Pavel Baroch: Zeman je ekologický dinosaurus, budoucnost musí být zelená

Dosluhující prezident Miloš Zeman využije téměř každé příležitosti, aby si „rýpnul“ do evropského Green Dealu nebo obecně ochrany životního prostředí či obnovitelných zdrojů. Naposledy to udělal při svém posledním vánočním poselství, kdy mluvil o „zeleném fanatismu“.

Jenže Zeman je vedle, vědecká fakta jsou jednoznačně na straně „zelených fanatiků“, planeta se otepluje nebývalým tempem. Už dnes jsou na různých místech světa včetně Evropy dopady klimatické změny prokazatelné. Zeman v tomto směru vypadá jako ekologický dinosaurus, který zamrzl v době dávno minulé.

U Zemana to nepřekvapuje. Na antiekologickou notu najel už před lety. Do dneška například označuje fotovoltaické investory z let 2009 a 2010 solárními barony, i když to byli v první řadě politici a státní úředníci, kteří tehdy nezvládli překotný rozvoj solární energetiky. Podnikatelé jen využili příležitosti, kterou od státu dostali – výkupní ceny energie ze solárních parků byly extrémně výhodné, návratnost vložených peněz jistá a rychlá.

Mnozí ze „solárních baronů“ ostatně v tomto byznysu už nefungují, přeorientovali se do jiných oborů. Ale to, že se od té doby musí ze státní pokladny vyplácet na provozní podporu obnovitelných zdrojů několik desítek miliard korun ročně, je v první řadě chybou tehdejších politiků a státních úředníků.

U Zemana není překvapující ani hodně expresivní a urážlivý slovník. Už na jaře 2014, tedy rok po svém prvním nástupu na Pražský hrad, mluvil na tradičním Žofínském fóru o „solárních šílencích“ a „zelených bláznech“. V roce 2016 zase doporučoval zbavit se zelených aktivistů.

O rok později dokonce navrhnul, aby se pro tyto lidi vytvořily speciální rezervace, kam by se posílali. „Rezervaci by tvořila divočina bez elektřiny, kanalizace a vodovodu. Kdyby si chtěli zatopit, museli by pokácet strom. A my bychom pořádali do této rezervace exkurze, abychom zjistili, jak se chovají lidé, kteří dokázali právě zde v Brně otravovat život všem ostatním normálním lidem,“ prohlásil prezident Zeman v květnu 2017 při své návštěvě Brna.

Solární střechy

Uplynulo pět let a Zeman musí vztekem skřípat zuby, když vidí, co se kolem něj děje. Desítky tisíc domácností si budují na střechách svých domů fotovoltaické elektrárny, znovu odstartovala i výstavba velkých solárních parků, přičemž jen polostátní skupina ČEZ hodlá do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje energie o výkonu šest tisíc megawattů. A aby toho nebylo málo, všechny projekty podporuje z evropských i domácích fondů stát, který dotuje i zateplování domů.

Spočítáme vám, kolik můžete ušetřit pomocí domácí fotovoltaiky

Elektřina a teplo z obnovitelných zdrojů totiž domácnostem, ale také podnikům významně snižují ceny energií, které vyšponovala především Putinova brutální agrese na Ukrajině.

„Pořízení fotovoltaické elektrárny je ideálním krokem, jak si domácnost může dlouhodobě snížit náklady za energie. Investice do obnovitelných řešení současně pomáhají chránit životní prostředí a posilovat energetickou nezávislost rodin i celého Česka,“ řekl správně zastupující ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Obnovitelné zdroje také významně přispívají k tomu, aby Česká republika dostála svým klimatickým závazkům. Mezi vědci (až na pár výjimek) panuje shoda v tom, že se planeta nebezpečně otepluje a klimatická změna může mít nedozírné následky i pro Evropu. Podle polární bioložky Marie Šabacké z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je klimatická krize jednou z největších výzev současnosti.

„Je potřeba, abychom se semkli a spolupracovali při hledání řešení. Přesto je veřejný prostor dál plný fám a mýtů, které zpochybňují i základní vědecká fakta,“ upozornila Šabacká. Letos se stala v pořadí čtvrtou držitelkou Ceny za komunikaci změny klimatu, kterou uděluje pražská kancelář OSN a Učená společnost České republiky.

Do roku 2100 tak podle ní může být ohroženo nemálo přímořských oblastí – nejen tím, že budou zaplavené, ale mořská voda se může dostat i do zásobáren pitné vody. „My, co žijeme ve střední Evropě, máme relativní výhodu, že nás to přímo neohrožuje. Ale to, co se děje na druhém konci světa, nás i tak ovlivňuje a zasahuje. Může se dát do pohybu ohromný počet migrantů, kteří zamíří právě do relativně bezpečných regionů,“ upozornila bioložka.

Hlas mladých

V klimatické krizi skutečně nejde jenom o častější období sucha nebo ničivější povodně, ale o zásadní dopady na celou společnost. Mluvila o tom v rozhovoru pro Obnovitelně.cz pražská středoškolská studentka Klára Bělíčková, jedna z hlavních postav českého Fridays for Future, silného mezinárodního studentského hnutí, které usiluje o to, aby globální oteplování nepřekročilo 1,5 stupně Celsia.

„Nebojím se toho, že by to lidstvo nepřežilo. Ale je ve mě frustrace, strach, že už nebudeme mít takovou společnost, jakou známe dnes,“ odpověděla Bělíčková na otázku, jestli má obavu z budoucnosti.

„Obávám se, že nemíříme do světa, kde se budeme mít dobře, ale že to bude spíše boj o přežití. Že se objeví velká míra násilí, že se lidé budou hodně uzavírat do sebe. Vlastně se už ani tak nebojím dopadů klimatické krize, jako jsou velké výkyvy počasí, sociální problémy nebo velká migrační vlna, ale spíše toho, v jakém společenském prostředí budeme žít, jaký režim nastoupí. Když lidé mají něčeho nedostatek, obvykle nastupují autoritářské režimy, diktatura, fašismus.“

Právě názorům mladé generace a jejím obavám by politici měli naslouchat nejvíce. Oni jsou hlasem budoucnosti. Prezident Zeman jim ovšem vzkázal, že by místo demonstrací měli chodit do školy. „Myslím, že naši školáci, kteří manifestují proti klimatické změně, tedy i proti pohybu zeměkoule, jsou poněkud nedospělí,“ řekl Zeman.

Hodně hanlivě se o aktivistech vyjádřil také někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), ve své první knížce věnoval klimatickému hnutí celou kapitolu.

Babiš má ambice nahradit Zemana na Pražském hradě, přičemž patří mezi největší favority. Snad se ale prezidentem stane někdo, kdo bude brát klimatickou krizi vážně a bude více naslouchat i mladé generaci.

Autor: Pavel Baroch

Ilustrační foto: Pixabay