejvýznamnější počiny v Evropě. Díky česko-bavorskému projektu LIFE for MIRES – život pro mokřady, který Ivana Bufková koordinovala a dovedla jej do zdárného konce, vznikly také čtyři tematické knihy.
„Mokřady byly strašně dlouho přehlížené a vůbec se nebralo v úvahu, jak jsou důležité,“ uvedla Bufková ve svém medailonku pro Nadaci Partnerství, která Cenu Josefa Vavrouška organizuje. „Přála bych si, aby se obnova těchto prvků posunula z chráněných území do volné krajiny.“
Josef Vágner (in memoriam)
Byl uznávaným zoologem, ale také cestovatelem, spisovatelem, a především dlouholetým ředitelem Zoologické zahrady ve Dvoře Králové. Právě zde za sebou zanechal nesmazatelnou historickou stopu, když se zasloužil o vznik tamního safari. Jeho životním krédem bylo: „Nikdy nesplatíme zvířatům to, co jim jsme dlužni.“ Právě v královéhradecké zoo se aspoň o částečnou „splátku“ Vágner zasloužil.
U příležitosti státního svátku 28. října obdržel Vágner od prezident republiky Petra Pavla in memoriam Medaili za zásluhy o stát v oblasti životního prostředí. Vágner (1928 - 2000) vystudoval Vyšší lesnickou školu v Trutnově a Vysokou školu zemědělskou lesnickou v Praze. Zlom v jeho životní kariéře nastal v roce 1965, kdy se stal ředitelem Východočeské zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem, která byla založena v roce 1946.
Z legendárních expedic do Afriky se mu podařilo přivézt necelé dva tisíce zvířat, která nejen ve Dvoře Králové dala základ velmi cenným chovům. „Africké expedice Josefa Vágnera na přelomu 60. a 70. let ohromily celý svět. Uskutečnil jich v letech 1967 až 1976 sedm velkých a dvě malé,“ připomíná Safari Park.
Z druhů, které Vágner z Afriky dovezl, se v Zoo Dvůr Králové narodilo již více než 5,2 tisíce zvířat, jejichž potomci představují významnou genofondovou základnu svých druhů v celosvětovém měřítku. Do Afriky se už převezlo více než sto zvířat, například nosorožci.
Jan Krajhanzl
Sociální a environmentální psycholog a vysokoškolský pedagog Jan Krajhanzl v roce 2021 založil Institut 2050, který se zaměřuje na výzkumy a komunikační strategie v oblasti vztahů společnosti a životního prostředí a změny klimatu. Informační centrum OSN v Praze a Učená společnost České republiky mu udělila Cenu za komunikaci změny klimatu za rok 2025.
„Změna klimatu je technicky složité a zároveň vysoce politicky zatížené téma. Dotýká se každého občana – jednak kvůli opatřením nutným ke snížení emisí, ale také kvůli dopadům, kterým budeme čelit. Protože je klimatická politika vystavena velkému množství zavádějících informací, dezinformací a manipulací, tato cena je oslavou a zároveň výzvou k ještě lepší chytré klimatické komunikaci v Česku,“ řekl Jan Dusík, zástupce generálního ředitele pro klima Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí ČR.
V dřívějším rozhovoru pro Obnovitelně.cz Krajhanzl uvedl, že ochrana klimatu je jednou z nejsmysluplnějších věcí, které člověk může v tomto století dělat. „Jak říkal Václav Havel, naděje není přesvědčení, že to dopadne dobře, ale jistota, že to, co děláme, má smysl. Dříve jsem pracoval s dětmi z ulice a tam to bylo podobné,“ řekl Krajnhanzl.
A dodal: „V tomto je boj za záchranu klimatu podobný. Nemůžu říct, že si jdeme pro vítězství. Ale každá desetinka stupně, o kterou se nezvýší globální průměrná teplota, je dobrá a může mít velký dopad. Jsou to jen čísla, ale vidím za nimi zachráněné lidské životy a zachování některých ekosystémů. Pojďme se snažit udělat to, co dokážeme. Věnovat se těmto tématům je podle mě jednou z nejvíce smysluplných věcí, které můžeme ve 21. století dělat. Uvidíme, nakolik se nám to podaří nebo ne.“
Kateřina Nováková
Drahé lithium-iontové články do elektromobilů často končí na recyklační lince dříve, než je nutné. Jejich životnost je totiž možné prodloužit. A to díky české výzkumnici Kateřině Novákové. Doktorandka Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvinula diagnostickou metodu, která dokáže přesněji odhadnout jejich skutečný stav a prodloužit jejich životnost až o 10 procent.
Na implementaci řešení do praxe získala společně s firmou Kolibrik od Ministerstva průmyslu a obchodu grant ve výši 16 milionů korun, přičemž téměř 4,5 milionu zamíří na ČVUT. I když baterie do elektromobilů postupně zlevňují, stále tvoří podstatnou část ceny celého vozu – tvoří až 40 procent celkové částky. ČVUT uvedlo, že cena baterie se podle údajů z prosince 2024 pohybuje kolem 115 amerických dolarů (2 380 Kč) za 1 kilowatthodinu (kWh) kapacity baterie.
„Je to i kvůli tomu, že je těžké a časově náročné diagnostikovat aktuální stádium degradace baterie a predikovat zbývající dobu životnosti. Proto jsou mnohdy preventivně vyřazovány dříve, než by bylo nutné, což vede k ještě vyšším nákladům na systémy využívající li-ion baterie,” uvedla Kateřina Nováková.
