České osobnosti roku 2022, na které můžeme být právem hrdí
Tým vědců podílejících se na vývoji unikátních solárních panelů, které by mohly snížit závislost na Číně. Psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, díky níž soud potrestal první traviče dravých ptáků a dalších zvířat.
Pavel Baroch
1. 1. 2023
Anebo skupina studentů, kteří vytvořili energeticky úsporné nástavby vysokoškolských kolejí. Redakce Obnovitelně.cz vybrala alespoň některé z Čechů, na které můžeme být právem hrdí.
Marie Šabacká
Polární bioložka Marie Šabacká je jednou z nejviditelnějších odborníků, kteří na konkrétních faktech upozorňují na hrozbu globálního oteplování. V roce 2022 se tato expertka z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích stala v pořadí čtvrtou držitelkou Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou uděluje pražská kancelář OSN a Učená společnost České republiky.
„Pokud nechceme, aby se klimatická krize vymkla kontrole, čeká nás v nejbližších letech odklon od fosilních paliv a s tím spojená transformace a modernizace energetiky, průmyslu i dopravy. Bez souhlasu nebo alespoň pochopení veřejnosti to nepůjde.
Proto je tak důležité, aby ve veřejném prostoru zaznívaly pravdivé informace, a to nejen o děsivé ceně za neřešení klimatické krize, ale také o příležitostech, které nám transformace na čistší, obnovitelné zdroje může přinést,“ řekla Šabacká při přebírání ceny.
Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, doktorandské studium v oboru Ekologie a Environmentální studia absolvovala na Montana State University ve Spojených státech.
Poté se přesunula na postdoktorandskou pozici do British Antarctic Survey v Cambridge ve Velké Británii, kde studovala vliv klimatických změn na společenstva sněhu a ledu v Antarktidě. Ostatně do polárních oblastí, které vlivem sílícího oteplování procházejí rychlejšími a dramatičtějšími změnami než jiné části světa, jezdí pravidelně dodnes.
„Poznatky o změně klimatu dokáže přiblížit srozumitelně a poutavě na základě vlastní zkušenosti a osobního příběhu s mírou naléhavosti, která tématu náleží,“ uvádí se ve zdůvodnění prestižního ocenění. Připomíná se v něm také to, že Šabacká je častým hostem respektovaných televizních pořadů, vystupuje v podcastech nebo na přednáškách. O změně klimatu informuje rovněž na svém twitterovém účtu, kde má už více než 10 tisíc sledovatelů.
Martin Ledinský
Evropská unie usiluje o to, aby se výroba fotovoltaických panelů vrátila z Číny na starý kontinent. Do projektu se zapojil rovněž tým pod vedením Martina Ledinského z Fyzikálního ústavu Akademie věd, který se podílí na vývoji unikátní technologie umožňující přeměnu energie vyšší než 26 procent. Při výrobě tohoto „fotovoltaického Ferrari“ chtějí odborníci také minimalizovat jeho uhlíkovou stopu.
„Soběstační ve výrobě fotovoltaiky být jistě můžeme. Co se týče surovin a technologií, v Evropské unii není problém. Otázkou je vždy cena, energie jsou pořád zásadnější položkou. V téhle turbulentní době je opravdu těžké říct, jak budeme cenově konkurenceschopní. Každopádně by to ale neměl být signál k rezignaci, Evropa výrobu jednoznačně potřebuje, je dobře, že je tu podpora Evropské unie a ochota firem investovat,“ uvedl pro Obnovitelně.cz Martin Ledinský, který ve Fyzikálním ústavu věnuje fotovoltaice dlouhé roky.
V roce 2020 se přitom v Evropě vyrobilo méně než jedno procento celosvětové produkce solárních článků, ovšem nainstalovalo se tady více než pětina globální fotovoltaické kapacity. V budoucnu by to však mohlo být jiné. Vrátit výrobu fotovoltaických panelů z Číny zpět na starý kontinent pomůže evropský grant z programu HORIZONT Europe ve výši 10,5 milionu eur.
Tomáš Matuška
Unikátní technologie, kterou vyvinuli čeští vědci, dokáže získat vodu i v extrémně suchém a horkém klimatu. A zařízení k provozu stačí pouze solární energie. Dává tak naději například na proměnu části neúrodné pouště v zelenou krajinu.
V roce 2022 získal systém S.A.W.E.R. (Solar Air Water Earth Resource) prestižní ocenění za naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN, které mu udělila Asociace společenské odpovědnosti. Uspěl v kategorii Inovace, technologie a energie.
