Blackout ukázal, že bez modernizace sítí a baterií budeme zranitelní
Rozsáhlý výpadek elektřiny v pátek 4. července 2025 v otázkách a odpovědích.
Kristýna Čermáková
10. 7. 2025
Pár dní po výpadku elektřiny na velké části území České republiky už je o něco jasněji. Detailní vyšetřování sice ještě probíhá, prvotní závěry již ale provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil v kompletní zprávě. Příčinou byl pád elektrického vedení velmi vysokého napětí (V411). Příčiny pádu se vyšetřují a bude trvat několik týdnů, než budeme znát výsledek.
Ministerstvo průmyslu vyloučilo, že by příčinou výpadku byl kybernetický útok nebo obnovitelné zdroje energie. Ostatně Česko je ve výrobě z obnovitelných zdrojů na posledním místě v Evropské unii, vysvětluje ve své zprávě také Hnutí Duha.
Co se stalo?
Krátce před polednem došlo k pádu vodiče velmi vysokého napětí (V411) v Ústeckém kraji. Zároveň došlo k poruše na jiném vedení a výpadku uhelné elektrárny Ledvice (poblíž Teplic). Jednalo se tedy o nešťastný souběh několik nezávislých událostí. V důsledku toho nastalo odpojení části přenosové soustavy. Celkem 9 stanic přenosové soustavy a výpadky dodávek elektřiny zasáhly Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a část Prahy. Ve 12:00 byl vyhlášen stav nouze.
Náprava byla rychlá. Ve 14:00 byly plně uvedeny do provozu rozvodny přenosové soustavy zásobující oblast Prahy. Krátce před 15:00 byly pod napětí uvedeny všechny zbývající rozvodny přenosové soustavy. Neprodleně byly zahájeny opravy vedení V411, které byly dokončeny krátce po 22:00. Nouzový stav byl ukončen 5. 7. 2025 00:00.
Podle Martina Sedláka, programového ředitele Svazu moderní energetiky, výpadek elektřiny také poukázal na schopnost rychle reagovat. „Operátoři ČEPS i distribučních společností zvládli situaci velmi rychle a profesionálně a během několika hodin se podařilo obnovit dodávky elektřiny do celé republiky. Už v 18 hodin byla síť znovu stabilní, což ukazuje, že i na mimořádné situace jsme dobře připraveni,“ komentuje pro Hospodářské noviny.
Dezinformace a hoaxy
Rozsáhlý výpadek ale také okamžitě vyvolal záminku k útoku na Green Deal, obnovitelné zdroje nebo Evropskou unii. Ukazovat prstem je snazší, než pochopit technické příčiny výpadku. Negativní emoce a „senzace” jsou bohužel atraktivnější a mají rychlejší dosah.
Na sociálních sítích se objevily dezinformace, které bez důkazů a v rozporu s oficiálními informacemi ČEPS připsaly vinu obnovitelným zdrojům či obecně „klimatické politice EU”. Kromě očekávatelných Motoristů a SPD byl jedním z nich byl například europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra na síti X.
Větší výpadek zaznamenali ve Španělsku a Portugalsku letos 28. dubna. Ani tady nebyly příčinou obnovitelné zdroje, ale opět závada na vedení a pomalá reakce uhelných a plynových elektráren. Španělsko má podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny téměř 60 procent, Portugalsko vyrábí z obnovitelných zdrojů dokonce přes 80 procent elektřiny.
Významný výpadek nastal v Německu 4. listopadu 2006, kdy došlo k přerušení vedení kvůli plavbě zaoceánské lodi. Obnovitelné zdroje zde nehrály žádnou roli. V roce 2003 došlo k výpadku mezi Itálií a Švýcarskem, opět z důvodu přerušení významného vedení. Největší výpadky elektřiny byly zaznamenány mimo Evropu, zejména v Indii, Pákistánu a Indonésii.
Prevence blackoutů
Úplně vyloučit nepůjdou nikdy, selhání techniky může nastat vždy a náhodné souběhy více selhání jsou sice vzácné, ale možné. V první řadě je tedy důležitá rychlá reakce a náprava, což se 4. července rozhodně povedlo.
Zároveň pomůže posilovat sítě (včetně přeshraničního propojení), čím více propojená soustava bude, tím větší šance je ustát výpadek konkrétního vedení. Nejde však jen o investice, ale také o chytrá neinvestiční opatření, která síti odlehčí - například uvolnění kapacit pro připojení nových zdrojů, jak je popsala nedávná studie EGÚ Brno pro Hnutí DUHA.
„Jednoznačně je potřeba posílit přeshraniční propojení – jak s Německem, tak s Polskem. Mnoho projektů je sice připravených, ale vázne jejich povolování. Například některá vedení směrem do Německa se plánují už od konce 90. let, ale dodnes nestojí. Bez rozvoje sítí – a to jak přenosových, tak distribučních – nebude možné efektivně připojovat nové zdroje, které Česko nezbytně potřebuje,“ dodává Sedlák.
Velmi pomůže rozvoj ukládání elektřiny, zejména do baterií. Ty totiž dokáží reagovat nejrychleji ze všech zdrojů a rychle dodat potřebný výkon. V malém měřítku pak baterie pomáhají uživatelům i během výpadků (udrží v chodu ledničku nebo oběhové čerpadlo).
„Až do letošního roku chyběl právní rámec, podle kterého by bylo možné bateriová úložiště rozvíjet. To se změnilo přijetím zákona lex OZE III, díky němuž už nic nebrání jejich rozvoji, a stát připravil i podporu z Modernizačního fondu. Právě kombinace nových kapacit, moderních sítí a akumulace může do budoucna výrazně přispět ke stabilitě celé soustavy,“ uzavírá Sedlák.
„Výpadek proudu v části České republiky opět poukázal na potřebu moderních energetických řešení, která mohou těmto situacím efektivně předcházet. Akumulace energie prostřednictvím bateriových úložišť hraje klíčovou roli nejen při stabilizaci přenosové soustavy, ale také při zajištění spolehlivého zálohování pro důležité odběratele, jako jsou klíčové společnosti, státní instituce nebo obce,“ uvedl také Petr Foitl, CEO Solar Global Energy.
Důležitá je i výstavba solárních elektráren na budovách. Ty s panely na střechách byly elektřinou zásobovány i při nedávném výpadku. Solární panely navíc pomáhají proti přehřívání střech, což je v horkém počasí užitečné. Pomůže i další zahušťování zdrojů v soustavě, chybí zejména větrné elektrárny.
Úvodní foto: Unsplash