Moderní energetika v roce 2022: Česko zalila solární vlna, důležité novely ale stále chybí
Podařilo se restartovat zájem domácností a firem o fotovoltaiku a energetickou soběstačnost. Přijetí důležitých legislativních změn ale připomínalo spíš čekání na Godota.
Ondřej Novák
30. 12. 2022
Česká energetika asi nikdy nezažila tak bouřlivé období, jako byl právě končící rok 2022. Místo očekávaného společenského a ekonomického oživení po hlavních vlnách koronavirové pandemie přišla na konci února válka.
Vypjatá bezpečnostní situace donutila nejen Česko, ale celou Evropu po letech váhání konečně si přiznat, že éra fosilních paliv je u konce. S ropou a zemním plynem se musíme rozloučit nejen kvůli ochraně klimatu, ale také kvůli energetické bezpečnosti a zajištění stabilního ekonomického prostředí pro firmy i domácnosti.
Ačkoliv určité manipulace s cenou zemního plynu Rusko zkoušelo už v roce 2021, teprve po invazi na Ukrajinu Putin otevřeně přiznal, že se nebojí plynovody zneužít jako zbraň a vydírací páku na Evropskou unii. Česko tuto lekci naštěstí (na rozdíl od Maďarska) pochopilo a připojilo se k výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn. Ten zajistí pokrytí třetiny české roční spotřeby a umožní hledat dodavatele flexibilněji v dalších částech světa.
Z dlouhodobého hlediska ale ruská invaze přinesla ještě jednu zásadní změnu myšlení. Se zemním plynem nelze počítat jako s přechodovým palivem mezi uhlíkovou a bezemisní energetikou. Levný ruský plyn byl totiž jen iluzí.
Skutečnou cenou za tuto komoditu byla ztráta evropské energetické svobody a bezpečnosti. A krutý konflikt kousek od unijních hranic, k jehož financování Rusko používá i evropské peníze získané prodejem fosilních paliv.
Solární Česko
Evropská unie na ruskou invazi zareagovala plánem REPowerEU, který má za cíl zbavit členské země do roku 2030 závislosti na ruských fosilních palivech, a to zejména přechodem na obnovitelné zdroje.
Na situaci reagovali i spotřebitelé, kteří se snažili vymanit z raketově rostoucích cen za energie. České domácnosti podaly za celý rok 50 tisíc žádostí o dotace na výstavbu fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů.
Kolik vám vydělají solární panely a jak rychle je můžete mít na střeše vašeho domu?
Podle Státního fondu životního prostředí byl zájem skutečně rekordní. Zatímco v předešlých letech fond obdržel jen desítky žádostí měsíčně, letos počet přijatých žádostí měsíčně činil i pět tisíc. Úředníci naštěstí na solární vlnu zareagovali rychle a zvládají žádosti vyřídit během tří týdnů.
Velký zájem o zvýšení své energetické soběstačnosti mají i firmy, které ve velmi krátkém čase vyčerpaly alokované prostředky z Národního plánu obnovy na instalaci střešních solárních elektráren. A v Česku začaly po letech vznikat i velké pozemní instalace. Do Modernizačního fondu připutovaly žádosti na elektrárny o celkovém výkonu 660 megawattů.
Další urychlení procesu povolování instalací a jejich připojení má přinést i očekávaná novela Energetického zákona nazvaná Lex OZE I. Ta v prosinci prošla Poslaneckou sněmovnou a pokud ji schválí Senát, novela usnadní výstavbu nejen malých domácích instalací, ale i velkých výroben.
Novela mimo jiné zvyšuje hranici pro instalaci bez nutnosti získat stavební povolení a licenci od Energetického regulačního úřadu z 10 kilowattů na 50 kilowattů. A výrobny nad 1 megawatt instalovaného výkonu bude, pokud novelu schválí Senát a podepíše prezident, možné považovat za stavby veřejného zájmu.
Jde o přelomový krok, který urychlí i poslední roky stagnující rozvoj větrné energetiky v Česku. Ta je pro tuzemský energetický mix klíčová. Větrné elektrárny mohou dodávat slušné výkony i v zimě a tím snižovat spotřebu zemního plynu.
Čekání na Godota
Nutno ale podotknout, že raketový růst zájmu o solární energii a výstavbu tuzemských výroben nešel ruku v ruce s dostatečně rychlým legislativním procesem. Navzdory kritické situaci jsme se nedočkali úplného schválení jediné potřebné novely Energetického zákona. Lex OZE 1 je sice už blízko, ale neméně potřebný Lex OZE 2, který má v Česku nastartovat komunitní energetiku, je stále v nedohlednu.