Metodám diagnostiky životnosti baterií se Kateřina Nováková věnuje v rámci svého doktorského studia. Vedle domovské fakulty uskutečnila část svého výzkumu na španělské Public University of Navarra. Tam s kolegy pracovala na nové metodě, která usnadní třídění bateriových modulů a detekci těch, které již ve velmi krátké době bude nutné vyměnit, nebo naopak ty, které mají ještě dostatečnou životnost a mohou být nadále bezpečně používány.
Břeněk Michálek
Česká společnost ornitologická (ČSO) zvítězila s projektem ptačích parků v 17. ročníku prestižní soutěže E.ON Energy Globe, která oceňuje ekologické projekty. Z 216 přihlášených vybrala odborná porota složená ze zástupců Akademie věd šest finalistů. Vítězná ČSO v čele s tváří „ptačího“ projektu Břeňkem Michálkem obdržela i hlavní cenu 500 tisíc korun, kterou využije na další rozvoj parků.
„V ptačích parcích vykupujeme pozemky, které následně šetrným hospodařením přeměňujeme na biologicky rozmanitá území, kde se daří ptákům, hmyzu, plazům, obojživelníkům i vzácným rostlinám,“ řekl Břeněk Michálek, který je správcem ptačích parků Josefovské louky a Rzy.
„Abychom toho dosáhli, sečeme louky, vyřezáváme náletové dřeviny a invazní rostliny, budujeme tůně a ostrůvky a připravujeme a chráníme vhodná hnízdiště. V některých parcích nám s údržbou pomáhají i velcí kopytníci, jako jsou koně, krávy nebo pratuři, kteří spásají a sešlapávají louky, čímž přispívají k jejich pestrosti,“ dodal.
Ředitel ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek připomněl, že ptáci v Česku i v dalších zemích Evropy mizí alarmujícím tempem. „A proto považujeme za nesmírně důležité nejen chránit ty poslední zbytky přírody, co tu máme, ale také aktivně usilovat o její obnovu. A právě to je hlavním cílem našich aktivit v ptačích parcích,“ řekl Vermouzek.
Zdeněk Souček
Obec Rudíkov nedaleko Velkého Meziříčí u dálnice D1 se stala Zelenou obcí roku 2025 v kategorii do 1 tisíce obyvatel. Prestižní soutěž pořádá ČSOB spolu s Hospodářskými novinami. „Porota hodnotila způsoby realizace a přístupu k ‚zeleným projektům‘, jejich využití, sdílení a výroby zelené energie, revitalizace a opravy rybníku nebo retence vody pro závlahu. Odvážíme domů finanční odměnu 300 tisíc korun,“ uvedl starosta obce Zdeněk Souček.
Hospodářské noviny napsaly, že na rudíkovské škole je fotovoltaická elektrárna o výkonu 47 kilowattů. Energií zásobuje nejen tuto budovu, kde se v suterénu nachází i bateriové úložiště o výkonu 30 kW, ale také vedle stojící obecní úřad nebo fotbalové hřiště.
„Myslím si, že je náš projekt fotovoltaické elektrárny inspirativní v tom, jak z ní umíme vyrobenou elektřinu využít. Maximum se snažíme spotřebovat v místě,“ řekl Souček. Elektřinu, kterou nespotřebují ve škole, využívají například i na dobíjení obecního elektromobilu. Zmíněné budovy mají propojené vlastní elektrickou sítí, nemusí tedy platit za distribuci elektřiny.
U fotbalových kabin také zachytávají dešťovou vodu, kterou dále používají při zalévání hřiště. „Zvažujeme i zapojení obyvatel do komunitní energetiky a také výstavbu jedné větrné elektrárny. Tu bychom mohli do budoucna do komunitní energetiky rovněž zapojit,“ uvádí Souček. Obec si také nechala zpracovat místní energetickou koncepci, která jí pomáhá s dalším rozvojem v této oblasti. S fotovoltaickou elektrárnou Rudíkov počítá i na nové budově obecního úřadu, která by měla stát v roce 2026.
Los Emil
Pokud by se mělo hlasovat o zvířecí celebritu roku 2025, patrně by se nejvážnějším kandidátem stal mladý los Emil. Za několik měsíců prošel přes čtyři země, překonal několik řek a získal desítky tisíc fanoušků na sociálních sítích.
„Počátkem června los několik hodin setrvával v zahradě rodinného domu v Ludgéřovicích na Ostravsku, nyní se pohybuje na Zlínsku. Za měsíc urazil tedy vzdálenost více než 130 kilometrů, vesměs velmi hustě osídlenou krajinou, kde musel překonat řadu překážek. Je pravděpodobné, že bude mířit jižním směrem,“ informoval v červenci František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Je pravděpodobné, že bude mířit jižním směrem,“ dodal. V září byl i přes nevůli společnosti a přísliby úřadů uspán a odvezen na Šumavu. „Putující kopytník, který dodnes fascinuje tisíce lidí od Polska až po Rakousko, je živoucím důkazem toho, jak jsme si odvykli na přirozenou migraci zvířat,“ konstatovalo Obnovitelně.cz.
Los je zákonem chráněný druh, který na území České republiky dosud přežívá pouze na Šumavě. Je ovšem otázkou, jestli tam Emil zůstane. Několik týdnů už ho totiž nikdo nespatřil.
Přehledy osobností z předchozích let si můžete přečíst zde:
Vědci, ekoložka či fotograf: České osobnosti roku 2024, na které můžeme být právem hrdí
Vědci, profesorka nebo ekolog: české osobnosti roku 2023, na které můžeme být hrdí
České osobnosti roku 2022, na které můžeme být právem hrdí
České osobnosti roku 2021, na které můžeme být právem hrdí
České osobnosti roku 2020, na které můžeme být právem hrdí
Úvodní foto: Safari Park Dvůr Králové (Josef Vágner)