Systém vyvinulo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ve spolupráci s Fakultou strojní Českého vysokého učení v Praze. „Je to příjemná odměna za naši tvrdou práci a velmi významné ocenění, kterého si opravdu vážíme a děkujeme za něj. Je to další důkaz, že i malé výzkumné centrum v České republice umí vytvořit špičkovou technologii, která může být přínosem celému světu,“ řekl vedoucí výzkumného týmu docent Tomáš Matuška.
Není to jediná pocta, kterou zařízení zvané (S.A.W.E.R.) získalo. Na závěr světové výstavy EXPO, která se v březnu konala ve Spojených arabských emirátech, udělila dubajská vládní organizace pod záštitou tamního premiéra šejka Muhammada bin Rašída této technologii ocenění za nejlepší inovaci. Zařízení českých vědců obsadilo rovněž druhé místo v soutěži amerického časopisu Exhibitor.
František Příbrský a Tomáš Ouhel
Na jaře 2022 se mezinárodnímu týmu v čele s českými ochranáři Františkem Příbrským ze Zoo Ostrava a Tomášem Ouhelem ze Zoo Liberec podařilo na Sumatře dostat za mříže klíčového člena indonéského pašeráckého gangu, který ilegálně obchodoval s ohroženými druhy zvířat. O měsíc později se na Jávě díky nim podařilo odhalit dalšího pašeráka.
V létě si pak tito terénní zoologové a ochránci zvířat připsali další velký úspěch při záchraně kriticky ohrožených druhů: indonéské týmy na konci července zabavily jistému obchodníkovi jedenáct loskutáků niaských, jejichž celková světová populace se odhaduje na pouhých 200 až 300 jedinců. I díky nim je větší naděje, že vzácní loskutáci nevyhynou.
„Způsoby lovu ptactva jsou velmi drastické a řadu ptáků ponechají v zuboženém stavu – mají vytrhané peří nebo jim chybějí části končetin. Pašeráci totiž používají háčky na vlascích, do nichž se ptáci zamotají, nebo nanášejí na stromy lepidlo, které ptákům znemožní odlétnout z místa,“ konstatoval Tomáš Ouhel, poradce pro ochranu přírody a výzkum v Zoo Liberec.
„Máme radost, že se nám povedlo zasáhnout právě obchod s pěvci. Všichni víme, že vymírají nosorožci nebo orangutani. Ale to, že nám pod rukama mizí desítky méně charismatických druhů, už ví málokdo. Právě proto naše zoo podporují primárně ochranu druhů, kterým se dostává méně světové ochranářské pozornosti. A potírání nelegálního obchodu je jen jeden z mnoha příkladů, jak zoo tuto roli v ochraně ohrožených druhů naplňují,“ uvedl František Příbrský, koordinátor mezinárodních in situ projektů a terénní zoolog v Zoo Ostrava.
Jiří Červenka
Vědci Akademie věd ČR si nechali patentovat vynález revoluční baterie, která může najít uplatnění například při ukládání energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou solární elektrárny. Funguje na principu elektrochemické reakce, její kapacita je srovnatelná s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi a přitom přináší několik zásadních výhod: je vyrobena z extrémně levných materiálů, na rozdíl od používaných akumulátorů nehoří ani nevybuchuje a spolehlivě funguje i v nízkých teplotách.
I když na trhu existuje mnoho inovativních typů baterií, většina z nich se nehodí pro vysokokapacitní ukládání elektřiny, a to zejména kvůli své vysoké ceně. Nová technologie je založená na principu vodné baterie: využívá slanou vodu, zinek a grafit. Vysoké napětí baterii dodává speciální chaotropní sůl, jejíž vliv na vlastnosti vodných roztoků studoval před více než 130 lety pražský německý chemik Franz Hofmeister.
Tým vědců vedený Jiřím Červenkou z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR se jeho poznatky inspiroval a vyvinul baterii, která se může uplatnit například právě ve stacionárních bateriových systémech. Nový převratný typ vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití. „Vodné baterie byly představeny již dříve, ale jejich rozmachu bránila relativně nízká kapacita a napětí. Našemu týmu se podařilo tento problém vyřešit tím, že jsme do roztoku vody přidali velké množství chaotropní soli chloristanu zinečnatého,“ vysvětlil Jiří Červenka.
