Malá energetická revoluce: Lex plyn přináší rychlejší výstavbu OZE i konec mařičů

Rozsáhlou postupnou novelizaci energetického zákona označovanou jako Lex OZE I až Lex OZE III završil Lex plyn. Podle právníka Pavla Douchy z kanceláře Doucha Šikola advokáti by ale přesnější název byl Lex plyn + OZE.

„Původní myšlenkou bylo zjednodušit výstavby paroplynových elektráren, ale v legislativním procesu se objevil názor, že by podmínky měly být stejné pro všechny druhy výroby elektřiny, tedy nejen plyn, ale i velké obnovitelné zdroje, které také potřebujeme,“ říká Doucha v rozhovoru pro Obnovitelně.cz.

Novele Lex plyn bude věnován i speciální webinář, který pořádá Svaz moderní energetiky ve spolupráci s kanceláří Doucha Šikola advokáti. Zdarma se můžete registrovat zde.

Jak velké musí být obnovitelné zdroje, aby měly nárok na rychlejší a snadnější povolovací proces?

V zákoně je uvedená hranice aspoň 15 megawatt, aby bylo splněno kritérium, že jde o stavbu pro energetickou bezpečnost. V médiích se sice objevil názor, že by limit měl být výrazně nižší, ale v takovém případě bylo velmi obtížné je definovat jako stavby pro energetickou bezpečnost. Jejich význam pro energetiku je jiný – například výroba pro vlastní spotřebu. Rozhodně ale nelze malé zdroje z principu označit za stavby pro energetickou bezpečnost.

A proč zrovna od 15 megawatt?

Je to hranice, která zhruba odpovídá velikosti větrného parku, který je významný nejen z hlediska energetiky, ale i z hlediska vlivů na životní prostředí – už obvykle potřebuje stanovisko o hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA). Pokud je nutná EIA, vlivy na prostředí se hodnotí mnohem komplexněji a přísněji už v počátečních fázích developmentu. Proto je na místě zjednodušení navazujících procesů, které hodnocení EIA do značné míry duplikují.

Jedno z klíčových ustanovení Lex plyn proto říká, že pokud se pro daný projekt vypracovává EIA, už není zapotřebí v navazujícím procesu řešit ochranu krajinného rázu.

Takže se ruší dublování?

Lex plyn vychází z logického předpokladu, že je to zbytečné, když se krajinný ráz řeší v rámci EIA. Pro větrné elektrárny to pokládám za skutečně značné zjednodušení, přičemž platí, že se tím významně nesnižuje míra ochrany krajinného rázu. Dopady na krajinný ráz jsou přeci vyhodnoceny v rámci EIA.

• Tip: Větrníky na jižní Moravě? Cestu musíme teprve prokopat, říká hejtman Jan Grolich

Je to ostatně podobná logika jako v následně schváleném zákoně o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který zavádí takzvané akcelerační zóny. V nich se také nemusí řešit některá dílčí povolení, když jsou vlivy vyhodnoceny pro oblast jako celek předem.

Znáte případy, kdy toto dublování způsobilo investorům nějaké komplikace?

Ano, setkali jsme se s případy, kdy měl investor kladné stanovisko EIA, a pak v navazujícím správním řízení došel úředník obce s rozšířenou působností k závěru, že projekt je stejně v rozporu s ochranou krajinného rázu nebo s jinými chráněnými hodnotami přírody a krajiny, ačkoli všechny podkladové studie EIA došly k závěru, že míra ovlivnění je přijatelná. Negativní razítko pak celý povolovací proces vrátil na úplný začátek.

Zákaz OZE? Jen ve veřejném zájmu

Jak novela dále zjednodušuje povolování velkých obnovitelných zdrojů?

Limit 15 megawatt se vztahuje na celý soubor staveb, které spolu funkčně souvisejí, mají tedy například společnou linku pro připojení k distribuční soustavě nebo společnou trafostanici. To aby bylo jasně stanovené, že se hranice 15 megawatt například netýká každého stožáru větrné elektrárny.

Zjednodušený schvalovací proces mají velké solární či větrné parky shodný s paroplynovými elektrárnami, podle nichž je pojmenována novela jako Lex plyn?

