Malé kogenerace mění energetiku. Elektřinu a teplo vyrobí i třeba ve sklepě

Energetika budoucnosti stojí stále více na decentralizaci a lokální výrobě energie. Jedním z klíčových řešení se v posledních letech stávají mikrokogenerační jednotky, které dokáží efektivně vyrábět elektřinu a teplo přímo v místě spotřeby. Téma mikrokogenerace je proto ústředním bodem nejnovějšího dílu podcastu Pod proudem, kde diskutovali Lukáš Dobeš, předseda sdružení COGEN Czech a generální ředitel skupiny TEDOM ESCO, a Marek Jarůšek, manažer prodeje energeticky úsporných řešení ze společnosti innogy Energy.

Mikro kogenerace je specifická technologií s výkonem do 50 kW, která vyrábí teplo a elektřinu s minimálními ztrátami. „Využívá téměř veškerou primární energii díky umístění přímo u spotřebitele,“ vysvětluje Lukáš Dobeš. Tím odpadá problém s přenosovými ztrátami a technologie zároveň umožňuje efektivní propojení s dalšími zdroji, jako jsou fotovoltaické elektrárny nebo tepelná čerpadla.

Jednotky nejčastěji fungují na zemní plyn, ale lze je pohánět i bioplynem či biometanem, což je klíčové pro budoucnost nízkoemisní energetiky. „Už teď jsou jednotky připravené i na příměsi vodíku,“ doplňuje předseda COGENu.

Významnou výhodou malé kogenerace je flexibilita a její schopnost reagovat na výkyvy v poptávce po energii. „Můžeme jednotku kdykoliv zapnout či vypnout podle aktuální potřeby, což je oproti fotovoltaice velká výhoda,“ popisuje Marek Jarůšek z innogy Energy. Kogenerační jednotky jsou často doplněny akumulačními nádržemi na teplou vodu, což umožňuje uchování přebytečného tepla na později.

Plyn si rozumí i se soláry

Typickým příkladem vhodného využití je škola, kde jednotka zásobuje objekt elektřinou a teplem během školního roku, kdy je spotřeba nejvyšší. Innogy má v tomto směru pozitivní zkušenosti například se základní školou, kde instalovali mikrokogenerační jednotku v rámci kompletní rekonstrukce kotelny.

Dalším zajímavým příkladem z praxe je nemocnice v Žamberku, která kombinuje mikrokogeneraci a fotovoltaiku, aby maximalizovala energetickou efektivitu celého objektu. Takové projekty ukazují, že vhodným spojením několika technologií lze dosáhnout významných úspor a vysoké míry energetické nezávislosti.

V otázce nákladů jde o investici vyšší než u běžných kotlů. Nejmenší jednotky se pohybují kolem 650 tisíc korun, ale díky efektivnímu provozu a provozní podpoře je návratnost investice okolo 7 až 9 let. „Důležité je dívat se na tuto technologii dlouhodobě. Pořizujete si ji na desítky let dopředu,“ zdůrazňuje Jarůšek.

• Tip: MPO spouští první letošní aukci na podporu vysokoúčinné kogenerace

Z hlediska legislativy je aktuální provozní podpora nastavena dobře, ale podle Dobeše končí v roce 2025, což může dočasně zpomalit růst trhu. Přesto mikro kogenerace představuje strategickou volbu, která zajišťuje stabilní dodávku energie, snižuje závislost na vnějších zdrojích a pomáhá stabilizovat ceny energií v dlouhodobém horizontu.

Kogenerace navíc poskytuje možnost záložního zdroje v případě výpadků sítě, což je v době rostoucího rizika blackoutů velmi cenné. „V rámci našeho sídla máme ukázkovou instalaci, která dokáže fungovat v ostrovním režimu, pokud dojde k výpadku,“ uvádí praktický příklad Dobeš.

Mikrokogenerace je tedy řešení, které kombinuje vysokou efektivitu, flexibilitu a schopnost integrace do širších energetických systémů. Její role v budoucí energetice bude s největší pravděpodobností ještě významnější. Více se o ní dozvíte v nejnovějším díle podcastu Pod proudem. Dostupný je také na Spotify nebo v Apple Podcasts.

Úvodní foto: archiv Obnovitelně.cz (Zleva: Ondřej Novák, Marek Jarůšek, Lukáš Dobeš)