Začíná závod o bateriová úložiště. Projekty je potřeba dobře spočítat, ne každý na nich vydělá

Po téměř osmiletém čekání konečně od 1. srpna začnou platit první prováděcí předpisy novely Lex OZE 3, která jasně stanovuje pravidla pro akumulaci energie, agregaci a flexibilitu v Česku. I když přichází s klíčovými pozitivními změnami, které odborníci dlouhodobě požadovali, přináší s sebou i řadu výzev, na které si investoři musí dát pozor.

„Z pohledu akumulace, agregace a flexibility je Lex OZE 3 dobře připravená a transponuje evropskou legislativu bez zásadních nedostatků," hodnotí Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a výkonný ředitel sdružení AKU-BAT CZ. Oceňuje zejména zákaz tzv. double chargingu, tedy dvojité platby poplatků za obnovitelné zdroje a systémové služby. Tuto úpravu přitom nemají ani některé západní země, kde podobnou legislativu přijaly už před několika lety.

Advokát Pavel Doucha, partner kanceláře Doucha Šikola advokáti, vyzdvihuje především shodu, která při projednávání zákona panovala napříč trhem. „Ještě před několika lety jsme byli vnímáni jako mimozemšťané, ale postupně se trh sjednotil. Dnes cítíme široký konsensus, který pomohl zákon úspěšně prosadit,“ říká Doucha.

Obavy z nedostatečné kapacity distribučních sítí

Přestože legislativa je připravena dobře, hlavní riziko nyní spočívá v její praktické implementaci. Největší problém spatřují odborníci v kapacitě distribučních sítí. „Rezervací na připojení bateriových úložišť je už několik tisíc megawatthodin. Například jen do nejvyšší hladiny VVN je podáno žádostí na téměř tři tisíce megawatthodin,“ varuje Jan Fousek.

Podle Pavla Douchy je nyní klíčové, jak rychle a efektivně distribuční společnosti vyčistí rezervační fronty. Pomoci tomu může novela Lex plyn, která zavádí povinnost platit při rezervaci připojení nevratný poplatek. Ten by měl odfiltrovat nerealizovatelné projekty a uvolnit kapacitu pro vážné zájemce.

Oba experti však varují před nekritickým optimismem investorů, kteří se nyní masově připravují na „bateriové Eldorado“. Podle Fouska je trh služeb výkonové rovnováhy poměrně omezený, a to zejména v kladné regulaci, kde se jedná přibližně o 900 MW. „Stačí jeden nebo dva opravdu velké projekty a ostatní se mohou jít klouzat,“ říká Fousek.

• Související: Výstavba solárů v Česku zpomalila. Problém jsou úředníci i kapacita distribuční sítě

Budoucnost baterií vidí oba experti, kteří se kolem novely Lex OZE 3 pohybují od jejího úplného počátku, spíše v obchodní flexibilitě, například ve vyrovnávání špiček spotřeby a cenových arbitrážích na trhu s elektřinou. Tento model je již běžnou praxí v západní Evropě, například ve Velké Británii.

Důležitou roli budou hrát i agregátoři flexibility, kteří v Česku získávají stále větší pozornost. Zatímco dnes jich je certifikováno 28, trh je stále na začátku a brzy začne mezi agregátory probíhat výraznější soutěž o klienty. Podle Pavla Douchy se na tento vývoj začínají připravovat i banky, které budou chtít po agregátorech jasně definovanou a předvídatelnou strategii aktivace bateriových úložišť.

Odborníci jsou tedy v zásadě optimističtí, zároveň ale upozorňují na řadu praktických překážek, které je potřeba řešit. Pokud se však podaří vyřešit kapacitní problémy distribučních sítí a nastavit stabilní tržní pravidla, mohlo by Česko do roku 2030 významně navýšit kapacitu bateriových úložišť a přiblížit se evropské špičce.

Jaké ekonomické modely dávají pro baterie ještě smysl? Co bude Lex OZE 3 znamenat pro českou elektrizační soustavu? Jaké termíny hlídat? To vše se dozvíte v novém díle podcastu Pod proudem, který vznikl na letošní Solární konferenci ve spolupráci se Solární asociací. Epizoda je dostupná i na Spotify a Apple Podcasts.

Úvodní foto: Pavel Baroch