Rodina Basařova
Dvacátý ročník soutěže Farma roku vyhrála Farma Basařovi, která se nachází v obci Prosečné. Třígenerační hospodářství vedle chovu zvířat provozuje i bioplynovou stanici nebo se zaměřuje na agroturistiku. Porotu zaujala také tím, že farmu obhospodařuje trojice bratrů se svými manželkami a dětmi. Společně obdělávají 500 hektarů půdy. Zaměřují se i na krajinotvorbu, výkrm hovězího skotu, zpracování a prodej hovězího masa v automatech na své farmě i ve Farmářském domě ve Vrchlabí, který založili. Veškeré budovy na farmě navíc vytápí bioplynová stanice a rodinný podnik se věnuje i populárnímu odvětví agroturistiky.
Jakub Starý
Udržitelný, efektivní a inovativní dům využívající obnovitelné zdroje energie. Takové bylo zadání prestižní mezinárodní soutěže Solar Decathlon Europe. Tým Českého vysokého učení technického v Praze, tvořený desítkami studentů z různých fakult a za účasti studentů z dalších škol včetně Univerzity Karlovy nebo České zemědělské univerzity, zpracoval plán a postavil ukázku nástaveb pro studentské koleje Větrník v Praze. S projektem pojmenovaným FIRSTLIFE se autoři vrátili z finálového kola v Německu s třetím místem v kategorii Comfort.
Studentům v řešitelském týmu nešlo pouze o „obyčejnou“ udržitelnou a úspornou budovu. „Promítáme do něj vlastní zkušenosti a vnímání,“ popsali autoři projektu. Kapacita studentských kolejí nepokrývá poptávku a mnohdy ani nesplňuje požadavky na moderní bydlení. „Studenti, kteří někdy zažili bydlení na kolejích, se shodují, že pokud si nějaká část vysokoškolského studentského života zaslouží vylepšení, pak by to měly být právě koleje. Známe to. Bydleli jsme tam,“ uvedl řešitelský tým.
Cílem bylo vyvinout modulární systém na bázi dřeva, který umožňuje přidání podlaží nad současnou budovu studentské koleje Větrník na pražských Petřinách, a rozšíří tak ubytovací kapacity splňující aktuální životní standardy včetně snížení energetické náročnosti. Řešení je současně použitelné na další podobné budovy, přičemž se nepočítá jen s ubytovacími pokoji, ale též se společnými prostory pro rozvoj společenského života. „Dům je navržen tak, aby nebyl jen budovou. Má být centrem komunitního života,“ konstatovali autoři.
Cílem je rovněž co nejmenší dopad na životní prostředí. „Využíváme recyklovatelné materiály, především dřevo v různých podobách, a zohledňujeme dopad stavby na životní prostředí. Na střeše pergoly je další pergola, na které je umístěna fotovoltaika. Dále je stavba vybavena bateriovým úložištěm a chytrým managementem, který dokáže budovu řídit po energetické stránce. K čištění odpadních vod používáme kořenovou čističku,“ vyjmenoval student ČVUT Jakub Starý, jeden z hlavních tváří projektu FIRSTLIFE.
Klára Hlubocká
Okresní soud v Břeclavi uložil na podzim staršímu muži tříletý podmíněný trest s odkladem na tři roky za to, že dlouhodobě trávil dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Třiasedmdesátiletý myslivec a chovatel holubů a drůbeže dlouhodobě pokládal u svého domu v Milovicích na Břeclavsku slepičí vejce a mrtvé holuby napuštěné jedem.
Bylo to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Prvním byl rybníkář z Klatovska, kterému v roce 2021 soud vyměřil trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Trávení volně žijících zvířat je v Česku obrovský problém. Česká společnost ornitologická od roku 2017 zdokumentovala a předala policii 115 případů, jejichž oběťmi se stalo 526 zvířat.
Na odsouzení obou pytláků se významně podepsala psovodka ornitologické společnosti Klára Hlubocká, která se svými speciálně vycvičenými psy pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech. Účastnila se dokonce domovních prohlídek, při nichž kriminalisté hledali u podezřelých prudce jedovatý karbofuran.
„Od roku 2008 je v Evropské unii zakázaný. Hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jde o mimořádně krutý způsob usmrcení,“ řekla Hlubocká v rozhovoru pro Obnovitelně.cz
David Minařík
Je pevný, odolný, ale přesto dobře tvarovatelný. A když ho hodíte třeba na kompost, zanedlouho se rozloží. Řeč je o ekologickém obalovém a izolačním materiálu z podhoubí. Český biotechnologický startup Myco se sídlem v Kyjově dostal za tento výrobek prestižní hlavní cenu E.ON Energy 2022, které se také říká ekologický Oscar.
