Na soláry je Putin krátký. Češi se mohou od Ukrajiny učit, jak modernizovat energetiku
Fotovoltaika na Ukrajině pomáhá třeba nemocnicím, které trpí častými výpadky proudu. Řadu elektráren pomohli pořídit i dárci z Česka prostřednictvím sbírky Slunce pro Ukrajinu.
Anna Jurečková
15. 7. 2025
Za tři roky fungování iniciativa Slunce pro Ukrajinu (kterou organizuje NESEHNUTÍ) dodala solární elektrárny nemocnicím a dalším budovám ve 13 ukrajinských městech. Teď spouští další sbírku.
Cílem je vybrat 700 tisíc korun, které pokryjí náklady na stavbu solární elektrárny pro nemocnici sv. Lukáše ve Lvově. Koordinátorka Slunce pro Ukrajinu Alžběta Kofránková v rozhovoru pro Obnovitelně.cz vysvětluje, proč je pro Ukrajinu klíčová moderní energetika, jak se válka podepisuje na ekologické situaci v zemi nebo jaký mají čeští dárci o projekt zájem.
Aktuálně běží další sbírka v rámci iniciativy Slunce pro Ukrajinu. Co všechno už máte v rámci projektu za sebou?
Od začátku projektu v roce 2022 byly díky darům lidí a materiálu od českých firem vybaveny solární elektrárny na budovách kritické infrastruktury ve 13 ukrajinských městech o celkovém výkonu přibližně 900 kW. Nejčastěji se jedná o nemocnice, vodárny, ale třeba i školy a školky.
Za zmínku stojí především budovy nemocnic ve Lvově, Kolomyji, v Žytomyru nebo dětská nemocnice v Záporoží, kde mohou dnes díky solární energii bez obav z výpadků proudu fungovat celá oddělení.
Projekt Slunce pro Ukrajinu běží už tři roky, sbírka je už několikátá v řadě, od eskalace konfliktu na Ukrajině uplynuly tři a půl roku. Daří se vám téma komunikovat a stále zaujmout potenciální dárce?
Z našich dat víme, že lidé, kteří v minulosti darovali na humanitární pomoc Ukrajině, pravděpodobně zašlou dar znovu. Téma obnovitelných zdrojů v rámci obnovy Ukrajiny zajímá různé typy lidí a zpráva, kterou se snažíme předat, tedy že zelená rekonstrukce Ukrajiny má smysl a že jde o chytrou odpověď na energetickou krizi, je velice snadno komunikovatelná.
To, že lidi vyzýváme, aby darovali na solární elektrárny pro ukrajinské nemocnice, není potřeba dovysvětlovat. Zároveň je ale fakt, že zájem o darování klesá. Nově se proto chystáme v rámci sbírky sdílet i příběhy pacientů a pacientek lvovské nemocnice. Často jde o lidi, kteří utrpěli zranění v některém z ruských útoků. Vůbec poprvé je s námi nemocnice a její komunikační oddělení ochotná sdílet konkrétní příběhy.
Zmínila byste některý z těch příběhů?
Jedním z pacientů lvovské nemocnice je Romčik, sedmiletý chlapec, který byl jedním z 202 zraněných při brutálním ruském útoku na město Vinnytsia. V den útoku ho jeho matka vzala na běžnou lékařskou prohlídku na kliniku, ona sama byla během raketového náletu zabita.
Romčik přežil a utrpěl těžké popáleniny na 45 procentech povrchu těla, včetně dýchacích cest. Byl dovezen do nemocnice ve Lvově, která se specializuje na tento typ léčby popálenin. Následně byl převezen do německé nemocnice, ale nyní je léčen v rehabilitačním centru opět ve lvovské nemocnici, na jejíž solární elektrárnu vybíráme prostředky.
Obnovitelné zdroje pomáhají Ukrajině přežít
Zmínila jste obnovu a zelenou rekonstrukci Ukrajiny, nicméně jsou v době stále trvající agrese ze strany Ruska obnovitelné zdroje energie i způsobem, jak být odolnější?
Ukrajinská města reagují na to, že více než 70 procent energetické infrastruktury je poničeno. Jde o údaj Mezinárodní agentury pro energii ze srpna 2024, číslo je tudíž dnes pravděpodobně ještě vyšší. Konkrétně nemocnice jsou dlouhodobě závislé na naftových generátorech, aby mohly fungovat v době výpadků proudu, které postihují celá města nebo regiony.
