Martin Prax | 15. 9. 2022

Česko se zbavuje závislosti na ruském plynu: třetinu naší spotřeby zajistí nový terminál

Za účasti představitelů české a nizozemské vlády a zástupců ČEZ na začátku září zahájil provoz plovoucí LNG terminál v nizozemském Eemshavenu, první zařízení svého druhu spuštěné v Evropě od letošního února, kdy začala válka na Ukrajině. LNG terminál se tak podařilo připravit a zprovoznit v rekordním čase během několika měsíců. Zařízení umožní zpracovat až osm miliard kubíků plynu ročně, z toho tři miliardy jsou určeny pro Českou republiku, což je objem rovnající se přibližně třetině české roční spotřeby.

„Zde v Nizozemsku se odehrává velmi důležitý krok. Účastníme se otevření prvního LNG terminálu, ve kterém má Česká republika koupenou kapacitu. Ta kapacita je taková, že pokrývá zhruba třetinu roční spotřeby plynu pro Českou republiku. Máme zde uzavřený dlouhodobý kontrakt na pět let. Myslím, že toto je dobrý příklad nejen akceschopnosti české vlády a společnosti ČEZ, jejímž prostřednictvím jsme tuto věc realizovali, ale je to především velký příklad evropské spolupráce,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala. „Dnes je naplněnost našich zásobníků plynu 84 %. Jsme připraveni na nadcházející zimu. Cílem je, abychom měli v ČR dostatek energie pro domácnosti, veřejné instituce i podniky a aby energie byla za přijatelné ceny. Na provozu tohoto terminálu a na tom, že plyn dostaneme do České republiky, se podílí řada zemí. Vedle Nizozemska také Francie či Německo.“

„O možnosti získat podíl v LNG terminálu v Nizozemsku jsme jednali od letošního dubna. Je to jeden z dalších kroků, díky kterým se postupně zbavujeme energetické závislosti na Rusku. V tomto případě nám dodávky zemního plynu nahradí až třetinu spotřeby plynu. Jedná se o historický okamžik pro energetickou bezpečnost České republiky, nikdy jsme totiž podíl na LNG terminálu neměli,“ doplnil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.

Kolik vám může ušetřit vaše vlastní solární elektrárna na střeše domu?

Zařízení o celkové roční kapacitě 8 miliard kubických metrů nacházející se v přístavu Eemshaven v provincii Groningen tvoří dvě plavidla, Golar Igloo a Exmar S188, umožňující skladování a zpětné zplyňování (FSRU). Do terminálu se bude na speciálně upravených tankerech dovážet zkapalněný zemní plyn, který se po ohřátí v terminálu a převedení do plynného skupenství vpustí do soustavy přepravních plynovodů. Vedle ČEZ si kapacity v terminálu vyblokovaly další známé energetické společnost, nizozemský Shell a francouzská Engie.

Terminál v nizozemském přístavu
FOTO: ČEZ

„Je velmi dobrou zprávou, že Gasunie spolu se všemi zúčastněnými stranami doma i v zahraničí dokázala tak rychle zprovoznit nový LNG terminál. Dovoz LNG je vedle maximální úspory energie a naplnění zásobníků dalším nepostradatelným prvkem pro bezpečnost dodávek plynu v nadcházející zimě. Nový terminál pro zkapalněný plyn je v rámci snižování závislosti na energii z Ruska důležitým krokem nejen pro Nizozemsko, ale i pro celou Evropu,“ uvedl nizozemský ministr klimatu a energetiky Rob Jetten.

Vlastnictví kapacity v importním terminálu, který Česká republika získala v polovině června, bylo první nezbytnou podmínkou pro další jednání o získání zkapalněného zemního plynu. O měsíc později splnil ČEZ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu také druhou podmínku: získal přepravní kapacitu pro dopravu plynu z Nizozemska do Česka. První tanker už je na cestě.

„První zásilka LNG dorazí zhruba za 10 dnů a půjde o tanker o kapacitě 100 milionů kubických metrů, který přijede ze Spojených států od společnosti Cheniere. Další budou následovat. Do konce roku máme nasmlouváno ještě celkem osm slotů pro osm lodí o podobné kapacitě a obdobným tempem budeme pokračovat i nadále,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

„EemsEnergyTerminal významně přispívá k bezpečnosti dodávek a pomáhá Nizozemsku a Evropě snížit jejich závislost na ruském plynu. V dlouhodobějším horizontu chce Gasunie využít terminál pro zelený vodík. EemsEnergyTerminal tak bude Nizozemsku i Evropě přispívat k zásobování energií po mnoho příštích let,“ dodová generální ředitel společnosti Gasunie Han Fennema.

Zkapalněný plyn osvobozuje Evropu

Před ruskou válkou spotřebovala Evropa zhruba 155 miliard kubíků ruského zemního plynu ročně. Ještě před útokem Ruska na Ukrajinu se ukázal východní dodavatel plynu jako nespolehlivý partner. Společnost Gazprom neplnila evropské zásobníky plynu a vyvolala tak první růst cen energie během podzimu 2021. Během letošního roku pak ruská společnost jednostraně nedoržela dodávky do Polska, Dánska nebo Bulharska. Ceny plynu šponovaly také odstávky plynovodu Nord Stream 1 během léta.

„Evropa se od roku 2014 spoléhala na import levného ruského plynu a vytvořila si tak nezdravou závislost na jednom dominantním dodavateli. Plynu je naštěstí ve světě dost. Rychlá výstavba terminálů na zkapalněný zemní plyn je šancí pro náhradu ruského zemního plynu a návrat k rozumným cenám. Klíčem je však současně využití potenciálu úspor energie a navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Právě tyto dva zdroje mají tu výhodu, že se nemusí do Evropy dovážet vůbec," komentuje situace okolo nutných řešení Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.

Cena LNG se ve světě pohybuje mezi 30 a 150 dolary za megawatthodinu. Jeho cenu v Evropě určuje spotová cena, která na trhu platí v době, kdy loď dorazí do Evropy. LNG neboli zkapalněný zemní plyn, je zemní plyn přeměněný v kapalinu díky zchlazení na teplotu -162°C. Stlačování a ochlazování zemního plynu probíhá ve zkapalňovacích stanicích. Tímto procesem se objem plynu zmenší až 600krát. Po dosažení požadované teploty se již v kapalné podobě odčerpává do tankerů. Zmenšený objem a kapalné skupenství umožňuje rozvoz plynu na velké vzdálenosti do míst spotřeby nebo speciálních LNG terminálů. V LNG terminálech se zkapalněný plyn zahřívá a převádí do plynného skupenství. Následně je vpuštěn do potrubí pro další přepravu.

„Loni Česká republika spotřebovala 9,4 miliard m³. Z toho z Ruska pocházelo okolo devíti miliard. Vláda v červnu zajistila ve spolupráci se skupinou ČEZ kapacitu ve vznikajícím terminálu na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Ten nám umožní každý rok do Česka dopravit až 3 miliardy m³ plynu z jiných zdrojů. Při spotřebě 9 miliard m³ plynu by nám terminál umožnil snížit závislost na Rusku zhruba o třetinu. Kdyby se nám podařilo dosáhnout úspor plynu a česká spotřeba se snížila na 7,5 miliardy, tento LNG nám pokryje dvě pětiny naší roční spotřeby," uvádí souvislosti portál Ministerstva průmyslu Energiezamene.cz.

Autor: Martin Prax

FOTO: ČEZ