Veškeré vstupní suroviny potřebné pro výrobu pocházejí z obnovitelných zdrojů, které jsou snadno lokálně dostupné. Všechny produkty jsou stoprocentně odbouratelné přírodními procesy, a proto neškodné přírodě – vlastně jsou ještě přínosné, protože slouží jako hnojivo. Při výrobě navíc nejsou používané žádné škodlivé chemické látky, ani nevzniká žádný další odpad.
Výplň z houbového mycelia (podhoubí) může zcela nahradit pěnový polystyren, který běžně po jednom použití putuje do odpadu, ale i další plasty. Mohou se z něj vytvarovat různé krabičky a dárková balení, či jen fixační a ochranné prvky do kartonových krabic. Vznikat mohou i designové výrobky nejrůznějšího charakteru, v úvahu ale připadají také izolace.
„Do poslední chvíle jsme netušili, jak si v silné konkurenci stojíme. Takže obrovské překvapení a radost při vyhlášení byla ryzí. Lidé z blízkého okolí byli podobně nadšení jako my sami,“ řekl bezprostředně po oznámení výsledků zakladatel projektu Myco David Minařík. Nápad unikátní technologie přitom nemohl vzniknout jinak než při houbaření.
Více zde: https://www.obnovitelne.cz/clanek/2192/houby-misto-plastu-cesky-startup-za-vynalez-revolucnich-obalu-dostal-ekologickeho-oscara
Jiří Brus
Tradiční solární články fungují na bázi křemíku, ale je tady i jiná možnost, o níž někteří vědci dokonce hovoří jako o technologii pro energii budoucnosti. Jsou to solární články využívající uměle krystalizované perovskity. Ty patří do skupiny materiálů, jejichž struktura byla odvozena právě od minerálu perovskit.
Fotovoltaika by díky nim mohla být levnější, výkonnější, flexibilnější a ekologicky šetrnější. Mezinárodnímu týmu vědců z Univerzity ve švédském Linköpingu a z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR se nyní podařilo zvýšit životnost a účinnost těchto fotovoltaických článků na bázi perovskitů.
Odborníkům ze švédské Univerzity v Linköpingu se povedlo vyvinout novou vrstvu perovskitového solárního článku, ve které probíhá přeměna slunečního záření na elektron. Do jedné z vrstev článku přidali aditivum, čímž usnadnili rozsah přenosu náboje. Zvýšili tak efektivitu a účinnost daného článku.
Vědci z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd následně zkoumali vlastnosti dané vrstvy s přidaným aditivem na molekulární úrovni. Popsali mechanismus zvýšení účinnosti transportu náboje a životnosti solárního článku.
„Jednotlivé složky vrstvy připravené kolegy ze Švédska se k sobě pod vlivem elektrostatických Coulombovských interakcí velice dobře přiblíží, dojde mezi nimi k přenosu elektronů a zvýší se tak účinnost daného procesu,“ vysvětlil Jiří Brus, vedoucí oddělení NMR spektroskopie Ústavu makromolekulární chemie.
Dalibor Dostál
V České republice vznikla už jedenáctá rezervace velkých kopytníků, a to v Krnově v Moravskoslezském kraji. V aklimatizační ohradě se tam na konci roku zabydlovali dva zpětně šlechtění pratuři pocházející z bývalého vojenského prostoru Milovice.
Jejich úkolem v Krnově bude spásat území bývalého vojenského areálu v Chomýži, které je významným krajinným prvkem pod mimořádnou ochranou. Pastva velkých kopytníků má zajistit, aby zdejší chráněné rostliny a živočichové, například hvozdík pyšný, několik druhů orchidejí, bělopásek dvouřadý nebo čolek velký, zůstali uchováni pro budoucnost.
Pratury i divoké koně pro lokalitu bezplatně poskytla ochranářská společnost Česká krajina. „Jsme rádi, že v Moravskoslezském kraji vzniká již druhá rezervace velkých kopytníků. Města a kraje patří v Česku mezi hlavní iniciátory vzniku nových rezervací,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.
Zatímco projekt Česká krajina sbírá po dlouhé roky pozitivní reference od vědců, na pozadí dodnes běží neustálý zápas o přežití: boj s úřady a zájemci o pozemky z řad developerů.
Autor: Pavel Baroch
Úvodní foto: UN (Marie Šabacká)