Jako by vzniklo druhé Česko: Bitcoin je problém nejen pro Fialovu vládu, ale i pro snižování emisí
Kryptoměna, která mává politikou i světovou ekonomikou, přidává také vrásky klimatologům. Její těžba je extrémně energeticky náročná.
Kristýna Čermáková
10. 6. 2025
Pro někoho strašákem, pro jiného dobrým výdělkem. Bitcoinová kauza, která v posledních dnech plní titulky většiny médií, poukázala na to, jak záhadný ten pojem pro některé lidi může být. Někteří politici se dokonce nechali slyšet, že ani neví, co to Bitcoin vlastně je, jiní nevidí v počínání ministra spravedlnosti v demisi problém. Nezpochybnitelná je ale uhlíková stopa, kterou nejznámější kryptoměna vytváří.
Odhady a výpočty se liší, aktuální uhlíková stopa celého bitcoinového systému je ale zhruba stejně velká, jako je produkce celé České republiky. Celkem těžba kryptoměn a také využívání umělé inteligence představují dvě procenta celosvětové spotřeby elektřiny a celkem jedno procento globálních emisí.
Pro pochopení, proč se bitcoin „těží“, a proč je tak energeticky náročný, jen krátké shrnutí. Hodnota digitální mince dlouhodobě stoupá, jen během roku 2024 se zdvojnásobila a dosáhla milníku 100 tisíc dolarů. Největší vliv mělo znovuzvolení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je kryptoměnovým příznivcem. Pro rok 2025 analytici předpokládají další růst. I proto je o těžbu stále zájem.
A co znamená bitcoinová těžba? Velmi zjednodušeně řečeno funguje tak, že kdokoliv s požadovanými schopnostmi a znalostmi, může svůj počítač poskytnout k řešení náročných matematických operací. Čím větší a rychlejší výkon nabízí, tím spíše se dostane k uskutečnění transakce v takzvaném blockchainu. Bitcoin pak získá ten nejrychlejší a nejschopnější. Je to forma soutěže počítačů.
Na začátku bylo uživatelů ve světě kryptoměn málo, nebylo proto tolik náročné se ke kryptoměně dostat. Dnes je ale konkurence veliká a tak hodnota Bitcoinu neustále stoupá a uživatelé obětují stále více a více techniky, aby dosáhli svého cíle. V dnešní době už se tak nelze bavit o jednom výkonném počítači připojeném do sítě, ale o specializovaných sestavách velmi výkonných grafických karet, které se soustředí pouze na těžbu kryptoměn.
A ty pochopitelně spotřebovávají neuvěřitelné množství energie i vody k chlazení. I Čína, která těžbě dlouho vévodila a vytvářela až 70 procent světové produkce Bitcoinů, jejich těžbu zákazala, aby zvládla plnit své klimatické závazky.
Spotřeba energie celé bitcoinové sítě se podle indexu Cambridge Bitcoin Electricity Consumption Index (CBECI) v roce 2024 pohybovala okolo 180 terawatthodin elektřiny ročně. Pokud by tak byl Bitcoin zemí, jeho roční spotřeba elektřiny by ho zařadila na 24. místo hned za Polsko nebo Egypt a jen těsně před Thajsko či Vietnam.
To je více než trojnásobek toho, co spotřebuje ročně Česká republika. Podle dat Energetického regulačního úřadu se roční spotřeba Česka v roce 2023 pohybovala okolo 57 terawatthodin a každým rokem se díky úsporným opatřením mírně snižuje. Ta bitcoinová se ale naopak stále navyšuje.
Uhlíková stopa celé České republiky
Nejde přitom jen o množství elektřiny, důležitá je především její uhlíková stopa. Pokud těžaři odebírají elektřinu z uhelných nebo plynových elektráren, znamená to i výrazné emise skleníkových plynů. Odhady na uhlíkovou stopu se ale liší. Záleží na vstupních datech i energetickém mixu, který daná země pro těžbu používá.
Analytický web Digiconomist, uvádí, že průměrná transakce Bitcoinu generuje přibližně 744 kilogramů emisí oxidu uhličitého. Pro srovnání, jedna transakce přes platební systém VISA má uhlíkovou stopu zhruba 0,45 gramů oxidu uhličitého. Celková uhlíková stopa roční bitcoinové produkce se v roce 2024 vyšplhala až 98 milionů tun emisí oxidu uhličitého, což je srovnatelné s emisemi České republiky, která v roce vyprodukovala 99 milionů tun ekvivalentu emisí oxidu uhličitého.
Podle dalších výpočtů také produkce jednoho Bitcoinu spotřebuje na chlazení přes 20 tisíc litrů vody, spotřebuje 1333 kilowatthodin elektřiny a vytvoří téměř 150 gramů elektroodpadu.
Ačkoliv tedy bitcoinová těžba stojí svět třikrát více energie, emisí produkuje stejně, jako Česká republika. Je to i kvůli tomu, že když Čína v roce 2022 omezila těžbu kryptoměn, velká část těžby se přesunula do Spojených států, Kazachstánu nebo Ruska. Jedná se o země, které daleko více čerpají z jaderných nebo obnovitelných zdrojů a tak se Bitcoiny mírně ozelenily. I tak je ale roční produkce emisí pořád vysoká.
Zelené alternativy
Jednou z cest, kterou se některé společnosti snaží jít, je využití energetických přebytků. „Mnoho bitcoinových těžebních společností uzavřelo smlouvy s producenty obnovitelné energie. Jsou domluveni, že když je nadbytek energie, využijí ji k těžbě, a mohou tím zvýšit i ziskovovost obnovitelného zdroje,“ komentuje pro Guardian Hanna Halaburda, odbornice na kryptoměny a technologie z Newyorské univerzity.
Takzvaný „zelený“ Bitcoin ale nenašel zastání, ačkoliv se občas prosazuje. Stále se jedná o promarněnou energii, kdy investice za nepřiměřeně velký zdroj mohly být uloženy spíše do úsporných opatření. Dalším pokusem o ozelenění kryptoměny je využití generovaného tepla k další službě, například k vytápění budov či skleníků.
Bitcoin není jedinou kryptoměnou, ale mezi těmi největšími je nejvíce energeticky náročný. Dobrým příkladem, že to lze změnit, je Ethereum, druhá nejrozšířenější kryptoměna na světě. Ta v roce 2022 přešla z výpočetního modelu proof-of-work na proof-of-stake, tedy systém, který už nepotřebuje obrovské množství výpočetního výkonu a elektřiny.
Díky tomu se spotřeba energie sítě Ethereum podle oficiálních statistik snížila o více než 99,9 procent. Zatímco před přechodem spotřebovávala síť asi 80 terawatthodin ročně, nyní je to méně než 0,01 terawatthodin. Emise oxidu uhličitého prakticky zmizely.
Proč tedy Bitcoin nezvolí stejnou cestu? Důvod je hlavně ideologický a politický – komunita kolem Bitcoinu považuje proof-of-work za základní pilíř bezpečnosti a decentralizace. Změna algoritmu by vyžadovala shodu všech těžařů a vývojářů, která zatím chybí.
Úvodní foto: Unsplash