Jedna nenápadná věta v zákoně může zastavit výstavbu nových větrníků
Při záporných cenách energie přijdou větrné elektrárny o finanční podporu, což může zásadně ohrozit celou ekonomiku provozu. Hodin se zápornou cenou přitom stále přibývá.
Pavel Baroch
30. 12. 2025
Je to jedna krátká věta v mnohastránkovém zákoně o podporovaných zdrojích energie. I tak může mít zcela zásadní dopad na budoucnost větrné energetiky, která se v Česku na rozdíl od fotovoltaiky rozjíždí velmi pozvolně. Tato jediná věta může významně narušit plánovanou ekonomiku provozu větrných parků. Investory dokonce může odradit od toho, aby se do stavby vysokých větrníků vůbec pustili.
V paragrafu 38 zmíněného zákona se ve druhém odstavci píše: „Podpora elektřiny se nevztahuje na elektřinu vyrobenou v období, kdy je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné hodinové ceny.“
Proč je to problém pouze pro větrné elektrárny a nikoli pro fotovoltaické? Jak vysvětlil právník Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti, která se na problematiku obnovitelných zdrojů dlouhodobě specializuje, jsou to právě jenom větrníky, kteří nyní dostávají od státu provozní podporu.
Výjimka pro fotovoltaiku
Provozovatelé „starých“ solárních parků, kteří provozní podporu také ještě čerpají, mají ovšem podle zákona výjimku, takže mohou v době, kdy jsou na trhu záporné ceny, uložit v tu chvíli přebytečnou energii do bateriových úložišť – a prodat ji, až se cena dostane do plusu, aniž by o podporu přišli. Pro stabilitu soustavy jde o ideální řešení. A nové fotovoltaiky už žádnou provozní dotaci nezískávají.
Větrným elektrárnám ale takové řešení s bateriemi nepomůže. Jednak pro ně neexistuje žádná výjimka a v zákoně se navíc jednoznačně uvádí, že jde o elektřinu, která byla v době záporných cen „vyrobena“ a nikoli „dodána“. Takže nepomůže ani instalace bateriového úložiště.
Hodin se zápornou cenou přitom rok od roku přibývá – spolu s tím, jak vznikají nové projekty obnovitelných zdrojů bez baterií. Podle Operátora trhu s elektřinou (OTE) loni bylo 314 hodin se zápornou cenou, což bylo o 180 hodin více než v roce 2023. Letos pravděpodobně padne další rekord, podle odhadů by takových hodin mělo být dokonce více než 400. Již v první polovině roku počet hodin se zápornou nebo nulovou cenou dosáhl podle OTE zhruba 69 procent celého roku 2024.
Podobný vývoj lze očekávat i v následujících letech – minimálně do konce desetiletí. „Souvisí to zejména se snahou Evropy dekarbonizovat energetiku, a to i s využitím investičních a provozních podpor pro obnovitelné zdroje,“ řekl Michal Puchel, předseda představenstva OTE.
Právník Pavel Doucha si nemyslí, že by byl takto nastavený zákon o podporovaných zdrojích energie nějaký zlý úmysl úředníků nebo zákonodárců. Spíše se až při jeho uplatňování ukazují některé nedostatky, které nebyly předem domyšleny a vybrané obnovitelné zdroje nepodporují, ale spíše znevýhodňují.
Dlouhodobá investice
„Důsledky této části zákona pociťujeme už dnes,“ řekl Doucha. Právě teď se podle něj někteří investoři dostávají do fáze, kdy rozhodují o tom, jestli vybudují svůj větrný park s baterií, nebo bez ní – a jestli jim jejich naplánovaný projekt ekonomicky vychází.
Někteří zájemci, aby uspěli v aukci vyhlašované ministerstvem průmyslu, si požádali o relativně nízký bonus, a každý výpadek z prodeje vyrobené elektřiny může mít poměrně velký dopad na hospodaření – a na schopnost splácet bankovní úvěr. Bateriová úložiště přitom stále zlevňují a mohla by problém řešit.
Provozovatelům navíc reálně hrozí, že při záporných cenách nejen že nedostanou za svůj proud ani korunu od obchodníka s elektřinou, ale ještě budou muset za nadbytečnou energii platit – a samozřejmě přijdou o provozní podporu od státu.
K tomu je ještě zapotřebí připočítat další položku. Provozovatelé plánovaného větrného parku se obvykle zavázali místním obcím, že jim budou odvádět stanovený poplatek z prodeje elektřiny, aby zastupitelé s vybudováním větrníků souhlasili.
Povolební legislativní vakuum
„Ekonomika projektů bývá skutečně poměrně napjatá,“ uvedl advokát Pavel Doucha. Dodal, že problém s formulací jedné věty v zákoně o podporovaných zdrojích energie se začala projevovat v nejméně vhodnou dobu, kterou s nadsázkou označil jako „legislativní vakuum“.
To ostatně přichází po každých volbách, kdy se nejen změní Poslanecká sněmovna, ale také se „optimalizuje“ provoz jednotlivých ministerstev. Investorům ale utíká čas, dnes rozhodují o tom, co bude za několik let. „Ideální by bylo, kdyby vznikl tým expertů, kteří by řešili všechny problémy, které se při aplikaci všech nových zákonných předloh ukážou,“ poznamenal Doucha.
Musí se rovněž vyřešit také prováděcí vyhlášky k nedávno schváleným novelám energetického zákona označované jako Lex OZE. Jednou z nich je i to, jak se bude vyplácet aukční bonus u větrné elektrárny, která současně uplatňuje investiční podporu. Jednou z možností je, že se bude platit ve stejné výši 20 let, tedy po celou dobu podpory aukčním bonusem.
Druhá varianta by ale umožnila, aby si investoři nechali vyplatit bonus v kratší době, například do 15 let, takže by jim stát vyplácel po tuto dobu vyšší příspěvek, a posledních pět let už nic. Právě tato možnost může být pro podnikatele výhodnější vzhledem k tomu, že musí splácet bankovní úvěr.
Ilustrační foto: Pavel Baroch