Jakmile obnovitelné zdroje splní základní podmínky o potřebném výkonu, respektive že jde o stavbu pro energetickou bezpečnost, nastupuje zjednodušené povolovací řízení, které se ale oproti paroplynovým zdrojům liší ve dvou záležitostech. V obou případech to jsou výjimky, které dávají smysl.

Pod proudem: Začíná závod o bateriová úložiště. Projekty je potřeba dobře spočítat, ne každý na nich vydělá

Tou první je, že pro paroplynovou elektrárnu nad 100 megawatt bude možné vyvlastnit příslušný pozemek, zatímco pro obnovitelné zdroje nikoli. Druhou odlišností je pak to, že pro „paroplynky“ stejně jako pro jádro platí, že proces EIA řídí ministerstvo životního prostředí. V případě obnovitelných zdrojů to ale zůstane jako doposud. Hodnocení tedy budou provádět i nadále krajské úřady. To proto, aby ministerstvo nebylo zahlceno velkým počtem projektů, když na to nemá lidské kapacity.

Jak se obcí dotkne skutečnost, že obnovitelné zdroje nad 15 megawatt budou stavby ve veřejném zájmu?

Obce mají ve svých územních plánech často takzvané výluky, které říkají, že nelze na jejich území stavět žádné obnovitelné zdroje energie. Ty nejsou nijak zdůvodněné. Jde v podstatě o jakousi svévoli. Možnost vyloučit obnovitelné zdroje v územním plánu budou mít obce sice i nadále, ale nově to budou muset zdůvodnit a opřít se o jiný veřejný zájem.

Nemohou to brát obce jako omezení svých práv?

Spíše bych řekl, že to je vyvážení postavení obce a těch, kteří chtějí na jeho území něco stavět. Obec nemůže ignorovat práva vlastníků pozemků na svém území a bezdůvodně jim omezovat výstavbu.

Jsou v novele vedle věcných také procesní zjednodušení?

Jedno z nich stanovuje, že není možné podat odvolání proti závěru zjišťovacího řízení EIA, pokud konstatuje, že vlivy stavby jsou tak nevýznamné a dobře zmapované, že není zapotřebí dalšího hodnocení v rámci takzvané velké EIA. A to samé platí v případě povolení stavby, respektive povolení záměru stavebním úřadem.

• Tip: Proč to neudělal sám? Babiš tepe Fialu za spadlý kabel, vedení ale měla posílit už jeho vláda

Ale samozřejmě i nadále zůstává možnost obrátit se na nezávislý soud, aby rozhodnutí přezkoumal. Také se podle novely zkracují vybrané povolovací lhůty. Přezkum zákonnosti rozhodování stavebních úřadů tak zůstává zachován. Vedle těchto podstatných změn obsahuje Lex plyn i další, ale méně významné úpravy procesu. Za takové lze považovat nepříliš zásadní zkrácení některých lhůt pro vydání rozhodnutí.

Nepovedou nová ustanovení ke korupci? Že by se třeba investor pokusil uplatit úředníka, aby jeho projekt vyjmul z velké EIA, čímž by mu odpadla hromada práce?

Každé rozhodovací prostředí vytváří prostor pro korupci, ale v tomto případě si myslím, že to nehrozí. Kraje jsou často největšími odpůrci větrné energetiky, znám jen dva případy z několika desítek, kdy úřad rozhodl o tom, že se EIA nebude vypracovávat.

Nedovedu si představit, že by se u takto „hlídaných“ projektů objevovala korupce, i když nikdy se to stoprocentně nedá vyloučit. A navíc: Když nebude EIA, musí se všechno včetně krajinného rázu posoudit v rámci jednotného environmentálního stanoviska, takže před tímto procesem investor stejně úplně neuteče.

Součástí novely je i zákaz mařičů elektrické energie. Byl to skutečně tak vážný problém, že byla zapotřebí legislativní úprava?

Důležité je připomenout si, jak se vyvíjelo uvažování investorů. Napřed si všichni začali připravovat projekty na fotovoltaiku. To bylo v roce 2022 v době energetické krize. Pak se ukázalo, že solární byznysmodel není žádná sláva. Někteří se proto přeorientovali na větrnou energetiku, ale většina hledala jiné řešení. Nabízely se diesel generátory pro poskytování služeb výkonové rovnováhy.

A jak přišli investoři na mařiče?

