
Víno bude sladší, voda vzácnější a celé státy v pohybu. Jak bude vypadat život s klimatickou změnou?
Nedostatek vody v mnoha částech světa dožene masy lidí k migraci. Podle expertů se nesmíme tvářit, že se nás to netýká.

Kristýna Čermáková
18. 6. 2025
Klimatická změna už je mezi námi a probíhá rychleji, než jsme čekali, uvedl na talkshow Pro moderní Česko v Táboře Mark Rieder, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu. Česko je ale poměrně dobře geograficky položené a klimatický rozvrat se ho nedotkne tak prudce, jako jiných oblastí na planetě. Přesto některé její projevy pozorujeme již dnes.
„Budeme mít výrazně větší výpar vody a budeme mít komplikovanější podmínky pro pěstování plodin, na které jsme byli zvyklí. Tedy například z Vysočiny, bramborářské velmoci, se v roce 2050 stane velmi dobrá oblast pro pěstování obilovin a například z Jižní Moravy se stane dobrá oblast pro pěstování oliv,“ popisuje Rieder budoucí změny.
„Ač jsme zvyklí na přívlastková vína, tak se změní jejich chuť, budou sladší. Sehnat suché víno pocházející z Česka je už ostatně problém i dnes,“ dodává. Ne všechny projevy klimatické změny jsou ale podobně úsměvné až pozitivní. Například jsme to mohli pozorovat v průběhu posledního roku, kdy nadprůměrně a rekordně teplé měsíce vystřídalo několik dní velmi silného deště.
A na to si budeme muset zvyknout. Srážkové úhrny v průměru sice zůstanou stejné, změní se ale jejich rozpoložení v čase. Nebezpečné povodňové situace tak budou vznikat častěji. Důležité je se na ně naučit správně reagovat, mít funkční protipovodňové opatření a dbát na meteorologická varování. Tyto krizové předpovědi Česko zažilo už například loni na podzim při ničivých povodních.
„Šlo o tlakovou níži usazenou nad Maďarském a Slovenskem, a současně došlo k nasouvání studeného vzduchu z Německa. U toho dochází k výrazné tvorbě srážek, a to se naštěstí předpovídá dobře,“ vysvětluje Rieder včasné varování před povodněmi v září loňského roku, za které získal od prezidenta Petra Pavla získal medaili za zásluhy prvního stupně v oblasti bezpečnosti státu a občanů.
Podle náměstka ministra životního prostředí Františka Talíře (KDU-ČSL) je také důležité vytvořit dostatečná opatření, aby se krajina s přívalovými a nárazovými dešti dokázala vyrovnat. Mnoho řek je dnes ohraničeno betonovými koryty a voda, která naprší, jimi okamžitě odteče pryč do jiných zemí. Ideálním řešením je, že se srážky, které do krajiny spadnou, rozprostřou do dostatečného množství přírodních mokřadů a podmáčených luk, které vodu také po nějaký čas zadrží.
S bleskovými přívalovými povodněmi se totiž vypořádat stále ještě neumíme a navíc je neumíme ani předvídat, na rozdíl od dopadů déle trvajících dešťů. Víme jen, že existuje riziko, že se někde objeví. Kde a v jakém rozsahu s pomocí radarů dokážeme určit jen hodinu až dvě předem. Existují ale i jiné jevy, které straší české občany po poslední pohromě.
„Například tornáda neumí předpovídat prakticky nikdo. Musí se naplnit asi tisíc meteorologických podmínek, a i když se naplní, neznamená to, že tornádo vznikne, a že vznikne v obydlené oblasti,“ komentuje Rieder. Jedná se podle něj o jev, který tu byl navíc vždycky, záznamy o tornádech jsou již v Dalimilově kronice. Statistická pravděpodobnost, že se stane podobná pohroma, jako tomu bylo před několika lety na Jižní Moravě, je naprosto minimální.
Klimakrize způsobí migrační vlnu
„Na základě toho, co jsem viděl a zažil po celém světě, tak vůbec neexistuje diskuze, zda se vůbec mění klima. To je naprosto jasné,“ vysvětluje cestovatel a polárník Petr Horký. Již zmíněné víno se nyní například pěstuje ve zcela jiných oblastech než dříve. Lépe je to ale znát v polárních oblastech, kde se klimatická změna projevuje výrazněji.
„Například Isfjorden, v překladu Ledový fjord, dříve zamrzal tak, že přes něj jezdila nákladní auta, lidé si přes něj zkracovali cestu a jednalo se o dopravní tepnu. Posledních pár let už ale nezamrzá a nezaslouží si ani své jméno. Že by někdy unesl nákladní auto, to už nehrozí,“ komentuje Horký.
A ačkoliv například některé ledovce přes zimu opět narostou, z dlouhodobého hlediska ubývají. Tající ledovce jsou stereotypem, který zná dnes asi každý. Někdy ale lidé zapomínají na ten opačný pól problému.
Na některých místech jsou projevy klimatické změny natolik zásadní, že tam již dnes kolabují státy. V různých částech Afriky zmizela voda, začala se kvůli tomu přesouvat stáda zvířat a lidé tak migrují za lepšími podmínkami. Týká se to zatím „pouze“ statisíců lidí, v budoucnu to bude ale horší.
„Čelíme tomu i my, ačkoliv u nás vodu máme. Ale lidé ze severnější části Afriky jsou tomu vystaveni již dnes a budou to řešit, a je to pochopitelné,“ dodává Horký. Podle Riedera jsme na tom zatím dobře, v roce 2060 ale začne mít problémy i vodní nádrž Želivka, která vodou zásobuje Prahu, Středočeský kraj i své okolí.
„Ale až se do pohybu dají masy lidí, které nebudou mít pitnou vodu vůbec, pak přijde opravdová migrační krize. A my na ni zatím nemáme řešení,“ dodává Rieder. „Důležité je nestát bokem a netvářit se, že se nás to netýká. Týká. Musíme se zapojovat do diskuze už nyní a musíme ten problém řešit,“ vysvětluje František Talíř. Sám se nyní zapojil za Českou republiku na konferenci OSN o stoupajících hladinách oceánů.
Ač je někde vody nedostatek, jinde je jí naopak příliš. Tající ledovce způsobují pozvolné a z našeho suchozemského pohledu také nenápadné zvedání hladiny, která ale velmi rychle zaplavuje všechny nízko položené ostrovy a pobřežní oblasti. Existují tak státy, které musí bojovat s tím, že jim půda doslova mizí před očima.
Horký za krizi považuje také to, že klimatickou změnu někteří stále popírají. Dobré je například sledovat i mezinárodní média, nejen české a evropské deníky, člověk si pak vytvoří daleko širší pohled na svět. „Česká republika je jedno z nejlepších míst na planetě, kde je dnes možné žít,“ uzavírá.
Úvodní foto: KČ