Větrníky na jižní Moravě? Cestu musíme teprve prokopat, říká hejtman Jan Grolich

„Máme přes tisíc budov, od zámků, u kterých se o energetické úspornosti skoro nedá mluvit, až po nové výjezdní stanice záchranné služby, za které jsme byli oceněni ve veřejné soutěži,“ popisuje v rozhovoru pro Obnovitelně.cz hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL), co kraj musí z energetického hlediska řešit.

Mezi cíle, které si Jihomoravský kraj stanovil ve svém Klimatickém akčním plánu, totiž patří pokrýt spotřebu svých budov z 60 procent obnovitelnými zdroji energie. Aby toho bylo možné dosáhnout, je potřeba budovy zrenovovat a snížit tak jejich energetickou náročnost. Ve strategii je zahrnuta i podpora výstavby větrných parků a odvážné projekty v boji se suchem, například propojením Dyje a Dunaje.

Jak vzniká nová klimatická strategie Jihomoravského kraje, v jaké jste fázi?

Jako kraj jsme se rozhodli vypracovat Klimatický akční plán. Jsme první kraj v republice, který takovýto koncepční dokument připravuje. Jde o souhrn všech aktivit a projektů, které má smysl v kraji realizovat s cílem snížit produkci oxidu uhličitého a efektivně reagovat na klimatickou změnu.

Plán zahrnuje široké spektrum oblastí, ne všechny z nich může kraj přímo ovlivnit. Řada věcí je v kompetenci měst, státu, zemědělců a dalších aktérů. Nejde nám ale jen o to, abychom měli nějakou strategii, ale také o možnost získat podporu z Evropské unie, až 18 milionů eur, právě na realizaci těchto opatření. Až plán dokončíme, zašleme ho ke schválení do Bruselu a zažádáme si o prostředky. Většinou se to napoprvé nepovede, dokument se pak upraví a dopracuje, a druhý rok už to často vyjde. Doufáme tedy, že v příštím roce by to mohlo klapnout.

Jaká opatření plán zahrnuje?

Například bychom chtěli, aby 60 procent energie, kterou spotřebuje kraj ve svých budovách, školách, nemocnicích, pocházelo z obnovitelných zdrojů. Z toho 20 procent z fotovoltaiky přímo na našich objektech, 40 procent z větrné energie. Právě teď připravujeme právní postup, jak dosáhnout toho, abychom jako kraj měli zajištěnou energii z větrných elektráren.

Dále jsou tam opatření v oblasti dopravy – protože kraj provozuje veřejnou dopravu, hledáme způsoby, jak snížit její emise oxidu uhličitého.

• Tip: Jak pochopit změnu klimatu? Představte si, že planeta je malé dítě

A pak jsou tam i popularizační a informační projekty, například v oblasti pitné vody, jejíž plýtvání je obrovské téma. Celkově jde o velmi pestrý soubor opatření. Chceme také pomáhat v komunikaci mezi investory a místními a s obcemi, to je také důležité.

Když nějakou strategii budeme mít, můžeme o ní obce informovat, vést je na správnou cestu a přitom se opírat a vycházet z dat. Nejde nám o to, abychom něco vynucovali, kraj není nadřízeným orgánem obcí. Nemůžeme jim nařídit, aby vytvářely energetická společenství nebo sdílely energii z vlastních fotovoltaik. Ale můžeme jít příkladem, a to je to, co chceme dělat.

Budou součástí plánu i přímá opatření ze strany kraje, například výstavba větrníků nebo fotovoltaiky?

U fotovoltaiky už projekty realizujeme, čerpáme na ně státní podporu. Myslím, že v tomto případě evropské peníze nepotřebujeme.

Pokud bychom ale postavili vlastní malý větrný park, pro naši potřebu bychom potřebovali zhruba tři věže, bylo by ideální, kdybychom na to využili právě evropské prostředky, protože by to realizaci velmi usnadnilo. Jsme jeden z mála krajů, který vítá kroky Ministerstva životního prostředí směrem k určení takzvaných akceleračních zón, které mají urychlit povolovací procesy. Některé kraje se tomu brání, protože obyvatelé na větrníky často nereagují pozitivně. My se tomu úplně nebráníme. Víme, že na jižní Moravě jsou v některých místech dobré podmínky a že větrné parky tu logicky vzniknou.

Snažíme se proto informovat a vzdělávat starosty, za kterými chodí jak kvalitní, tak velmi pochybné investiční nabídky. Chceme, aby nepodepisovali závazky s firmami, které třeba nejsou seriózní, aby věděli, jaké podklady mají po investorech chtít a co z projektu dělá reálný záměr.

Zároveň usilujeme o to, aby investoři nejednali jen s jednou obcí, ale s celým mikroregionem, tedy i s obcemi, odkud budou větrníky vidět. Aby se počítalo i s nimi, nejen s tím jedním starostou.

A co běžní občané? Daří se i směrem k nim nějaká komunikace?

Musím přiznat, že v tomhle jsme zatím opravdu na začátku. V tuto chvíli je hodně věcí na vedeních obcí, jak komunikují s investory, jak si dávají pozor na komunikaci. Na jižní Moravě zatím žádný projekt není tak daleko, že by probíhala vyhrocená jednání s veřejností nebo pokud probíhají, zatím to není nijak extrémně problematické.

