Středočeský kraj má obrovský potenciál v čisté energetice. Záleží na každé obci, jak toho využije

Potenciál Středočeského kraje nabízí široké možnosti, důležitá je ale diskuze s místními obyvateli, shodli se řečníci během semináře Pro moderní Česko v Mělníku. Právě mnoho okresních měst bylo v minulosti spojeno s výrobou elektřiny, což se nemění. Základem jsou ale jiné vstupní suroviny, než dříve.

„Realita je taková, že postupně odstavujeme fosilní i další velké zdroje a nahrazujeme je jinými velkými zdroji. Přechodové období potrvá třeba 15 až 20 let. Během té doby využijeme například plynové elektrárny. Jako zdroj základního zatížení soustavy budeme mít jádro,“ nastiňuje David Martinek z ČEZ ESCO.

Mělník sám je toho vzorovým příkladem. Proběhla zde modernizace teplárny a nyní ve městě vzniká největší plynová elektrárna v České republice, která zajistí teplo pro Mělník, Neratovice a polovinu Prahy. Celá proměna bude stát zhruba 50 miliard korun.

Areály bývalých velkých elektráren jsou naprosto ideálními lokalitami pro energetické projekty. „Jsou zasíťované, stojí na vhodných místech a dává smysl začít instalovat nové zdroje právě tam, než na bonitní zemědělské půdě,“ vysvětluje Martínek. To jsou také oblasti, do kterých obce nemohou příliš zasahovat a bránit jim, jinak si výstavbu projektů obnovitelných zdrojů mohou řídit samy.

I proto je podle Dana Jiránka, místopředsedy Výboru pro životní prostředí a zemědělství Středočeského kraje, potenciál kraje spíše přímo úměrný ochotě a vstřícnosti obcí a jejich samospráv. Kapacitně je přitom v kraji příležitostí dostatek, každý okres by mohl instalovat i sto megawattů výkonu v různých zdrojích.

„Je důležité si ale uvědomit, že cena za jeden zdroj se skládá jednak z ceny za samotné zařízení, ale také za infrastrukturu, která ho připojí do sítě. Znamená to také třeba pás desítek kilometrů nového vedení v krajině. Například přestavba přehrady Orlík na přečerpávací elektrárnu, které stačilo vedení o výkonu 220 kilovoltů, potřebuje nyní 400 kilovoltů, protože nárazy do té sítě jsou daleko větší,“ dodává Jiránek.

• Psali jsme: Stát může snadno ušetřit miliardy korun a zlepšit stav tisíců veřejných budov. Stačí jen zavést EPC projekty

Každý okres má pak prostory pro různé typy zdrojů. Od větrných elektráren přes solární až po energetická centra zaměřená na podpůrné služby. „Ideální řešení je vyrábět elektřinu tam, kde ji spotřebovávám. Například pokrýt fotovoltaikou zimní stadion. Když nejvíc svítí, potřebuji na chlazení hodně elektřiny. Nebo ji využije také například zemědělec, který má halu na chlazení mléka či produktů. Naopak ve škole se přes slunné poledne vyrábí hodně ve chvílích, kdy téměř nic nespotřebovává,“ vysvětluje Jiránek.

Podle Martínka ale i takové případy dnes dávají smysl, díky komunitní energetice je možné ze školy přenášet energii právě přímo na stadion. Jiránek akorát varuje před tím, že si lidé často zaměňují komunitní energetiku s baterií. Ačkoliv tedy deset domácností běžně elektřinu z fotovoltaiky využije, když v poledne není nikdo z nich doma, mohou vzniknout přetoky. Je to ale lepší, než mít každý dům osázený solárními panely a přetoků několikanásobné množství.

Energy Nest nebo solární parky

Pavel Macháček, technický ředitel společnosti DECCI, představil během semináře také projekt Vepřek, velkou solární elektrárnu s výkonem 35 megawattů, která se nachází právě na Mělnicku. „Zhruba před rokem jsme také expandovali na trh podpůrných služeb, když jsme ve Vraňanech vybudovali Energy Nest, který kombinuje plynové turbíny a bateriová uložiště,“ dodává.

Souhlasí s ostatními řečníky, že při přípravě podobných projektů je především třeba komunikovat s občany a obcemi a vzájemně si vycházet vstříc. „Uvědomujeme si, jak je důležité stavět spíše menší zdroje a distribuovat je tak, aby se energie spotřebovávala blízko místu výroby,“ vysvětluje Macháček. Decentralizovaná energetika pak navíc dokáže reagovat daleko flexibilněji a pokryje potřebu obyvatel.

„Nejvíce ale potřebujeme akceptaci orgánů místních samospráv, a to nejen v energetice, ale i v celkové infrastruktuře,“ komentuje. Odborná veřejnost proto musí přijmout moderní energetiku z komplexního úhlu pohledu a to včetně přístupu místních občanů. „Můžu mít krásný pozemek na elektrárnu, ale nemusím tam moci připojit ani sloup. Navíc projekt musí zapadat i do konceptu krajiny a místního prostředí,“ dodává.

Dříve společnost technologie v krajině obdivovala, pak si na ně zvykla, dnes je na ně ale citlivá. A to navzdory tomu, že proti výstavbě stejně viditelných mostů či dálnic mnohdy nemívá takové námitky. Velkým problémem jsou i dříve přijímané solární elektrárny, ačkoliv jsou pro běžného pozorovatele krajiny téměř neviditelné. Ostatně, právě společnost Decci se chystá u Slaného vybudovat velkou elektrárnu o výkonu 44 megawattů, místní se ale bouří a podepisují petice.

• Tip: EG.D zrychluje instalaci chytrých elektroměrů: letos plánuje nasadit 100 tisíc nových kusů

„Investoři ale potřebují partnery a ne zaryté odpůrce, a toho lze docílit pouze diskuzí. Stačí místní samospráva, která naslouchá a není jen vymezená proti. A pokud existují plnitelné požadavky, měl by jim investor vyjít vstříc a také by měl přidat do svých projektů i výhody pro okolní obyvatele,“ dodává Macháček. Může se jednat například o cyklostezky, workoutová hřiště nebo i pěší stezky.

Podobnou zkušenost má i společnost ČEZ, která nabízí místním možnosti, jak se participovat na zisku, nebo přímo podílem z elektrárny. „Je to o upřímnosti a hledání řešeních včas. Přednést obcím výhody i nevýhody, nabídnout jim plánovací smlouvy,“ dodává Martínek.

Úvodní foto: Ondřej Novák (Zařízení Energy Nest)