Největší pojišťovny přestaly v roce 2022 podporovat ropu a plyn, banky a investoři zaostávají

Redakce | 31. 12. 2022

Největší pojišťovny přestaly v roce 2022 podporovat ropu a plyn, banky a investoři zaostávají

I v letošním roce pokračovaly snahy klimatického hnutí přesvědčit pojišťovny, banky a investory, aby přestali utápět své peníze ve fosilním průmyslu a přesměrovaly je do sektoru čistých zdrojů energie.

Ačkoliv v celkových číslech finanční instituce stále utápějí miliardy dolarů v ropných, uhelných a plynových projektech, šlo vypozorovat i několik podstatných posunů v rámci celého sektoru. Největší kroky udělaly pojišťovny a zajišťovny (pojišťovny pojišťoven), naopak banky a investoři své úsilí chránit klima pozdrželi.

Sektor pojišťovnictví se ukazuje v dlouhodobém měřítku jako jeden z nejprogresivnějších co se týče zavádění politik na ochranu klimatu. Není divu, když právě pojišťovnám a zajišťovnám v případě klimatických katastrof hrozí největší ztráty.

Radek Kubala, výzkumník organizace Re-set.
Foto: archiv Radka Kubaly

Zajišťovna Munich Re spočítala, že jen v roce 2021 musely pojišťovny vyplácet škody o hodnotě 280 miliard dolarů kvůli přírodním katastrofám. Přitom v roce 2020 to bylo o 70 miliard méně a o rok dříve klimatické katastrofy napáchaly škody „“jen“ o hodnotě 166 miliard dolarů.

I z toho důvodu to jsou právě zajišťovny a pojišťovny, které urychlují trendy ve finančním sektoru. Jak ukazují data z hodnotící zprávy Insure our Future za loňský rok, už dvaašedesát zajišťoven má politiku odstupu od uhlí a necelých osmatřicet procent jich přijalo politiky omezující podporu ropných a plynových projektů. Mezi nimi přijaly nejsilnější politiky vylučující plyn a ropu zajišťovny Aviva, Hannover Re a Munich Re.

Pojišťovny řadí zpátečku

Se zajišťovnami však obyčejný člověk do styku nepřijde, ačkoliv na celý byznys pojišťovnictví mají významný vliv. V případě mnohem známějších pojišťoven lze říct, že i ony začínají brát vážně problematiku plynu a ropy. V roce 2021 měly svou vlastní ropnou a plynovou politiku jen tři velké pojišťovny: Suncorp, Generali a AXA. V letošním roce se k nim přidaly i KBC, Allianz, Mapfre nebo SCOOR.

Všechny tyto politiky jsou velmi nedostatečné a většina z nich vylučuje pouze pojišťování nových těžebních projektů či stavbu transportní infrastruktury. Před největšími pojišťovnami je tak stále dlouhá cesta, aby se skutečně staly lídry v ochraně klimatu. A klimatické hnutí bude i v příštím roce dohlížet na to, aby pojišťovny s nutnými kroky neotálely.

I tak jde ale o nejvýznamnější letošní posun v rámci celého finančního sektoru. Z hlediska České republiky je důležité, že dosud žádnou plynovou a ropnou politiku nepřijala rakouská Vienna Insurance Group (VIG), která u nás provozuje pojišťovny Kooperativa a ČPP. Jejich největší tuzemští konkurenti z Allianz a Generali České pojišťovny jsou tak mnohem dále. I proto se Kooperativa v loňském roce stala hlavním terčem tuzemské kampaně Zastavme špinavé prachy.

U bank a investorů se tempo přijímání klimatických politik zpomalilo. Jak ukazuje analýza serveru Phenomenal World, většina klimatických iniciativ největších světových investičních skupin, které se zrodily v roce 2021 na klimatické konferenci v Glasgow, dostaly významné trhliny.

Největší investoři jako BlackRock nebo banky jako Standard Chartered zpomalily svou snahu mobilizovat zdroje v soukromém sektoru na dekarbonizaci, a to zejména kvůli vypuknutí války na Ukrajině, která otevírá možnost investicím do fosilní infrastruktury, jako například do LNG terminálů. Velké investiční společnosti se tak v současné době rozhodují, kam budou své prostředky směřovat.

Střešní solární panely pomohou ušetřit i 30 tisíc korun ročně. Vyplatí se vám?

Podobnou dynamiku lze vidět i u velkých bankovních domů, které se rovněž zapojily do iniciativ vzniklých v Glasgow. Jak ukazují každoročně zveřejňovaná data BankTracku ve studii Banking On Climate Chaos, celkové množství peněz utopených bankami v sektoru fosilních paliv v posledních šesti letech zásadně neklesá.

Za poslední studovaný rok 2021 to bylo celých 742 miliard dolarů a výrazný pokles se neočekává ani v nejbližších letech. Většinau těchto peněz padá na vrub finančním molochům ze Spojených států či Asie, nicméně ani evropské banky příliš nezaostávají.

Bankonvní green washing

Z bank operujících v České republice je důležité zmínit Komerční banku, která je součástí francouzského gigantu Société Générale. Právě tato francouzská banka sice o sobě tvrdí, jak je klimaticky zodpovědná a vede tímto směrem i kampaně, avšak mezi světovými bankami jí patří jednadvacáté místo v počtu největších investic do fosilních paliv.

Tato banka patří k největšímu podporovateli firmy EPH Daniela Křetínského, což je jedna z největších evropských uhelných i plynových firem.

Hodnocení BankTracku seznává u většiny bank velké nedostatky v klimatických politikách, a to zejména u politik vylučujících ropu a plyn. Naopak v uhelných politikách většina bank zůstala po vzoru pojišťoven i v loňském roce na progresivních pozicích, což je jedním z hlavních důvodů, proč uhlí postupně končí.

Pokud mají být banky součástí řešení klimatické krize, musí jednoznačně ve svém úsilí přidat a po vzoru pojišťoven se více zaměřit také na sektor ropy a plynu.

Nakonec je potřeba zmínit, že pouze s libovůlí finančních institucí si zdaleka nevystačíme. Tlak klimatického hnutí na banky, pojišťovny a investory je klíčovým prvkem, který v posledních letech výrazně přispěl k ochraně klimatu a urychlení konce uhlí. Nicméně přidat se musí i politici, kteří musí celý sektor soukromého finančnictví začít regulovat.

Jedním z prvních pokusů je například evropská Taxonomie udržitelných financí, která ale není příliš závazná, neobsahuje postihy za investice do fosilních paliv, ba naopak navíc umožňuje rozvoj plynové infrastruktury.

Válka na Ukrajině v případě bank a investorů ukázala, že soukromý sektor lehce sklouzne od klimatických iniciativ zpátky k obvyklému špinavému byznysu. Začít regulovat soukromý finanční sektor a vymezit mu přísnější mantinely je nutné, pokud máme na téhle planetě žít ještě další dekády. V opačném případě nám hrozí rozvrat klimatu i ostatních světových ekosystémů.

Autor: Radek Kubala, výzkumník organizace Re-set

Foto: Pixabay