• Tip: 15 let bez nové větrné elektrárny. Jihomoravský kraj to teď plánuje změnit

Máme ale například agenturu JINAG, která se mimo jiné zaměřuje na participaci veřejnosti. To znamená, že umí vést složitá jednání a facilitovat diskuze. Takové služby jsme schopni obcím nabídnout, mají k dispozici profesionální tým, který je připraven takové jednání zajistit a vést.

Jaké očekáváte překážky?

Jednak v získávání prostředků. Pak také v situaci u větrných parků, která je složitější, žádný kraj ani město zatím takový projekt nerealizovalo. Je třeba prokopat cestu, právní postup, jak k tomu přistoupit. Musíme vše dělat v souladu se zákonem, nemůžeme si prostě říct: tahle firma se nám líbí. Musíme projít transparentním výběrovým procesem, aby bylo jasné, že jednáme otevřeně.

Další překážkou je, že dokud nedojde ke změnám legislativy a nezačnou platit takzvané akcelerační zóny, je povolovací proces velmi složitý. A právě ten považuju u větrného parku za největší úskalí.

Kraj pořídí vlaky na baterky

Jak jsou na tom krajské budovy z hlediska energetických úspor nebo modernizace?

Máme přes tisíc budov, od zámků, u kterých se o energetické úspornosti skoro nedá mluvit, až po nové výjezdní stanice záchranné služby, za které jsme byli oceněni ve veřejné soutěži.

Nové větší investice děláme většinou v režimu design and build. Nesoutěžíme jen na cenu, ale i na technická řešení. Stavební firmy a projektanti tak navrhují různá energeticky úsporná řešení, která při hodnocení zohledňujeme.

Kolik budov je potřeba ještě zmodernizovat?

Naprostá většina. Bavíme se o opravdu vysokých miliardách, protože máme staré nemocnice, školy, zámky. Často jsou tyto objekty památkově chráněné, takže třeba zámek nelze jen tak zateplit.

Pod proudem: Češi investují miliardy korun do úsporných renovací. Hitem jsou zvýhodněné úvěry

Většinou jde o budovy sociálních služeb, máme proto plán jejich transformace. Potřebujeme služby přesunout do moderních budov, které jsou navržené pro daný účel, protože zámky pro péči o imobilní seniory nikdy projektované nebyly.

Jaká chcete dělat opatření v nízkoemisní dopravě?

První krok už jsme udělali, nakoupili jsme elektrické vlaky za zhruba 5,5 miliardy korun z evropské dotace. Chystáme další projekt na trať, která zatím není elektrifikovaná. Nechceme čekat, až bude, proto pořizujeme bateriové vlaky. Na elektrifikované části se dobijí a pak mohou jet na baterie.

• Psali jsme: Třídit odpad neznamená recyklovat. Ze žlutých kontejnerů se znovu využije jen čtvrtina plastů

U autobusů naši dopravci nedávno pořídili nová vozidla, takže teď žádné zásadní změny neplánujeme. Ale v horizontu zhruba sedmi let, až skončí současné smlouvy, očekávám, že dojde k dalšímu posunu směrem k nízkoemisním řešením.

Během talkshow Pro moderní Česko jste zmiňoval i projekt propojení Dunaje a Dyje, jak by měl vypadat? Má to něco společného i třeba s kontroverzním projektem Dunaj Odra Labe?

Dunaj Odra Labe je projekt lodní dopravy, zaměřený na přepravu zboží. Projekt Dunaj a Dyje, pracovním názvem „Dudy“, je úplně něco jiného. Jde o otevřený kanál podobný Baťovu kanálu. Má být zajímavý i pro cestovní ruch, hlavně na rakouské straně.

Hlavním cílem ale je přivést vodu z Dunaje do Dyje, dále do Moravy a pak zpět do Dunaje. Ten okruh bude uzavřený a objem vody, který se takto přesune, je zhruba jedno až dvě procenta průtoku Dunaje.

To však stačí k tomu, aby se zavodnila širší oblast kolem Dyje a Moravy, to je hlavní přínos. O žádné lodě ani přepravu zboží tu nejde.

Často se ale objevuje zpráva, že Dunaj sám má nedostatek vody a je pod kritickou úrovní hladiny. Je vůbec reálné, že tento projekt přinese vodu, když jí sám Dunaj nemá?

I proto teď probíhá řada studií, které zkoumají, jestli je projekt vůbec realizovatelný. A také to přináší plno nečekaných problémů. Musíme řešit výškové rozdíly a přečerpávání vody. Já sám jsem dříve netušil, že je to i biologický problém. Voda v Dunaji má jiné složení, jiné organismy než voda v Dyji.

Zkoumá se tedy i to, jestli zavedení dunajské vody nezpůsobí biologické potíže. Je to věc, která by laiky často vůbec nenapadla, ale právě takových technických i ekologických otázek je tam spousta. Jsme teprve ve fázi analýz z mnoha pohledů, nic se zatím neprojektuje.

Úvodní foto: KČ