Nicméně naftové generátory jsou hodně finančně nákladné, a i proto je takový zájem o solární elektrárny. Pomáhají městu snižovat náklady. Navíc Ukrajině zásadně pomáhají v energetické decentralizaci, kterou momentálně tolik potřebuje. Ruské útoky na elektrárny a teplárny jsou cílené a velká výhoda solárních elektráren je, že jsou instalovány na jednotlivých budovách, v menším měřítku.
Můžeme se jako Česko v oblasti využívání moderní energetiky od Ukrajiny učit?
Rozhodně. Skvělým příkladem je příběh města Žytomyr, který se pohledem z Česka může zdát skoro jako město budoucnosti. Místní starosta Sergej Suchomlin se už v roce 2018, tedy ještě dlouho před začátkem plné invaze, zavázal k přechodu na 100 procent obnovitelných zdrojů do roku 2050 a svůj plán plní.
Ve městě vznikla nová teplárna na spalování dřevěného odpadu, proběhla energetická modernizace školních budov, místní lyceum má k dispozici kotle na biomasu a žytomyrská nemocnice získala kompletní vybavení na solární elektrárnu od české firmy Solsol, která ji darovala v pilotním projektu Slunce pro Ukrajinu v roce 2023.
Zájem o obnovitelné zdroje má nicméně i řada dalších měst, vzhledem k tomu, že jen za poslední tři roky jste vybavili materiálem na solární elektrárny 13 z nich.
Ano, zájem o solární elektrárny na Ukrajině je aktuálně opravdu obrovský. Naše partnerská ekologická organizace Ecoclub Rivne má na čekací listině stovky ukrajinských municipalit, které se chtějí zapojit. Ukrajinská města jsou připravena nejen reagovat na současnou situaci, ale dlouhodobě fungovat jiným způsobem.
Daří se vám navazovat nová partnerství s firmami, ať už v oblasti finanční, nebo dodávky materiálu?
Jsme dlouhodobě v kontaktu se Solární asociací, která je pro iniciativu Slunce pro Ukrajinu velkou podporou. Právě její členské firmy, jako jsou E.ON, Solsol, Fronius a další, poskytly solární panely, střídače nebo dokonce i celá vybavení pro nemocnice v Kolomyji, Žytomyru a v dalších městech. Minulý rok se na nás dokonce sama obrátila firma Sunlux, která darovala solární panely pro dětskou nemocnici v Záporoží.
Našim přáním je zapojit více velké distributory materiálu jak z Česka, tak i ze zahraničí. Ale dostat se s nimi do úzké komunikace není bohužel tak jednoduché, přestože víme, že právě v nich leží velký potenciál. Na Ukrajině i menší elektrárny o výkonu 50 kW na střechách nemocnic zachraňují lidské životy a my věříme, že spolupráce s velkými distributory pro ně může být gamechangerem.
Probíhající válka má ničivé dopady i na životní prostředí. Organizace NESEHNUTÍ na Ukrajině působí od roku 2014 a také se věnuje ekologii. Máte informace o tom, jaké tamní ekologické problémy jsou aktuálně nejpalčivější?
Dopady ruské invaze na životní prostředí jsou obrovské. Jejich řešení bude trvat několik desítek let. Ať už jde o zaminování obrovských území, zvýšení radiace v černobylské zóně způsobené neinformovanými zásahy invazních vojsk, odpálení Kachovské přehrady nebo rizika jaderné havárie plynoucí z okupace záporožské jaderné elektrárny, emise vznikající z vojenských operací a tak dále.
Na místě spolupracujeme s několika ekologickými organizacemi a víme, že se zabývají těmito problémy a monitorují stav životního prostředí a škody způsobené válkou. Reakce na válku se stala běžnou součástí jejich agendy. Zároveň se ale soustředí na budoucnost a na poválečnou obnovu Ukrajiny, která má být moderní, udržitelná a ekologická.
Například ukrajinská organizace Flora řeší, jak uzavřít těžbu uranu v Kirovohradské oblasti tak, aby to neznamenalo vážné následky pro životní prostředí, a spravedlivou transformaci regionu. Dále například spolupracujeme s organizací UNCG, která mapuje situaci na dně bývalé Kachovské přehrady, kde dochází k unikátním přírodním procesům. Pracuje také se správami národních parků a chráněných oblastí, na které má válka také značný dopad.
Úvodní foto: Slunce pro Ukrajinu