Vzhledem k tomu, že tehdejší legislativa ještě neumožňovala budování samostatných bateriových úložišť, hledali ještě jiné řešení na spotřebu energie v rámci poskytování služeb výkonové rovnováhy – a mařiče byly jednoduché a finančně nenákladné. Záměrů na jejich využití byl velký počet, ale byla to jen krátká, asi půlroční vlna. Ale kolik z nich by se nakonec i zrealizovalo, to opravdu nevím.

Navíc se ve stejnou dobu schválil Lex OZE III, který se týká právě bateriových úložišť. Takže ti, co to s podnikáním v energetice myslí seriózně, okamžitě přešli k záměru vybudovat zařízení pro ukládání elektřiny.

Konec spekulací s rezervacemi

Lex plyn také zavádí takzvané nevratné části plateb za rezervaci výkonu v soustavě pro plánovanou fotovoltaickou elektrárnu. Je to krok správným směrem?

Můj osobní názor je, že ano. Pokud existuje nedostatková komodita, jako právě kapacita v elektrizační soustavě, nejefektivnější možností, jak regulovat její využití, je zpoplatnit ji. Také třeba všichni platíme za parkování, protože je málo parkovacích míst. Současně si ale myslím, že by nevratná část plateb měla být něčím vyvážená na druhé straně.

Co tím myslíte?

Proč nastala tato situace, kdy jsou kapacity roky blokovány? Investoři totiž neměli donedávno žádnou možnost zjistit, jestli je v daném místě dostatečná kapacita na připojení, a jak se bude situace nadále vyvíjet, tedy například kdy se kapacita díky modernizaci navýší.

• Tip: Ten, kdo investuje do udržitelnosti, je většinou mnohem odolnější vůči krizím, říká Bučová z ING

Jediný způsob, jak to zjistit, bylo podání žádosti o připojení, a následné uzavření smlouvy. Kdyby u nás fungoval transparentní systém, který by ukazoval reálnou kapacitu a její vývoj, nemusel by se výkon rezervovat na několik let dopředu.

To se ale postupně mění, distributoři například prezentují různé mapy a další internetové pomůcky na zjišťování volných kapacit v síti.

Určitě je to krok správným směrem a díky za to. Aby se na to ale mohl zájemce o připojení spolehnout, musí mít tento systém pro všechny distribuční území stejné parametry, musí obsahovat aktuální údaje pro všechny napěťové hladiny připojení a velikost zdrojů. Musí být soulad s plány rozvoje distribučních soustav, které budou obsahovat závazný harmonogram modernizace sítě v jednotlivých místech. To by investorovi umožnilo lépe si svůj projekt naplánovat a až by podal žádost o rezervaci výkonu, věděl by, že jeho nevratná kauce nejsou vyhozené peníze.

Jenže nevratná kauce ve stovkách tisíc korun za každý instalovaný megawatt se netýká jen plánovaných projektů, ale i platných smluv. Je to tak?

Je to poměrně kontroverzní ustanovení, podle něhož se do patnácti měsíců od účinnosti zákona musí změnit všechny už uzavřeno smlouvy, kde ještě zdroj není postavený. Jinak zanikají.

Jinými slovy: Investoři mají rok a čtvrt na to, aby se rozhodli, jestli smlouvu zaktualizují a zaplatí nevratnou zálohu, anebo ji ukončí.

Přesně tak. A musí si tento termín ohlídat sami. Nikde není psáno, že distribuční společnost je povinna aktivně žadatele o připojení oslovit a smlouvu aktualizovat. Abych to řekl jinak: Distribuční společnost určitě budou posílat dodatky ke smlouvám, ale pokud na někoho zapomenou a smlouva kvůli zmeškání lhůty zanikne, nemůže se žadatel o připojení vymlouvat na to, že nebyl distributorem osloven. V každém případě se očekává uvolnění části dosud blokovaných kapacit, i když samozřejmě není v tuto chvíli zřejmé, jak budou velké.

Poslední novinka v Lex plyn se týká referenční aukční ceny. O co přesně jde?

To je důležité zejména pro investory do větrné energetiky. Novela umožňuje, aby do výpočtu referenční aukční ceny vstoupila i takzvaná odchylka. Díky tomu budou moci přesněji spočítat cenu, kterou státu nabídnou v aukci.

Úvodní foto: Pixabay