Moderní firmy

Advertoriál

Třinecké železárny pokračují v dekarbonizaci, i když klíčovou investici musely odložit

Nová elektrická oblouková pec měla být původně dokončena v roce 2028. Teď firma počítá, že to bude nejdříve o dva roky později. Jako jeden z hlavních důvodů uvádí nedostatečnou ochranu evropského trhu s ocelí před levnější konkurencí z Asie a vysokými výrobními náklady v Evropě.

Pavel Baroch

16. 7. 2025

Třinecké železárny, jediný tuzemský výrobce oceli, který si loni připomněl 185 let od svého založení, oznámily zkraje letošního roku velkorysý dekarbonizační projekt: největší investici v českém ocelářství od 80. let minulého století.

Aby firma splnila ambiciózní evropský balíček FitFor55, tedy snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990, rozhodla se pro rozsáhlou ekologizaci výroby ve výši zhruba jedné miliardy eur. Největší část této částky měla směřovat do vybudování nové elektrické obloukové pece, která má nahradit tradiční výrobu oceli v jedné ze dvou současných vysokých pecí, jejíž provoz by poté skončil.

„Projekt výstavby nové elektrické pece nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Ale nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby,“ řekl k tomu generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Nechráněný evropský trh

Po několik měsících ale bylo vedení podniku nuceno oznámit odložení právě této klíčové investice. Zatímco původní termín počítal s dokončením v roce 2028, aktuálně to nebude dříve než o dva roky později. Mezi hlavní důvody patří podle firmy nedostatečná veřejná podpora, nejistota budoucího směřování Evropy v pravidlech souvisejících s Green Dealem a nejasná pravidla ochrany trhu před dovozy ze zemí bez regulací a s nižšími náklady na výrobu oceli.

„Naši globální konkurenti vyváží na trh EU miliony tun levné a uhlíkově náročné oceli, která je vyrobená nekalými obchodními praktikami, nedodržuje závazné dekarbonizační ani environmentální cíle a pracovní standardy na globální úrovni,“ upozornil Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER).

Pro výrobu oceli pomocí elektrických obloukových pecí bude podle něj výrazně narůstat poptávka po železném šrotu, který je strategicky důležitou komoditou pro zelenou transformaci Evropské unie. „V současné době ale neexistuje žádná koncepce strategického nakládání se šrotem,“ upozornil Eggert.

Evropští výrobci postupně ztrácejí své postavení ve výrobě oceli – za pouhých pět let přišla EU o 34 milionů tun oceli dovezené z Asie. Evropské ocelárny mají momentálně využitou kapacitu jen na 60 procent, což není dlouhodobě udržitelné a reálně hrozí další zavírání provozů.

Ocel přitom patří mezi strategický a zatím nenahraditelný materiál. Využívá se nejen v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví nebo v dopravě mimo jiné na železniční a tramvajové koleje, ale také při výrobě lžiček či šroubů a dalších produktech denní potřeby. Ocel se objevuje také v elektronice a důležitá je i pro obnovitelné zdroje: Ročně do větrných elektráren míří 50 tisíc tun oceli z třinecké hutě.

Její význam narůstá kvůli bezpečnostní situaci v Evropě, kdy se kvůli ruské hrozbě zvyšuje armádní výroba.

Situace na trhu

Posunutí výstavby elektrické obloukové pece skupina zdůvodnila i momentální situací na trhu. Její zástupci uvedli, že evropský ocelářský průmysl je v současné době pod bezprecedentním tlakem, aby si udrželi svou konkurenceschopnost. „A to i bez dodatečných nákladů potřebných na dekarbonizaci,“ uvedla mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Situace se navíc ještě může zhoršit kvůli zavedení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.  „Pustit se do tak rozsáhlé investice v částce kolem jedné miliardy eur, což je zhruba 25 miliard korun, předpokládá příznivou kombinaci vývoje evropské politiky a zlepšení situace na trhu s ocelí,“ sdělila mluvčí.