Šnečí tempo v přípravě a schvalování potřebné legislativy je už pro Česko bohužel typické. Velmi pomalu pokračovaly i přípravy dalších novel Energetického zákona nebo implementace evropských směrnic týkajících se rozvoje akumulace energie z obnovitelných zdrojů nebo agregace distribuční sítě.
Samotnou kapitolou byla pak zmatená a nepřehledná komunikace ohledně úsporného tarifu pro domácnosti, jehož zamýšlené parametry Ministerstvo průmyslu a obchodu opakovaně měnilo. A podobně nejednoznačná situace panovala také kolem nastavení cenových stropů pro domácnosti, které začnou nakonec platit od 1. ledna 2023. Stát navíc nebyl ani dostatečně ambiciózní v nastavení cenových stropů pro výrobce energie, ve kterých jednoznačně preferuje fosilní byznys.
Velkým zklamáním byla také první aukční výzva pro investory do obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu se rozhodlo ve výzvě podporovat zejména výstavbu větrných elektráren, což pro investory nebylo dostatečně zajímavé.
Energetická chudoba ohrožuje demokracii
Vysoké ceny energií představovaly pro české domácnosti hlubokou studnici stresu a nejistoty. Odběratelé museli v průběhu roku čelit několikanásobnému zdražení záloh za elektřinu i plyn. Pro obyvatele zejména energeticky neúsporných starších rodinných domů mohly být nově nastavené zálohy doslova likvidační.
Atmosféra nejistoty, doplněná zmatenou komunikací státu ohledně úsporného tarifu, tak nahrávala šíření dezinformací, jejichž cílem bylo oslabit českou podporu bránící se Ukrajiny, plány na odklon od (ruských) fosilních paliv a obecně překroutit diskuzi o zelené transformaci.
Tyto snahy na konci roku ve svém posledním vánočním projevu korunoval i dosluhující prezident Miloš Zeman. Ten sice odsoudil ruskou agresi na Ukrajině, ale nezapomněl naposledy si kopnout do zelené energetiky, ačkoliv jde o sektor, který má reálnou šanci sebrat Rusku peníze na útočnou válku.
Stát naštěstí zvládl na nervozitu ve společnosti zareagovat informační kampaní Zkrotíme energie a také dotačním programem Nová zelená úsporám Light. Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme a právě investice do úsporných opatření pomůžou českým domácnostem být odolnější vůči situaci na energetickém trhu.
Zvládněte zimu i bez ruského plynu. Tepelné čerpadlo přinese pohodu i velké úspory rodinného rozpočtu
Program počítá s finanční podporou energeticky úsporných opatření provedených svépomocí, což může řadu rodin motivovat alespoň k základním investicím, jako jsou úsporná okna a dveře nebo zateplení stropu.
Češi chtějí chránit klima
Ano, tento výrok by ještě před pár lety zněl absurdně. Jak ale prokázali výzkumníci, podstatná část Čechů je skutečně nakloněná ochraně klimatu a přírody. Klimatické změny Češi považují za významné riziko. Z národa popíračů se stal národ ochranářů, a to je ohromný úspěch.
Není ale zatím vyhráno. Obyvatelé se podle výzkumníků bojí například dopadů zelené transformace na rodinné rozpočty a zhoršení své ekonomické situace. Výsledky ukazují, že při přechodu na dekarbonizovanou ekonomiku bude potřeba myslet i na sociálně slabší skupiny obyvatel.
A také na bývalé uhelné regiony, pro které moderní energetika znamená šanci získat nová pracovní místa. Stát na spravedlivou transformaci těchto oblastí vyčlenil 40 miliard korun.
Velkých úspěchů dosáhl i občanský sektor. Například spolek Klimatická žaloba uspěl v soudním sporu s několika ministerstvy. Soud uznal, že ministerstva životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu a dopravy, a také samotný úřad vlády, nedělají dost pro snížení uhlíkové stopy a musejí přepracovat své klimatické plány.
A kampaň Osvoboďme Česko upozornila na problém závislosti na ruských fosilních palivech. Výzvu vládě, aby urychlila přechod Česka na moderní energetiku, podepsalo skoro 3 a půl tisíce lidí.
V nadcházejícím roce nás opět čeká řada zásadních událostí v rámci schvalování potřebné legislativy a přípravy Česka na příští zimu. A Obnovitelně.cz bude opět u toho. Děkujeme za přízeň a přejeme pozitivně nabitý rok 2023.
Autor: Ondřej Novák
Foto: Pixabay