Nevídaná globální shoda: třetina světa bude podléhat ochraně přírody, odhlasovala OSN

Ondřej Novák | 26. 12. 2022

Nevídaná globální shoda: třetina světa bude podléhat ochraně přírody, odhlasovala OSN

Zhruba 190 zemí světa na zasedání Organizace spojených národů schválilo Úmluvu o biologické rozmanitosti, přezdívanou také jako dohoda 30x30. Ta do roku 2030 slibuje zahrnout 30 procent světové pevniny a oceánů mezi chráněná území.

Dnes ochraně podléhá asi 17 procent plochy Země. Zástupci zemí úmluvu schválili na zasedání v kanadském Montrealu. Návrh, který získal nevídanou podporu takřka všech světových států má za cíl zastavit úbytek biodiverzity, který nabývá nevídaných rozměrů. Krize přírodní rozmanitosti a vymírání živočišných i rostlinných druhů ohrožuje planetární potravinové řetězce i vodní zdroje, nemluvě o potenciální ztrátě druhů, které lidé ještě ani nestihli vědecky popsat.

Výzkumníci odhadují, že v následujících dekádách bude ohroženo přežití zhruba milionu rostlinných a živočišných druhů. „Je to obrovský okamžik pro přírodu,“ řekl podle The New York Times Brian O’Donnell, ředitel koalice Campaign for Nature a dodal, že „pokus o takovýto rozsah ochrany jsme nikdy předtím neviděli“.

„Montrealská dohoda je celkem dobrá. Obsahuje důležité body a je smysluplně napsaná. Rámcově říká, jak a za jaké peníze se chceme postarat, aby přírody přestalo ve velkém ubývat. A má konkrétní čísla, konkrétní termíny, konkrétní úkoly,“ říká Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Za nejdůležitější považuje, že se státy dokázaly na takovém dokumentu vůbec shodnout.

„Dohoda samotná je asi důležitější než přesný obsah. Naplňování závisí na domácích opatřeních. Některá se podaří. Jiná nejspíš nikoli. Hlavní ale je domluva mezinárodního společenství, že bude systematicky spolupracovat a kam zhruba chce směřovat,“ dodává Kotecký.

USA se nepřidaly

Dohoda známá jako 30x30 obsahuje 23 ochranářských cílů, které mají na vymezených území zastavit průmyslovou činnost, zemědělství nebo rybolov. Plán počítá také s tím, že na zbývajících 70 procentech zemského povrchu státy budou chránit území nejvyšší biologické hodnoty a přinutí velké korporace, aby neohrožovaly biodiverzitu.

Zatímco dohodu podpořilo okolo 190 zemí světa včetně těch nejchudších, dvě země se k dokumentu nepřipojily. Konkrétně jde o Spojené státy americké a Vatikán. Americký prezident Joe Biden sice podepsal pokyn k tomu, aby USA do roku 2030 chránily 30 procent svého území, ale připojení k samotné Úmluvě o biologické rozmanitosti zablokovali už v roce 1993 američtí republikáni. K přijetí dohody z Montrealu tak USA chybí právní mechanismus, ale formálně se ale budou cílů smlouvy účastnit.

The New York Times navíc upozorňují, že je nejisté, zda se ambiciózní plán OSN podaří skutečně naplnit. Deník připomíná předchozí iniciativu spojených národů, které se během deseti let nepodařilo zcela splnit žádný z vytyčených cílů. Vyjednavači se prý ale z předchozí zkušenosti poučili, a nová dohoda zahrnuje ustanovení, která umožní cíle měřit a sledovat pokrok států.

Úkol na tuto dekádu je začít s ochranou, říká Kotecký

Plán také lépe počítá se zapojením rozvojových zemí, na jejichž území se často nacházejí poslední kousky nedotčené divočiny. Zástupci těchto zemí proto tvrdě tlačili na zvýšení finanční podpory na ochranu přírody. Měli ale pocit, že nejsou bohatšími státy vyslyšeni, proto desítky zástupců zemí Latinské Ameriky, Afriky a Jihovýchodní Asie dokonce jednou na protest opustili jednací sál.

Silně proti finálnímu návrhu pak byla Demokratická republika Kongo, která své rozhodnutí o podpoře úmluvy odkládala takřka až do začátku finálního projednávání. Dohoda nakonec umožní na ochranu přírody poslat kolem 200 miliard amerických dolarů ročně, přičemž 30 miliard ročně poputuje do chudých zemí.

Podle serveru The Verge dohoda svým záměrem částečně odpovídá Pařížské klimatické dohodě, kterou většina států světa přijala v roce 2015. V rámci úmluvy se také podařilo prosadit dříve kontroverzní ochranu vnitrozemských vod a pobřežních oblastí, které často čelí silnému tlaku ze strany průmyslu, zemědělství a rybářů.

Server ale také upozorňuje, že řada ochránců přírody dohodu považuje za „velkou zelenou lež“, protože řada chráněných oblastí bude ležet na území původních „domorodých“ obyvatel, kteří tak budou muset opustit své domovy.

„Skončit s velkoplošným ničením pralesů, mokřadů nebo savan, začít s účinnou ochranou oceánů nebo lépe pečovat o půdu a vracet do krajiny ptáky, hmyz a další přírodu není úkol na pět let. Ani na deset. Ani na dvacet. Bude to trvat desetiletí. Úkol na tuto dekádu je začít. Narýsovat si podrobnější plány, určit priority, postavit rozumné financování. Proto je důležité, aby státy začaly přicházet s konkrétními iniciativami. Evropským příspěvkem bude hlavně nový zákon o obnově přírody, který si vyžádaly členské státy unie a právě jej začínají projednávat,“ uzavírá Kotecký.

Text: Ondřej Novák

Foto: Pixabay

Aktualizace 27. 12. - Upravili jsme titulek a připojili informaci o tom, proč se USA nepřipojily k dohodě