15 let bez nové větrné elektrárny. Jihomoravský kraj to teď plánuje změnit

Že i kraj může usilovat o svou klimatickou neutralitu a energetickou soběstačnost, dokazovali experti v rámci semináře Pro moderní Česko v Brně. Například Karolína Smutková, doménová specialistka pro energetiku společnosti JINAG představila Klimatický akční plán Jihomoravského kraje a roli obnovitelných zdrojů v regionu.

„Když se řekne dekarbonizace, není lidem na první dobrou jasné, o jakých tématech se hodláme bavit. Proto jsme dali dohromady Klimatický akční plán, který určí, jaké oblasti jsou nejdůležitější přímo pro Jihomoravský kraj,“ komentuje Smutková.

Upozorňuje na to, že apel na udržitelnost se často omezuje a zjednodušuje na povinnosti jednotlivce a nabádá například k omezení masa, nelétání letadlem nebo nepoužívání spalovacího auta. To ale systémově nestačí, modernizovat a změnit své chování musí především obce a větší firmy. „Je to ale hlavně o tom, energií neplýtvat zbytečně, a chovat se co nejvíce hospodárně,“ dodává Smutková.

Mezi hlavní dvě témata, kterými se Jihomoravský kraj ve svém plánu bude zabývat, patří snaha o co největší snížení spotřeby energie. K tomu patří také odborná podpora a poradenství směřované k renovaci a zateplování budov. Kraj nabídne obcím odborný analytický tým, který zajede přímo na místo a zpracuje podklady a studie, podle kterých se obec při renovacích může řídit.

„Tým jim například navrhne potřebnou tloušťku izolace, ostění, zmapuje tepelné mosty, navrhne odpovídající technologie a případně jim i pomůže vysoutěžit dodavatele zaměřeného na kvalitu,“ vysvětluje Smutková.

Správně vytvořená studie, která z dlouhodobého hlediska uspoří klidně i miliony korun ročně, ale stojí i nějaké investice pro začátek. Mnoho starostů si to ale není schopno obhájit na zastupitelstvu a peníze z rozpočtu se nakonec investují třeba do obnovy chodníků nebo jiných pouze věcných záležitostí. To je hlavním důvodem, proč kraj na studie přispívá finančním příspěvkem.

Potřeba rozvoje obnovitelných zdrojů

Během dosavadního mapování situace tým JINAG zjistil, že aktuální připravenost obcí na renovaci a modernizaci budov je minimální. I proto pracují na plošném zavádění energetického managementu, který bude vycházet z norem a datových podkladů. V ideálním případě mnoho obcí dokáže ušetřit velkou část energie nebo financí pouze efektivním hospodařením a plánováním výroby a spotřeby.

Odborníci starostům nabídnou i pomoc s potřebnou byrokracií a také jim vysvětlí, na základě jakých parametrů si vybrat kvalitního dodavatele. Na trhu se totiž pohybuje mnoho nepoctivých společností, které těží pouze zisk, a nabízí nesplnitelné dohody.

• Tip: Snížení energetické náročnosti se projeví i na kvalitě života, nejen na penězích

Plán Jihomoravského kraje počítá také s instalací 1,5 gigawattů obnovitelných zdrojů do roku 2035, především ve větrné energetice.

„Od roku 2010 jsme nainstalovali přesně nula výkonu ve větrné energetice, a s tím bychom už měli něco udělat. Především proto, že se od roku 2030 zbavíme uhlí v síti a musíme ho nějak nahradit,“ upozorňuje Smutková. Mezi nízkoemisní zdroje podporující moderní energetické plány patří také bioplynové stanice, které je v mnoha případech možné přestavět na biometanové.

Filip Dvořák ze společnosti EFG představil rozšíření bioplynové stanice ve Vyškově, která mimo jiného získala ocenění v soutěži Hrdinové moderní energetiky, a také nastínil možnosti produkce biometanu v Jihomoravském kraji. Realizace výstavby bioplynové stanice trvala zhruba rok a celková investice i s rozšířením na výrobu biometanu se pohybovala kolem 250 milionů korun.

Součástí modernizace byla instalace myčky odpadových nádob i rozbalovače odpadů. „Díky modernizaci dokáže bioplynka zpracovat i biologicky rozložitelný materiál, i když je ještě zabalený, což je výrazně více uživatelsky komfortní,“ komentuje Dvořák. Také došlo k rozšíření a navýšení kapacity o živočišnou složku odpadů. Celková rekonstrukce bioplynové stanice navíc probíhala za plného provozu.

Speciální problém je pak takzvaný „upgrading“ na biometan, což je čistění bioplynu metodou postupné membránovou separace. Emisní faktor biometanu je zhruba 5,5, což je prakticky desetina oproti zemnímu plynu. Je ale závislý na vstupní surovině, na rozdíl od zemního plynu se tak může dostat i do záporných čísel.

„Bioplynová stanice ve Vyškově dokáže ušetřit tolik emisí, kolik vyprodukuje zhruba pět tisíc osobních aut, a dokáže vyprodukovat biometan pro spotřebu zhruba čtyř tisíc domácností,“ dodává Dvořák. Na projektu se navíc podílely především místní firmy.

Dalším projektem, kterým se Jihomoravský kraj může pyšnit, je výstavba či rekonstrukce šesti výjezdových základen záchranné zdravotnické služby v energeticky pasivním standardu. Unikátní stavby se nachází v Boskovicích, Slavkově, Bučovicích, Mikulově, Kyjově a Veselí nad Moravou.

• Tip: Za ropu platíme ročně jedno procento HDP. Elektromobilita nás může zachránit, říká Přibyla

Nejsou navíc poslední. „Jedná se o pilotní projekt, poznatky z provozu těchto šesti základen budeme praktikovat do dalších stanic,“ vysvětluje Zuzana Vymyslická z odboru investic Jihomoravského kraje. Projekt získal stříbrnou pozici v kategorii Chytrá energie pro města, obce a regiony ocenění Hrdinové moderní energetiky.

„Koncepce je jednoduchá a vychází primárně z potřeb zdravotnické záchranné služby. K tomu jsme chtěli budovy v energetickém pasivním standardu s využitím fotovoltaiky,“ komentuje Vymyslická. Některé ze stanic již mají vlastní služební elektromobily a v plánu je vystavět k základnám i dobíjecí stanice.

Všechny budovy na svých střechách mají fotovoltaické elektrárny a přebytečnou elektřinu v době sdílí do dalších objektů Zdravotnické záchranné služby po Jihomoravském kraji.

Sérii Pro moderní Česko organizuje Svaz moderní energetiky ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí a pod záštitou Ministerstva životního prostředí. Obnovitelně.cz je mediálním partnerem série.

Úvodní foto: KČ