Dodala, že v současné době nejsou jasně definované regulace evropské ochrany trhu tak, aby změna technologie tradiční výroby oceli a s tím spojené zvýšené náklady na její výrobu, měly ekonomický smysl. EU by podle železáren měla také zavést cla a kvóty na dovozy oceli.

„O vážnosti situace svědčí i aktuální rozhodnutí globálního koncernu ArcelorMittal, který před časem oznámil, že ve svých ocelárnách v Brémách a Eisenhüttenstadtu zastavuje záměr výstavby elektrických obloukových pecí využívajících energii z obnovitelných zdrojů. A to i přesto, že od německé vlády a spolkových zemí měla firma na investici přislíbenou dotaci ve výši 1,3 miliardy eur,“ sdělila Macková Jurásková.

Vysoké ceny energií

Dalším problémem je, že dotace z prostředků Modernizačního fondu pokrývá přibližně polovinu nákladů zelené investice. Jenže podnik by potřeboval aspoň 70 procent pořizovací ceny nové technologie, která je nesmírně drahá. „Například u německého výrobce oceli Saarstahl dosáhla výše podpory 74 procent a je potvrzená Evropskou komisí,“ řekla Macková Jurásková.

Podnik dále uvedl, že si váží dosavadní podpory vlády na české i evropské úrovni, avšak „rozsah dekarbonizace energeticky náročného procesu, jímž výroba oceli je, vyžaduje další iniciativy, které povedou k uvolnění zvýšených investic“.

Podle Třineckých železáren, které kvůli vysoké energetické náročnosti zaplatí za elektřinu miliardy korun ročně, by se mělo rovněž pracovat s cenami energií – v Česku patří elektřina k nejdražším a trh tu podléhá vysoké volatilitě (rozkolísání cen – pozn. aut.). Firma uvedla, že revizi potřebuje také evropský systém emisních povolenek. Jejich volatilita je také poměrně vysoká, takže se může stát, že cena přesáhne i hranici 100 eur na tunu oxidu uhličitého.

Rozhovor: Ten, kdo investuje do udržitelnosti, je většinou mnohem odolnější vůči krizím, říká Bučová z ING

„Jako strategicky významný podnik, jehož ekonomiku výrazně ovlivňují ceny energie a emisních povolenek, máme seznam požadavků, které chceme po současné i budoucí vládě uvést v platnost,“ sdělila mluvčí Petra Macková Jurásková. Patří mezi ně například omezení role finančních spekulantů na trhu povolenkami, zastropování ceny a od roku 2026 zajistit plnou nárokovou bezplatnou alokaci povolenek, než se zavede efektivní ochrana trhu CBAM a odstranit její podmíněnost.

Pokračující zelené investice

Přestože Třinecké železárny zatím odložily klíčovou investici do nové obloukové pece, další zelené projekty pokračují. Ostatně od roku 1997 firma vydala na ekologizaci provozu už více než 11 miliard korun. „A investujeme i nadále,“ dodala Macková Jurásková.

Firma pokračuje ve výstavbě železnorudné briketační linky za miliardu korun, díky níž se sníží emise CO2 až o 70 tisíc tun ročně – to odpovídá ročnímu provozu 19 tisíc aut. V elektrárně Energetiky Třinec se také mění uhelné zdroj za paroplynový, což povede ke snížení emisí asi o třetinu. Instalace nejmodernější technologie navíc umožní využívat odpadní teplo pro výrobu horké vody.

Třinecké železárny spolu s ČEZ ESCO rovněž spustily PPA projekt, který jim zajistí bezemisní elektřinu z fotovoltaické elektrárny ve Vrskmani u Chomutova v objemu 4,4 gigawatthodiny (GWh) ročně. Toto množství pokryje spotřebu elektřiny všech administrativních budov v celém podnikovém areálu.

Úvodní foto: Třinecké železárny