Jak pochopit změnu klimatu? Představte si, že planeta je malé dítě

Jaký je rozdíl mezi generacemi našich rodičů a námi? Jak křesťané nahlíží na klimatickou změnu a jakou roli při jejím řešení hraje Boží vůle? Přikládají lidé vůbec důležitost strategickým koncepcím v boji s klimatem? O klimatu a energetice diskutovali během závěrečné talkshow Pro moderní Česko ve Znojmě ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) a římskokatolický kněz, teolog, etik a molekulární biolog Marek Orko Vácha.

Při své praxi se všichni setkávají i s popírači klimatické změny či vlivu lidí na ovzduší. Podle Hladíka je už ale dnes nezpochybnitelným faktem, že je tepleji a že planetu trápí sucha. O tom, zda za klimatickou krizi mohou svým dílem i lidé, ministr nepochybuje. „Nikdy dřív nás na planetě nebylo více než osm miliard, a také jsme nikdy nezažívali takové extrémy počasí, jako teď,“ komentuje. Generace před námi se snažily pečovat o planetu tak, aby ji předaly svým potomkům v použitelném stavu. A pokud aktuální generace pojmou přístup ke klimatické změně „po nás potopa“, k jejímu řešení se nikdy nedobereme.

Jen Evropa na vyřešení tohoto problému nestačí, zapojit se musí celý svět. S tak globální spoluprací ale nemáme podle Hladíka příliš velké zkušenosti. „Jediný srovnatelný problém, který lidstvo dokázalo vyřešit, je ozonová vrstva a díry v ní. Klima je ale řádově daleko složitější, nestačí jenom vyměnit nějaké chemické látky za jiné,“ dodává Hladík.

Recept na klimatickou krizi přitom známe. Je potřeba investovat do rozvoje potřebných technologií, snižovat spotřebu energie a nezastavovat se před první překážkou v podobě nedůvěry společnosti. Jak Hladík připomíná, Česko se může pochlubit například programem Nová zelená úsporám, který je podle něj unikátní svou efektivností.

Větrná Morava

Jen pomoc jednotlivým domácnostem ale nebude stačit. K rozvoji obnovitelných zdrojů je potřebné vytvářet regionální energetické koncepce. Jihomoravský kraj jako první nedávno schválil plány na investice ve výši 18 milionů euro. Svým obcím navíc kraj poskytuje sérii dotačních programů, ve kterých jim přispívá na odborné studie a projektové dokumentace.

„Uvědomělí starostové mají někdy na zastupitelství těžké obhájit si investici ve výši půl milionu za pouhou studii. Přispíváme ale také na samotnou realizaci, pomáhá také Státní fond životního prostředí, podporujeme také soukromé zemědělce,“ vyjmenovává hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Během samotného schvalování Klimatického plánu Jihomoravského kraje nebyl vznesen jediný dotaz, což podle Grolicha značí, že to není téma, které by bylo kontroverzní. Horší situace je ale s rozvojem větrné energetiky, kraj je totiž jednou z nejvhodnější lokalit v celé České republice, kde by mohlo vyrůst až sto elektráren.

• Tip: 15 let bez nové větrné elektrárny. Jihomoravský kraj to teď plánuje změnit

V případě výstavby větrného parku mezi sebou ale válčí dva veřejné zájmy – tím jedním je energetická bezpečnost a podpora rozvoje obnovitelných zdrojů, tím druhým je pak krajinný ráz a někdy i nevole místních občanů, mít větrnou farmu v blízkosti obce. „Rozhodli jsme se, že budeme tím krajem, který větrné farmy podporovat bude. Je ale důležité, aby z nich nebenefitovala pouze ta obec, která je má v katastru, ale i ta, která je má v přímé blízkosti, nebo otevřeně zasahují do jejího výhledu,“ komentuje Grolich.

Právě v posledním příkladě je navíc často problém, že se o záměru vystavět větrnou elektrárnu sousední obce dozvědí až když je pozdě. Je proto důležité, aby se investoři bavili s celým mikroregionem, nejenom s vlastníkem pozemku.

„Udělali jsme opatření, díky kterému se na větrné farmy do tří turbín nemusí dělat posuzování EIA, chystáme akcelerační zóny, které bude moci vyhlásit nejenom stát, ale i kraj či obec,“ popisuje Hladík odbourávání byrokratických překážek. Aby Česká republika splnila své klimatické závazky, stačilo by jí nainstalovat na celém svém území zhruba 240 větrných turbín. Není to moc, ale současně je potřeba, aby se s nimi lidé naučili žít.

Klimatická krize jako nemoc

„Problémy, které máme dnes, nesmíme přehazovat na další generace, jinak to dopadne špatně,“ varuje Vácha. „Problém jménem klimatická změna vidíme dnes v přímém přenosu a na globální úrovni. Přežívají zde druhy, které dříve žily ve Středomoří…,“ popisuje praktické dopady klimatické změny v Jihomoravském kraji. Za to, co se dnes děje, jsme podle Váchy v mnoha ohledech zodpovědní a měli bychom to přijmout a napravit.

Vácha také vysvětlil, proč moderní pohled a vědecký konsenzus o vlivu člověka na klimatickou krizi není v rozporu s křesťanstvím. „Zadáním člověka je, aby ruku v ruce s Bohem dokončoval stvoření světa. Přijmout klimatickou krizi jako fakt hodný ke smíření je špatně. Když máte nemocné dítě, také ho vezmete k lékaři, perete se s přírodou,“ komentuje.

V roce 1979 papež Jan Pavel II ustanovil Františka z Asisi jako patrona zvířat i ochránců přírody. V roce 2015 pak papež František napsal encykliku Laudato si s podtitulem O péči o společný domov. „Jedná se o naprosto zásadní dokument, protože je mířen všem lidem planetě, a říká, že ochrana planety není pouze bohulibá činnost zájmových organizací, ale stává se integrální součástí náboženského prožívání,“ dodává Vácha.

Církev tak podle něj reaguje sice s mírným zpožděním, ale přesto dobře. Mladí křesťané jsou navíc velmi environmentálně citliví a angažují se. Vácha dodává, že lidé by se neměli zaměřovat na to, co by měla dělat církev, nebo jiné větší organizace, ale do dokážou dělat oni sami.

Dříve lidé předpokládali, že se mnoho událostí sehrálo z vyššího a neznámého důvodu. Dnes již u mnoha situací znají přírodní vysvětlení, rozumí vědě, ví, která bakterie například způsobí mor. Právě proto je ale podle Váchy lidskou povinností planetu ochraňovat a zabraňovat tak katastrofám jako jsou války nebo právě i klimatické změně.

Úvodní foto: KČ