Výstavba solárů v Česku zpomalila. Problém jsou úředníci i kapacita distribuční sítě
Bez změn může mít Česko problém, varuje Solární asociace. Akumulace se mezitím osamostatňuje a stojí na prahu boomu.
Kristýna Čermáková
11. 7. 2025
V prvním pololetí roku 2025 bylo v Česku připojeno o 26 procent méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období roku 2024, u bateriových úložišť spojených s fotovoltaikou došlo dokonce k 37procentnímu poklesu. Vyplývá to z dat distribučních společností, která sesbírala a vyhodnotila Solární asociace.
„V roce 2022 jsme byli rádi za obrovský nárůst 75 megawattpeak instalovaného výkonu za první pololetí,“ vysvětluje Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Během následujících dvou let se instalovaný výkon prvního pololetí udržel okolo 480 megawattpeak. První pololetí roku 2025 proto vykazuje s nainstalovanými 357 megawattpeaky mírný pokles.
„Projektů už není tolik, vnímáme pokles zájmu v domácnostech, ale průměrná velikost se zvětšila. Objevují se také první velcí hráči na trhu, kteří se dostávají do problémů, fenomén velikých krachů ve fotovoltaice ale nečekáme, firmy se zkrátka musí přeorientovat na větší zdroje, než na domácí fotovoltaiky,“ komentuje Krčmář. I budování velkých pozemních fotovoltaik ale stagnuje, a to především kvůli přetrvávajícím překážkám v povolovacím procesu a problematickému financování.
Na střechách rodinných domů se za půl roku připojilo o téměř 10 tisíc méně fotovoltaik než ve srovnatelném období loňska. Za poklesem podle asociace stojí opakované změny dotačních programů, snížení podpory i klesající ceny elektřiny. Důležitost vlastního zdroje přitom odhalil nedávný výpadek elektrické energie.
Také sektor větších firemních fotovoltaik zažívá obtížné období, firmy investovaly do přípravy projektů i techniky, ale potýkají se se zpožděním dotací z operačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu a následky nepovedené digitalizace stavebního řízení. V roce 2025 se tak teprve rozbíhají projekty připravované loni.
Průmyslové haly i bytové domy
Zatímco větší instalace na střechách firem a průmyslových objektů postupně rostou a částečně vyrovnávají propad v sektoru malých fotovoltaických elektráren, stále chybí systematický rozvoj segmentu velkých pozemních elektráren v rozsahu, který by odpovídal státní energetické koncepci. Ani legislativní balíčky Lex OZE I, II a III zatím nezajistily dostatečně výrazné zjednodušení povolovacích řízení, která nadále brzdí výstavbu.
„Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ Krčmář. Ve výstavbě solárních elektráren jsme přitom podle něj daleko za státy jako jsou Polsko či Rakousko.
Ve spojení s fotovoltaikou bylo v letošním prvním pololetí připojeno pouze 174 megawatthodin bateriových úložišť, což je meziročně o 37 procent méně. Propad ale souvisí téměř výhradně se zpomalením rezidenční výstavby. Naopak velkokapacitní baterie bez vazby na fotovoltaické elektrárny, například s jiným zdrojem, začínají výrazně přibývat.
Tímto způsobem byly připojeny už desítky megawatthodin, ten největší má aktuálně 29 megawatthodin. V přípravě už jsou ale i obří, mnohonásobně větší projekty. Pozitivní roli v tom sehrál nedávno přijatý Lex OZE III, který od 1. října 2025 umožní připojovat do distribuční soustavy samostatné bateriové systémy.
„Pouze 12 procent baterií se nachází v průmyslu nebo komerčním sektoru a pouze 3 procenta instalovaných baterií najdeme vedle velikých fotovoltaických elektráren. Mírně nám ale také roste průměrná velikost baterií, zhruba o kilowatthodinu ročne, aktuálně je to přes 13 kilowatthodin,“ komentuje předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Bateriový boom
Podle Fouska Česko stojí na prahu bateriového boomu a v nejbližších letech začne celkovou kapacitu baterií počítat v tisících megawatthodin. „Investoři by si ale měli dobře promyslet svůj byznys plán – aktuálně oznámené záměry násobně převyšují potřeby přenosové soustavy pro služby výkonové rovnováhy. Většina příležitostí bude v budoucnu spíš v obchodní flexibilitě, například ve vnitrodenním obchodování, vyrovnávání odchylek nebo eliminaci záporných cen. Baterie také pomohou solárním a větrným zdrojům, případně v průmyslu,“ upozorňuje Fousek.
Stejně jako u nových fotovoltaik by ale připojování dalších bateriových systémů mohly zkomplikovat vyčerpané připojovací kapacity distribuční soustavy. Energetický zákon prochází průběžnou novelizací, která má umožnit rychlejší rozmach obnovitelných zdrojů. Poslední z nich, Lex Plyn, má mimo jiné pomoci odblokovat rezervace v distribuční soustavě z minulých let.
„V žádostech o připojení v sektoru domácností registrujeme zhruba 1,5 gigawattpeak instalovaného výkonu a z toho je již připojeno 92 procent. U veřejného sektoru evidujeme 158 megawattpeak instalovaného výkonu v žádostech, připojených je ale pouze pět procent,“ vysvětluje ředitel sekce realizace projektů energetiky, ochrany ovzduší a klimatu Státního fondu životního prostředí Jakub Hrbek.
Nejhorší situace panuje u byznysových projektů. „Žádostí evidujeme na 5,6 gigawatpeak instalovaného výkonu. Blokují tedy výrazně kapacitu sítě a realizováno je přitom pouze 30,6 megawattpeak, tedy 0,55 procent. Uvítáme, když se některé z projektů podaří převést do stádia realizace nebo je z rezervace sítě vyvázat,“ dodává Hrbek.
Většina těchto projektů pochází z roku 2021 až 2022, kdy rezervace platila na zhruba tři roky. Letos tedy některé z projektů kapacitu uvolní, jak budou postupně rušeny. Projekty přihlášené v pozdějších letech ale zarezervovaly kapacitu dokonce na 5 let, většího uvolnění sítě se tak dočkáme nejdříve v roce 2028, pokud se do té doby nezmění legislativa a pravomoci distribuční sítě.
„Jako další nutný bod vidíme podporu pro takzvané PPA smlouvy a otevřenou diskusi o aukcích pro solární elektrárny,” komentuje Krčmář. „PPA kontrakty jsou oboustranně výhodné a ve světě už dost oblíbené. Firmy totiž nemusí řešit a financovat fotovoltaickou elektrárnu ani účetně. Češi ale zatím dávají přednost fotovoltaiku vlastnit. Očekáváme ale, že časem výhody PPA smluv pochopíme a rozvinou se i u nás,“ dodává.
Naděje vidí také v oblasti agrovoltaiky, která čeká na důležitý posun v podobě aktualizace vyhlášky. Zatím je v Česku zakázána instalace vertikální fotovoltaiky u jednoletých plodin, které tvoří převážnou část místní zemědělské produkce. Právě tam přitom dává spojení obou činností největší smysl.
Solární asociace věří, že i tato bariéra bude v aktualizované vyhlášce brzy odstraněna a Česká republika se přiblíží zemím jako je Rakousko či Německo, které v oblasti agrovoltaiky udávají směr. Změny přitom neprosazují jen zástupci sektoru obnovitelných zdrojů, ale podporu vyjádřila i Agrární komora.
Úvodní foto: Unsplash